Sterilizace ve 21. století. Proč se ženy dobrovolně vzdávají možnosti mít děti?

"Pamatuji si, jak jsem se vzbudila na nemocničním lůžku, a zjistila, že se mi konečně podařilo dosáhnout toho, o co jsem usilovala celých deset let. Byla jsem definitivně sterilizovaná," řekla Roswellová v úvodu svého rozhovoru. Nyní vím zcela jistě, že se nikdy nebudu muset obávat nechtěného těhotenství, a že svého rozhodnutí nikdy nebudu litovat, protože jsem za celý svůj život nikdy netoužila po dětech. Živě si pamatuji, jak nás ve škole během sexuální výchovy poučovali o možnosti sterilizace, a já už tehdy ve svých 10 letech tušila, že takové rozhodnutí je tou nejlepší variantou, pokud jste skutečně zanevřeli na rodičovství. Všech následků spojených s tímto zákrokem jsem si byla dobře vědomá i proto, že moje matka pracuje ve zdravotnictví," rozvádí Roswellová své rozhodnutí nechat se sterilizovat.

Roswellová v další části svého rozhovoru vysvětluje zažité stereotypy spojené se ženami, které usilují o dobrovolnou sterilizaci, a obecně veškeré překážky spojené s podstoupením tohoto nevratného zákroku.

Popisuje, že prvotním motivem k podání žádosti o dobrovolnou sterilizaci, byly obavy z nechtěného otěhotnění, neboť používání kondomu a klasických antikoncepčních pilulek nepovažovala za spolehlivou prevenci nežádoucího otěhotnění a hormonální antikoncepce nepřicházela v úvahu.

Rozhodla se proto pro radikálnější zákrok, od něhož jí však lékaři z důvodu jejího nízkého věku odrazovali. Obecně vzato panuje u lékařů přesvědčení, že odmítání mateřství je u žen pouze přechodné, a že dříve, či později se jim začnou tikat biologické hodiny.

"Když jsem řekla svému lékaři, že bych chtěla být sterilizovaná, řekl mi, že jsem na takové rozhodnutí příliš mladá. To se mi nelíbilo a trvala jsem na tom, aby můj požadavek zanesl do lékařské zprávy, a pak jsem jej každých šest měsíců za sebou několikrát potvrzovala. Svůj názor jsem navzdory skálopevnému přesvědčení lidí v mém okolí nikdy nezměnila. Prostě se na mateřství zkrátka necítím. Mé rozhodnutí nemít děti je definitivní. Ne že bych je přímo nenáviděla. Jakmile začnou umět mluvit a číst, tak jsem s nimi zadobře, ale malé děti a batolata mě zkrátka netáhnou," řekla Roswellová.

Roswellové se v červnu 2016 nakonec podařilo přesvědčit lékařskou veřejnost ke schválení její žádosti o chirurgickou sterilizaci, která spočívá v takzvaném podvázání vaječníků. To znemožňuje, aby se vajíčka mohla dostat do dělohy, a tím pádem nemůže dojít k otěhotnění.

"Když za mnou přišel anesteziolog, byla jsem mírně nervózní, ale věděla jsem, že to bylo z mé strany dobré rozhodnutí. Když jsem pak probudila, cítila jsem se trochu divně, ale brzy na to přišla obrovská úleva. Měla jsem pouze klasické pooperační obtíže, které odezněly do dvou týdnů. Pak jsem zase začala fungovat na sto procent," popisuje Roswellová průběh zákroku.

To, co jiné ženy podstupují pouze v případě onemocnění, jiné považují za své osvobození. Roswellová říká, že díky sterilizaci se už nemusí obávat nechtěného těhotenství a s ním spojenou nutností jít na potrat, případně být krkavčí matkou, která odložila své dítě.