Vojenská dominance Ruska ve světě? Moskva má další úlovek na úkor USA

Ruské a pákistánské ministerstvo obrany podepsalo dohodu o cvičení důstojníků pákistánské armády v Rusku. Pákistán tímto způsobem reagoval na rozhodnutí Trumpa ukončit dlouholeté cvičící a edukační programy pro pákistánské důstojníky v USA. Tento krok zasáhl asi 66 vojákům, kterým nebyly na příští akademický rok přiděleny finance na vzdělávání a výcvik. Uvolněná místa budou naplněna studenty jiných národností.

Pákistánský senátor Mušáhid Husajn, který předsedá výboru zahraničních věcí, tento krok Spojených států označil za „špatný a kontraproduktivní“. Podobný názor zaznívá i z americké strany. Dan Feldman, bývalý zvláštní zástupce USA pro Afghánistán a Pákistán, považuje Trumpovo rozhodnutí za „krátkozraké“.

Podle kritiků toto rozhodnutí pouze oslabilo už tak napjaté bilaterální vztahy mezi Pákistánem a USA, přičemž ale samotný Pákistán to v podstatě nikterak netrestá. Naopak má nyní další důvody navázat hlubší spolupráci s konkurenty USA na světovém poli a v daném regionu, ať se jedná o příchozí Rusko či o Čínu, s kterou Pákistán usilovně spolupracuje na ambiciózním plánu tzv. Nové hedvábné stezky.

Amil Khan, specialista na jižní Asie z londýnského think-tanku Chatham House, je nicméně přesvědčen, že Pákistán se obrací směrem k Rusku jen na rovině rétoriky, nikoliv, že by se Rusko stalo jeho skutečným vojenským partnerem. Pákistán je zvyklý na západní vojenské doktríny a vybavení a to se nezmění jen tak přes noc. Obě země navázaly spolupráci spíše z propagačních důvodů jako jisté provokativní gesto vůči USA. Pákistán tím ukazuje, že se obejde i bez nich a může se stát součástí protiamerického tábora, zatímco Rusko tím dává najevo, že dokáže existovat na globální scéně navzdory americkým sankcím, vysvětluje Khan.

Existuje však jedna vojenská oblast, v které by pákistánští vojenští důstojníci od Rusů rádi získali cenné zkušenosti. Khan upozorňuje na skutečnost, že řada zemí na Blízkém východě a v Jižní Asii si vysoce cení způsobu, jakým Rusko dokáže vést informační válku. „Mnoho zemí v regionu ... je velice ohromeno ruskou schopností vést mezinárodní soupeření s nízkým rozpočtem, v podstatě jen za použití dezinformací" sdělil Khan rádiu Svobodná Evropa.

Americký kontext

Proti rozhodnutí zamezit pákistánským důstojníkům studovat a cvičit na amerických vojenských akademií v rámci bilaterálních programů velmi silně protestoval americký ministr obrany Jim Mattis, uvádí na základě výpovědí bývalých a současných členů americké administrativy agentura Reuters. Obecně americká armáda se pokouší tyto výměnné programy uchránit od politických disputací na základě argumentace, že mají v delším horizontu značný přínos – např. že příslušní důstojníci se stanou klíčovými postavami boje proti terorismu. Takovou postavou má být např. generál Naveed Mukhtar, který byl účastníkem takové programu a který je nyní hlavou pákistánské zpravodajské služby ISI.

ISI je považována za jednu z nejlepších zpravodajských služeb na světě. Tuto reputaci si vysloužila během sovětské invaze do Afghánistánu, kdy dokázala chránit důležité vojenské informace před samotnou KGB. ISI se podílela na výcviku afgánských mudžahedínů a právě toto dlouholeté spojení s afghánskými rebely je zdrojem disputací mezi USA a Pákistánem. Washington podezírá Pákistán, že v souvislosti s Afghánistánem hraje dvojí hru a navzdory proklamacím o boji s terorismem poskytuje afghánským rebelům v čele s Tálibánem krytí.

Ačkoliv jeho předchůdci opakovaně varovali Pákistán, že na toto dvojí jednání přijde náležitá odpověď, až Trump se rozhodl k radikálnímu kroku a nechal pozastavit vojenskou pomoc Pákistánu v hodnotě asi 255 miliónů dolarů. Trump osočil Pákistán, že přes konstantní vojenskou pomoc USA dostaly zpět pouze „ lži a klam“.