Skutečná hrozba Severní Koreje leží v kyberútocích, mají jednotku elitních hackerů

Neznamená to o všem, že by mezikontinentální střely nepředstavovaly určité ohrožení. Kim Čong-Un ale není pitomec, dobře si uvědomuje, že na tomhle poli zvítězit nemůže, nedostane se mu ani mezinárodní pomoci a jeho režim skončí. Jenže Kybernetika představuje málo probádanou oblast, na kterou jsou i ve Spojených státech krátké. Útoky zde zasadí USA velkou ráno a stopy se zde dají snadno zamést. Bez přímých důkazů svět nemůže vyhrožovat Severní Koreji.

Že KLDR není v tomhle směru žádným nováčkem, dokazují i několik incidentů v minulosti. Přisuzuje se jim útok na data japonské společnosti Sony v roce 2014, virtuální vykrádání bangladéšské centrální banky i celosvětový útok na běžné uživatele virem WannaCry. Tyto útoky nejsou finančně nákladné, a přitom můžou získat velké částky peněz do státní pokladny.

I když je v zemi velká nezaměstnanost a chudoba, vůdce si udržuje elitní jednotku vytrénovaných hackerů. Podle svědectví uprchlíků ze země by jejich počet mohl být v řádech tisíců, verbují nadané studenty přímo ze základních a středních škol a režim jim věnuje tu nejlepší péči v oblasti výuky programování.

Nejčastějším cílem útokům bývá jejich jižní soused. Soul zaznamenává zvýšené snahy o vykrádání bitcoinových burz. Jak západní sankce přitvrzují, Eric O'Neill předpokládá, že Kim se svého jaderného programu nevzdá. Naopak ho bude ještě více posilovat a v tichosti bude vylepšovat i svou armádu hackerů. Nebezpečí v kybernetické kriminalitě nespočívá pouze ve vykrádání bankovních účtů a osobních dat, můžou zaútočit i na elektrárny či dodavatele vody, dokonce i přerušit provoz kontrolních věží a znemožnit letadlům bezpečné přistání.