Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) odebrala barmské vůdkyni a nositelce Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij své nejprestižnější ocenění Velvyslankyně svědomí. Su Ťij podle AI porušila lidská práva, když se nepostavila proti násilí vůči muslimské menšině Rohingů, informovala dnes agentura Reuters.
Su Ťij bývala svého času oceňována jako bojovnice za demokracii. Poté, co v srpnu 2017 propukl masivní exodus Rohingů z Barmy, byla ovšem Su Ťij zbavena řady mezinárodních poct.
Barmské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o přistěhovalcích z Bangladéše, kteří se do země dostali nelegálně. Poté co rohingští povstalci loni v srpnu zaútočili v barmském Arakanském státě na řadu policejních stanovišť, barmská armáda zahájila proti příslušníkům této menšiny tažení. Od té doby z Barmy do sousedního Bangladéše uprchlo asi 700.000 Rohingů, kteří tam nyní žijí v uprchlických táborech.
OSN označuje postup Barmy vůči menšinovým Rohingům za genocidu. Vyšetřovatelé pověření OSN uvedli, že barmská armáda se proti Rohingům dopustila "vraždění, mučení, žhářství či sexuálního násilí". Vláda Su ťij ale tato obvinění odmítá jako jednostranná s tím, že zákrok armády si vynutily útoky Rohingů na policejní stanice.
Ocenění Velvyslankyně svědomí Amnesty International udělila Su Ťij v roce 2009, kdy byla barmská politička stále v domácím vězení coby vůdkyně opozice proti barmské vojenské vládě. Během osmi let od svého propuštění Su Ťij dovedla svou stranu v roce 2015 k vítězství ve volbách a v následujícím roce sestavila vládu. O moc v zemi se ale musí dělit s generály a nemá dohled nad bezpečnostními silami.
Podle AI Su Ťij selhala, když se nezastala Rohingů a "bránila bezpečnostní síly před pohnáním k zodpovědnosti" za násilí proti této menšině. "Jde o ostudnou zradu hodnot, které Su Ťij kdysi hájila," uvedla AI.
Související
Su Ťij poslal vojenský soud do vězení na dalších sedm let
Svržená barmská vůdkyně Su Ťij byla odsouzena na tři roky vězení s nucenými pracemi
Aun Schan SuŤij , amnesty international , barma , Rohingové
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
před 43 minutami
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
před 1 hodinou
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
před 3 hodinami
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
před 3 hodinami
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
před 4 hodinami
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
před 5 hodinami
Trump se dnes sejde se Zelenským
před 6 hodinami
Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží
před 6 hodinami
Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů
před 7 hodinami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 9 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
včera
Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra
včera
Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů
včera
Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou
včera
Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se
včera
Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu
včera
Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili
včera
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.
Zdroj: Jakub Jurek