Filipínský parlament přidělil na příští rok lidskoprávní komisi 400 korun

Manila - Filipínská státní Komise pro lidská práva, která se mimo jiné zabývá krvavou válkou prezidenta Rodriga Duterteho proti drogám, bude příští rok hospodařit s rozpočtem 1000 pesos (430 korun).

Částku dnes schválil filipínský parlament poměrem 119 ku 32 hlasům, napsala agentura Reuters. Podle kritiků prezidentových praktik jde o odplatu za výhrady komise vůči zabíjení tisíců osob podezřelých z prodeje drog.

"Pokud budete chránit práva zločinců, požádejte je, aby vás financovali," řekl na adresu komise v televizním rozhovoru předseda dolní komory parlamentu Pantaleon Alvarez. Komise je podle něj "k ničemu" a proto si zaslouží nízký rozpočet. Letos hospodařila s částkou 749 milionů pesos (322 milionů korun).

Vláda původně navrhovala oproti letošnímu rozpočtu jen o něco nižší částku, ve druhém čtení zákona ji však radikálně ořezala na výsledných 1000 pesos. Proti tomuto opatření hlasovalo pouze 32 opozičních poslanců, potvrdit jeho platnost musí ještě senát. Podle agentury Reuters je jeho souhlas pravděpodobný, neboť Duterteho příznivci mají v horní komoře parlamentu také většinu.

Opoziční poslanec Edcel Lagman po dnešní schůzi řekl, že prezidentovi stoupenci "prakticky odsoudili k zániku ústavou vytvořený nezávislý orgán". Komise si již delší dobu stěžuje na nedostatek pracovníků a prostředků pro řádné vyšetřování policejního zabíjení. Její šéf Chito Gascon přesto chce pokračovat v čele orgánu.

Podle mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) během krutého protidrogového tažení prezidenta Duterteho přišlo od loňského července o život přes 7000 převážně chudých obyvatel filipínských měst. Přitom alespoň 2555 životů má na svědomí policie, která prý pro ospravedlnění nezákonného zabíjení falšuje důkazy.

Související

Více souvisejících

Filipíny Rodrigo Duterte

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy