Setkání korejských rodin se vyhrotilo. Vyhnat americké grázly, spustil Severokorejec

Jihokorejka I Kum-som (92) v pondělí s pláčem hladila vrásčité tváře svého syna Ri Sang-čola (71). Naposledy ho viděla, když mu byly čtyři roky. Při chaotickém útěku na Jih během války se rodina rozdělila, matka s novorozenou dcerou se nakonec dostala do Jižní Koreje, otec se synem zůstali v KLDR.

Jihokorejka Han Sin-ča (99) se v pondělí nezmohla na slovo, když spatřila své dvě severokorejské dcery. Na Jih uprchla za války jen s nejmladší holčičkou. Domnívala se tehdy, že se po pár dnech rodina znovu sejde pohromadě. "Když jsem utekla," vypravila ze sebe Han při pondělní schůzce, než se zalkla slzami.

V některých případech byla ale konverzace rozpačitá a svědčila o tom, jak přísně rozhovory sledují severokorejští agenti a jak moc se někteří Severokorejci snaží splnit příkazy režimu, které dostali před schůzkou.

Po počátečních slzách se 84letá Jihokorejka Čcha Če-kun a její 50letý synovec Čcha Song-il ze Severu pustili do rozhovoru o mezinárodní politice a příčinách korejské války. Korejci už by měli konečně "vyhnat ty americké grázly", prohlásil Song-il podle přítomných jihokorejských novinářů a začal obviňovat Američany z neplnění slibů z červnového summitu vůdce KLDR Kim Čong-una a amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Če-kun opáčila, že to byl zakladatel KLDR Kim Ir-sen, dědeček stávajícího vůdce, kdo začal v roce 1950 válku. "To je lež," protestoval synovec. "Tu zavinili Američané." Če-kun se poté usmála a pohotově změnila téma. 

Většina účastníků třídenního setkání rodin je starší 70 let a toužili shledat se ještě jednou se svými blízkými, než zemřou. Vzhledem k tomu, že občané obou zemí mají zakázanou jakoukoli vzájemnou komunikaci, včetně telefonátů či dopisů, jsou tyto schůzky jedinou příležitostí, jak se mohou dozvědět o osudu zbytku rodiny na opačné straně hranice.