Rozhovory s KLDR prý opomíjejí otázku lidských práv

Aktivisté a severokorejští uprchlíci se obávají, že Trump nebude o porušování lidských práv mluvit ani na vrcholné schůzce, pokud to pomůže dosáhnout dohody o denuklearizaci KLDR.

Ještě před pár měsíci bylo porušování lidských práv ústředním bodem Trumpových kritik na adresu Pchjongjangu, společně se severokorejskou snahou vyvinout rakety s jadernými hlavicemi. Trump při jedné příležitosti označil Kima za "šílence, kterému nevadí mučit hlady a zabíjet vlastní lidi". Koncem dubna ale již americký prezident Kima chválil jako "otevřeného a velmi čestného" člověka.

"Prezident Trump by měl při setkání s Kim Čong-unem vyjádřit obavy o dodržování lidských práv v KLDR, ale velmi by mě překvapilo, kdyby tak opravdu učinil," řekl Phil Robertson, zástupce ředitele asijské pobočky lidskoprávní organizace Human Rights Watch. "Je jasné, že nedopustí, aby lidská práva stála v cestě dohodě," dodal.

Americké ministerstvo zahraničí minulý měsíc označilo Čínu, Rusko, Írán a KLDR jako země, které každodenně porušují lidská práva. Severokorejská média ale v posledních týdnech opakovaně varovala, že zdůrazňování otázky dodržování lidských práv by mohlo zmařit proces zmírňování napětí kolem Severní Koreje.

Vyšetřovatelé OSN uvádějí, že ve čtyřech známých severokorejských pracovních táborech je drženo 80.000 až 120.000 politických vězňů. Vyšetřovatelé přirovnali porušování lidských práv v KLDR ke zvěrstvům z éry nacismu a doporučili, aby se z nich severokorejský režim zodpovídal před Mezinárodním trestním soudem (ICC). Vyšetřovací komise OSN poukázala na perzekuce na základě náboženství, rasy a pohlaví, zotročování obyvatelstva, systematické mučení a popravy vězňů a sexuální násilí páchané na severokorejském obyvatelstvu.

Kim Čong-un sám je podezřelý z toho, že nařídil vraždu svého bratra Kim Čong-nama loni v únoru v Malajsii, stejně jako popravu svého strýce Čang Song-tcheka v roce 2013.

Jihokorejci ale nezařadili lidská práva mezi hlavní body nedávného summitu, a navíc souhlasili s tím, že zastaví propagandistické vysílání na hranici a posílání letáků na severokorejské území, což zklamalo některé severokorejské uprchlíky, kteří usilují o zlepšení práv obyvatel izolované KLDR.

Po desítky let, jen s několika přestávkami, obě strany vysílaly na hranicích svou propagandu. Jižní Korea pouštěla z tlampačů zprávy ze světa, informace o špatné hospodářské situaci a porušování lidských práv v Severní Koreji či jihokorejskou populární hudbu.

"Spoléhám na prezidenta Trumpa," říká severokorejský uprchlík Kim Song-min, který vede rozhlasovou stanici Rádio svobodná Severní Korea, která vysílá ze Soulu do KLDR. "Pokud se nezlepší život lidí na Severu, jaký smysl pak tyto summity mají? Prohlášení neznamenají nic, jestliže nepomohou Severokorejcům," dodal.