Sterilizace ve 21. století. Proč se ženy dobrovolně vzdávají možnosti mít děti?

NÁZOR - Pro většinu žen je sterilizace něčím, čím by si nikdy nechtěly projít. Většina z nich jí proto absolvuje pouze ze zdravotních důvodů, a i tak se pro ně jedná o traumatizující zážitek. Některé se však pro ní rozhodly zcela dobrovolně. Co vlastně vede ženy k tomu, že se samy nevratně vzdají možnosti mít vlastní děti, vysvětlila v rozhovoru pro australský server News.com.au Faith Roswellová, která tento zákrok podstoupila.

"Pamatuji si, jak jsem se vzbudila na nemocničním lůžku, a zjistila, že se mi konečně podařilo dosáhnout toho, o co jsem usilovala celých deset let. Byla jsem definitivně sterilizovaná," řekla Roswellová v úvodu svého rozhovoru. Nyní vím zcela jistě, že se nikdy nebudu muset obávat nechtěného těhotenství, a že svého rozhodnutí nikdy nebudu litovat, protože jsem za celý svůj život nikdy netoužila po dětech. Živě si pamatuji, jak nás ve škole během sexuální výchovy poučovali o možnosti sterilizace, a já už tehdy ve svých 10 letech tušila, že takové rozhodnutí je tou nejlepší variantou, pokud jste skutečně zanevřeli na rodičovství. Všech následků spojených s tímto zákrokem jsem si byla dobře vědomá i proto, že moje matka pracuje ve zdravotnictví," rozvádí Roswellová své rozhodnutí nechat se sterilizovat.

Roswellová v další části svého rozhovoru vysvětluje zažité stereotypy spojené se ženami, které usilují o dobrovolnou sterilizaci, a obecně veškeré překážky spojené s podstoupením tohoto nevratného zákroku.

Popisuje, že prvotním motivem k podání žádosti o dobrovolnou sterilizaci, byly obavy z nechtěného otěhotnění, neboť používání kondomu a klasických antikoncepčních pilulek nepovažovala za spolehlivou prevenci nežádoucího otěhotnění a hormonální antikoncepce nepřicházela v úvahu.

Rozhodla se proto pro radikálnější zákrok, od něhož jí však lékaři z důvodu jejího nízkého věku odrazovali. Obecně vzato panuje u lékařů přesvědčení, že odmítání mateřství je u žen pouze přechodné, a že dříve, či později se jim začnou tikat biologické hodiny.

"Když jsem řekla svému lékaři, že bych chtěla být sterilizovaná, řekl mi, že jsem na takové rozhodnutí příliš mladá. To se mi nelíbilo a trvala jsem na tom, aby můj požadavek zanesl do lékařské zprávy, a pak jsem jej každých šest měsíců za sebou několikrát potvrzovala. Svůj názor jsem navzdory skálopevnému přesvědčení lidí v mém okolí nikdy nezměnila. Prostě se na mateřství zkrátka necítím. Mé rozhodnutí nemít děti je definitivní. Ne že bych je přímo nenáviděla. Jakmile začnou umět mluvit a číst, tak jsem s nimi zadobře, ale malé děti a batolata mě zkrátka netáhnou," řekla Roswellová.

Roswellové se v červnu 2016 nakonec podařilo přesvědčit lékařskou veřejnost ke schválení její žádosti o chirurgickou sterilizaci, která spočívá v takzvaném podvázání vaječníků. To znemožňuje, aby se vajíčka mohla dostat do dělohy, a tím pádem nemůže dojít k otěhotnění.

"Když za mnou přišel anesteziolog, byla jsem mírně nervózní, ale věděla jsem, že to bylo z mé strany dobré rozhodnutí. Když jsem pak probudila, cítila jsem se trochu divně, ale brzy na to přišla obrovská úleva. Měla jsem pouze klasické pooperační obtíže, které odezněly do dvou týdnů. Pak jsem zase začala fungovat na sto procent," popisuje Roswellová průběh zákroku.

To, co jiné ženy podstupují pouze v případě onemocnění, jiné považují za své osvobození. Roswellová říká, že díky sterilizaci se už nemusí obávat nechtěného těhotenství a s ním spojenou nutností jít na potrat, případně být krkavčí matkou, která odložila své dítě.

Související

Senát ČR

Senát schválil růst rodičovského příspěvku, od ledna bude činit 350 tisíc korun

Senát ve středu navázal na Poslaneckou sněmovnu a stejně jako ona před měsícem vyslovil souhlas s růstem rodičovského příspěvku o 50 tisíc na 350 tisíc korun od ledna příštího roku. Nová výše příspěvku se bude týkat dětí narozených od začátku roku 2024, vyplývá z vládní novely. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. 

Více souvisejících

rodina, děti, těhotenství ženy

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy