Nobelistka Malala se vrátila do Pákistánu, před lety ji málem zavraždil Taliban

V metropoli Islámábádu se Júsufzaiová sešla s pákistánským premiérem Šahídem Chakanem Abbásím a později pronesla krátký projev ve státní televizi. "Toto je nejšťastnější den mého života. Stále nemohu uvěřit tomu, že se to stalo," řekla nyní 20letá žena se slzami v očích. "Normálně nepláču... Je mi teprve 20 let, ale zažila jsem toho už hodně," dodala Júsufzaiová, která do Pákistánu přicestovala se svými rodiči.

Návštěvu nositelky Nobelovy ceny provázejí v Pákistánu přísná bezpečnostní opatření. Obavy o bezpečnost znemožní s největší pravděpodobností Júsufzaiové navštívit její rodné údolí Svát v malebné horské oblasti severozápadně od Islámábádu, kde se v roce 2012 stala terčem útoku islamistů.

Tálibán ovládal údolí Svát do roku 2009, kdy jeho bojovníky vytlačila při rozsáhlé operaci pro radikálům pákistánská armáda. Během své vlády v údolí Svát členové Tálibánu vyhazovali do povětří dívčí školy a uplatňovali přísné islámské právo šaría. Júsufzaiovou Tálibán odsuzoval za prosazování práv dívek na vzdělání a údajné šíření západních hodnot.

Júsufzaiová už v září 2008 vystoupila jako jedenáctiletá v pákistánském klubu před tamními novináři a kritizovala uzavření dívčích škol Tálibánem v údolí Svát. Její zápisky o nelehkém životě místních žen a dívek pak v první polovině roku 2009 pod pseudonymem pravidelně uveřejňoval server BBC.

V říjnu 2012 Júsufzaiovou cestou ze školy v autobuse vážně postřelili extremisté z hnutí Tálibán do hlavy a krku. Dívka byla letecky přepravena do Británie, kde se podrobila sérii náročných operací. Po propuštění z nemocnice v britském Birminghamu se Júsufzaiová znovu vrhla do boje za práva dětí na vzdělání. Jejím krédem je, že nejlepší způsob boje proti terorismu je vzdělat příští generaci.

V roce 2014 získala za svůj boj za práva dětí Nobelovu cenu za mír jako nejmladší laureátka v historii. V současné době studuje Júsufzaiová na Oxfordské univerzitě. Její nadace Malala podporuje vzdělávání, přičemž se zaměřuje především na Pákistán, Nigérii, Jordánsko, Sýrii a Keňu.

Júsufzaiová je ale v Pákistánu vnímána rozporuplně. Náboženští konzervativci ji často kritizují, že svou vlast ukazuje ve špatném světle, a obviňují ji, že usiluje jen o svou slávu.