Dokáže KLDR skutečně zničit svět? Podrobný pohled na jadernou výbavu Kim Čong-una

Podle odhadů amerického ministerstva zahraničí vynakládá Severní Korea na svou armádu téměř čtvrtinu svého HDP. Jejich provokace budou i nadále testovat regionální a mezinárodní partnerství zaměřené na zachování stability a bezpečnosti. Severní Korea otestovala celou řadu různých raketových střel, podle odborníků jejich arzenál zahrnuje ty s krátkým, středním i mezikontinentálním doletem.

Důležité ovšem je, kolik těchto střel dokáže nést jaderné hlavice. Svět se shoduje v tom, že KLDR s výzkumem nepřestane, dokud úspěšně neotestuje jadernou mezikontinentální střelu, která by mohla ohrozit celé území USA. Někteří odborníci se domnívají, že Pchjongjang vlastní kolem 15 až 20 jaderných zbraní, informace USA však předpokládají mezi 30 až 60 nukleárních bomb.

Podle oficiálních zpráv z KLDR byla při posledním testu vyzkoušená mezikontinentální raketa Hwansong-15, ta stoupala až do 4,475 kilometrů, tedy byla mnohem výše, než je Mezinárodní vesmírná stanice, a po návratu do atmosféry doletěla kolem 1000 kilometrů, než dopadla do vod poblíž japonského pobřeží. Analýza ovšem ukázala, že potenciální dráha Hwansong-15 je až 13 tisíc kilometrů, což znamená, že je každé americké město včetně Washingtonu v ohrožení.

"Budeme se muset naučit žít s tím, že KLDR může kdykoliv ohrozit bezpečnost USA. Nepotrvá dlouho, že Kim Čong-un bude schopen vést jadernou válku," tvrdí odborník na strategii Jeffrey Lewis. Severní Korea za vlády Kim Čong-ila v letech od 2006 do 2009 provedla jaderné testy celkem šestkrát. Za Kim Čong-una byly první zkoušky v únoru 2013, dále v lednu a září 2016 a jejich četnost se zvýšila až letos, kdy svět překvapili tím, jak daleko se svým jaderným programem pokročili.

Dnes se má za to, že Severní Korea je uzavřenou zemí, která sama vybudovala svůj jaderný arzenál. V minulosti však několikrát získala pomoc zvenčí. V 50. letech minulého století se má za to, že s nimi spolupracovala Moskva na vybudování prvního jaderného reaktoru, který měl však sloužit k produkci energie. Severokorejští špioni pak údajně vynesli z Ruska plány na jaderné rakety, čímž začal jejich program na nukleární vyzbrojování.

V minulosti také došlo k výměně studentů a profesorů mezi KLDR a Čínou. I když program nebyl zaměřen na jadernou technologii, má se za to, že většinu dnešní poznatků mají v Severní Koreji právě z téhle doby. V 70. a 80. letech minulého století se má za to, že severokorejští vědci spolupracovali na jaderném programu s Pákistánci. Vědce z obou zemí u sebe měla hostovat íránská armáda v době, kdy probíhala íránsko-irácká válka (1980 až 1988).

V roce 2003 ustoupila Severní Koreje od smlouvy o nešíření jaderných zbraní a o tři roky uskutečnila za Kim Čong-ila svůj první raketový test. Od té doby čelí země přísným sankcím OSN, které měly za úkol odříznout režim od zdrojů. To se však příliš nepodařilo a letos, o 11 let později, oznámila země, že má jadernou kapacitu a může zničit celé území Spojených států od západního k východnímu pobřeží.

Kromě jaderných raket se má za to, že země má schopnosti vyrobit i další zbraně hromadného ničení, zvláště takové, které jsou na chemicko-biologické bázi. Podle dostupných zpráv má KLDR k dispozici 2500 až 5000 tun chemických zbraní. Jihokorejská armáda pravidelně cvičí v boji, kde hrozí, že tyto chemické zbraně budou použity. Severní Koreja by navíc měla být schopná i reprodukovat a vypustit viry nemocí, jako jsou neštovice nebo antrax.

Severní Korea má jednu z největších armád na světě, v aktivní službě je až 1,1 milionu vojáků. Podle severokorejské ústavy je obrana státu "privilegium i povinnost" občanů, na vojnu musí kromě mladých mužů i ženy. Kromě pozemní armády by mělo mít i 1300 letounů, 300 helikoptér, skoro 500 bojových lodí, 70 ponorek a 4300 tanků a dalších 2000 obrněných vozidel. Na armádu by mělo padnout 3,5 miliard dolarů ročně.

I když to režim zarputile odmítá, má se za to, že Severní Korea ohrožuje kybernetickou bezpečnost světa již řadu let. Elitní hackerská jednotka pod přímým velením vůdce Kim Čong-una by měla být nesmírně schopna, i přes zaostalost režimu se může rovnat těm nejlepším hackerům na světě. Cílem útoků bývají vlády a instituce, jednotka má za úkol získat peníze pro jaderný program svého vůdce. Mezi jejich nejznámější útoky patří pravděpodobně ransomware WannaCry, který napadl i počítače v České republice.