Sterilizace ve 21. století. Proč se ženy dobrovolně vzdávají možnosti mít děti?

NÁZOR - Pro většinu žen je sterilizace něčím, čím by si nikdy nechtěly projít. Většina z nich jí proto absolvuje pouze ze zdravotních důvodů, a i tak se pro ně jedná o traumatizující zážitek. Některé se však pro ní rozhodly zcela dobrovolně. Co vlastně vede ženy k tomu, že se samy nevratně vzdají možnosti mít vlastní děti, vysvětlila v rozhovoru pro australský server News.com.au Faith Roswellová, která tento zákrok podstoupila.

"Pamatuji si, jak jsem se vzbudila na nemocničním lůžku, a zjistila, že se mi konečně podařilo dosáhnout toho, o co jsem usilovala celých deset let. Byla jsem definitivně sterilizovaná," řekla Roswellová v úvodu svého rozhovoru. Nyní vím zcela jistě, že se nikdy nebudu muset obávat nechtěného těhotenství, a že svého rozhodnutí nikdy nebudu litovat, protože jsem za celý svůj život nikdy netoužila po dětech. Živě si pamatuji, jak nás ve škole během sexuální výchovy poučovali o možnosti sterilizace, a já už tehdy ve svých 10 letech tušila, že takové rozhodnutí je tou nejlepší variantou, pokud jste skutečně zanevřeli na rodičovství. Všech následků spojených s tímto zákrokem jsem si byla dobře vědomá i proto, že moje matka pracuje ve zdravotnictví," rozvádí Roswellová své rozhodnutí nechat se sterilizovat.

Roswellová v další části svého rozhovoru vysvětluje zažité stereotypy spojené se ženami, které usilují o dobrovolnou sterilizaci, a obecně veškeré překážky spojené s podstoupením tohoto nevratného zákroku.

Popisuje, že prvotním motivem k podání žádosti o dobrovolnou sterilizaci, byly obavy z nechtěného otěhotnění, neboť používání kondomu a klasických antikoncepčních pilulek nepovažovala za spolehlivou prevenci nežádoucího otěhotnění a hormonální antikoncepce nepřicházela v úvahu.

Rozhodla se proto pro radikálnější zákrok, od něhož jí však lékaři z důvodu jejího nízkého věku odrazovali. Obecně vzato panuje u lékařů přesvědčení, že odmítání mateřství je u žen pouze přechodné, a že dříve, či později se jim začnou tikat biologické hodiny.

"Když jsem řekla svému lékaři, že bych chtěla být sterilizovaná, řekl mi, že jsem na takové rozhodnutí příliš mladá. To se mi nelíbilo a trvala jsem na tom, aby můj požadavek zanesl do lékařské zprávy, a pak jsem jej každých šest měsíců za sebou několikrát potvrzovala. Svůj názor jsem navzdory skálopevnému přesvědčení lidí v mém okolí nikdy nezměnila. Prostě se na mateřství zkrátka necítím. Mé rozhodnutí nemít děti je definitivní. Ne že bych je přímo nenáviděla. Jakmile začnou umět mluvit a číst, tak jsem s nimi zadobře, ale malé děti a batolata mě zkrátka netáhnou," řekla Roswellová.

Roswellové se v červnu 2016 nakonec podařilo přesvědčit lékařskou veřejnost ke schválení její žádosti o chirurgickou sterilizaci, která spočívá v takzvaném podvázání vaječníků. To znemožňuje, aby se vajíčka mohla dostat do dělohy, a tím pádem nemůže dojít k otěhotnění.

"Když za mnou přišel anesteziolog, byla jsem mírně nervózní, ale věděla jsem, že to bylo z mé strany dobré rozhodnutí. Když jsem pak probudila, cítila jsem se trochu divně, ale brzy na to přišla obrovská úleva. Měla jsem pouze klasické pooperační obtíže, které odezněly do dvou týdnů. Pak jsem zase začala fungovat na sto procent," popisuje Roswellová průběh zákroku.

To, co jiné ženy podstupují pouze v případě onemocnění, jiné považují za své osvobození. Roswellová říká, že díky sterilizaci se už nemusí obávat nechtěného těhotenství a s ním spojenou nutností jít na potrat, případně být krkavčí matkou, která odložila své dítě.

Související

Soud, ilustrační foto

Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče

České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.

Více souvisejících

rodina, děti, těhotenství ženy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.

před 1 hodinou

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin spolu v pondělí poprvé v tomto roce telefonicky hovořili o dramatickém vývoji války v Íránu a možnostech mírového urovnání na Ukrajině. Tento klíčový hovor se uskutečnil jen několik hodin poté, co šéf Kremlu varoval, že současná energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě přímo ohrožuje stabilitu světového hospodářství.

před 2 hodinami

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly

Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly pokles poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem skončí „velmi brzy“. Referenční cena ropy se v reakci na tato slova snížila, ačkoliv v pondělí nakrátko vystřelila nad hranici 100 dolarů za barel. Prezidentovy výroky, že konflikt je „téměř u konce“ a probíhá „v předstihu oproti plánu“, vnesly na trhy vlnu optimismu a stlačily cenu barelu blíže k 90 dolarům.

před 3 hodinami

Donald Trump

Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak

Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.

před 4 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí: V polovině týdne přijde zlom, ochladí se

Předpověď počasí na nadcházející dny slibuje poměrně dynamický vývoj. Zatímco první polovinu týdne doprovodí jarní teploty sahající až k 17 °C a proměnlivá oblačnost, postupně začne přibývat srážek a ke slovu se dostanou i bouřky. Závěr týdne pak naznačuje citelnější ochlazení, které by do vyšších poloh mohlo vrátit i sněhové vločky.

včera

Francouzské námořnictvo

„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil mohutné posílení vojenské přítomnosti své země ve východním Středomoří a v oblasti Rudého moře. Francie se rozhodla nasadit celkem deset válečných lodí, včetně osmi fregat a dvou obojživelných vrtulníkových lodí. Hlavním pilířem této operace je vyslání jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle.

včera

Saúdská Arábie

Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu

Saúdská Arábie vydala ostré varování adresované Teheránu, ve kterém označila Írán za budoucího „největšího poraženého“ v případě další eskalace probíhajícího konfliktu. Rijád ve svém oficiálním prohlášení odsoudil dlouhodobou kampaň íránské agrese, která je namířena nejen proti Království, ale i proti dalším členským zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC).

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk

Nové video zveřejněné polooficiální íránskou tiskovou agenturou Mehr přineslo zásadní důkazy v kauze tragického útoku v íránském městě Mináb. Záběry pořízené z blízkého staveniště zachycují okamžik, kdy střela s plochou dráhou letu zasáhla námořní základnu Islámských revolučních gard (IRGC). Tato základna se nachází v bezprostředním sousedství školy Šadžare Tajjiba, kde podle íránských úřadů zahynulo nejméně 168 dětí a 14 dospělých.

včera

Ilustrační fotografie

Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi

Světová ekonomika čelí hrozbě, která by svým rozsahem mohla překonat všechny dosavadní energetické krize v historii, varuje BBC. Ceny ropy se v pondělí ráno utrhly ze řetězů a bleskově překonaly hranici 100 dolarů za barel, přičemž v jednu chvíli atakovaly i úroveň 115 dolarů. Tento dramatický nárůst je přímým důsledkem eskalujícího konfliktu v Perském zálivu, který fakticky zastavil export klíčové suroviny z jednoho z nejdůležitějších regionů světa.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny

Ukrajina vyslala do Jordánska své experty a flotilu speciálních záchytných dronů, aby pomohla Spojeným státům s ochranou jejich vojenských základen. Prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro deník New York Times, zveřejněném 9. března, uvedl, že k tomuto kroku došlo po přímé žádosti z Washingtonu. Spojené státy o pomoc požádaly 5. března v reakci na prudkou eskalaci napětí na Blízkém východě, která následovala po úderech na Írán.

včera

Modžtaba Chámeneí

Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci

Jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem Íránu vyvolalo v zemi hluboké emoce, které se pohybují na škále od organizovaného nadšení v ulicích až po mrazivý odpor v soukromí íránských domovů. Zatímco režimní příznivci oslavují zachování kontinuity, pro velkou část populace představuje tento krok začátek éry, která může být ještě temnější než ta předchozí.

včera

včera

raketový systém Patriot

NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se začíná nebezpečně dotýkat i hranic Severoatlantické aliance. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí krátce po 13. hodině zlikvidovaly systémy protivzdušné obrany NATO íránskou balistickou raketu, která pronikla do tureckého vzdušného prostoru. Trosky munice dopadly na neobydlené území u jihozápadního města Gaziantep. Podle oficiálních zpráv nedošlo k žádným zraněním ani obětem na životech.

včera

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Spojenectví s Putinem shořelo spolu s íránskými rafinériemi. Za sliby o neochvějné podpoře se skrývá parazitování

Vztahy mezi Moskvou a Teheránem se v posledních letech zdály být nerozbitné. Společné vojenské zájmy, dodávky íránských dronů pro ruskou agresi na Ukrajině a odpor k západní hegemonii vytvořily iluzi hlubokého spojenectví. Nicméně brutální realita devátého dne války v Íránu odhalila tuto vazbu v její skutečné podobě: jako čistě pragmatické partnerství, kde slova o podpoře končí tam, kde začínají létat rakety.

včera

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Svět se změnil a kompromisy škodí. Von der Leyenová chce radikální změnu Evropské unie

Evropská unie se nachází v bodě, kdy musí „urychleně a radikálně“ přehodnotit svůj přístup k zahraniční politice. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to prohlásila v pondělí během setkání s unijními velvyslanci v Bruselu. Podle ní je současné geopolitické klima natolik nestabilní, že dosavadní spoléhání na konsenzus a kompromis může být pro akceschopnost bloku spíše přítěží než pomocí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump poprvé nastínil, kdy ukončí válku proti Íránu

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro The Times of Israel objasnil svou vizi ukončení současného válečného konfliktu. Podle jeho slov bude rozhodnutí o tom, kdy operace proti Íránu skončí, „vzájemnou“ záležitostí, kterou učiní společně s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Prezident však zároveň naznačil, že konečné slovo bude mít on sám, až nastane ten správný čas.

včera

Pete Hegseth

Tvář útoku na Írán. Hegseth se nedokázal vymanit z původního povolání, napříč světem vyvolává zděšení i kritiku

Nástup Peta Hegsetha do čela amerického Pentagonu vyvolává vlnu zděšení a ostré kritiky. Bývalý moderátor stanice Fox News, kterého Donald Trump jmenoval ministrem obrany – a příznačně jej přejmenoval na „ministra války“ – se stal tváří probíhajícího konfliktu s Íránem. Místo rozvážného státnického přístupu však Hegseth volí rétoriku, kterou kritici přirovnávají k chování „kresleného rváče“.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump rozpoutáním války v Íránu uvrhnul svět do chaotického víru destrukční politiky

Válka v Íránu, kterou rozpoutala administrativa Donalda Trumpa společně s Izraelem, vtahuje podle analýzy CNN zbytek světa do chaotického víru politiky postavené na boření zavedených pořádků. Přístup Spojených států ke svým spojencům v předvečer konfliktu připomínal nápis na slavné bundě Melanie Trumpové: „Mně je to jedno. A vám?“ Washington totiž nejenže nehledal diplomatickou legitimitu, ale své nejbližší partnery o zahájení ofenzivy často ani neinformoval.

včera

Cena ropy překonala hranici 100 dolarů za barel. Čeká se prudké zdražení paliv, zasedne G7

Cena ropy na světových trzích překonala hranici 100 dolarů za barel, což se stalo poprvé od roku 2022. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem pokračujících válečných operací na Blízkém východě. Podle ekonomických expertů se očekává, že tento vývoj povede k dalšímu zdražování pohonných hmot na čerpacích stanicích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy