Kauza Huawei: Proč je technologický gigant považovaný za bezpečnostní hrozbu?

Český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) ve své pondělní zprávě uvedl, že zařízení firmy Huawei představují bezpečnostní hrozbu. Premiér Andrej Babiš na to zareagoval požadavkem okamžitého stažení mobilů z Úřadu vlády. Podobně budou postupovat i ministerstvo zahraničí a ministerstvo průmyslu a obchodu.

O bezpečnostních rizicích spojených s výrobky firmy Huawei hovořila již dříve Bezpečnostní informační služba (BIS) ve své zprávě z roku 2013, upozornili v Událostech, komentářích ČT předseda a místopředsedové bezpečnostního výboru Senátu Pavel Fischer (nez.), Ladislav Václavec (ANO) a Tomáš Jirsa (ODS). BIS uvedla, že čínský gigant nechával ve svém hardwaru úmyslné chyby, jejichž prostřednictvím lze získat citlivá data – jedná se  o tzv. „back doors“, zadní vrátka.

Jak upozorňuje magazín The Atlantic, čínský technologický gigant je dlouhodobě považovaný za společnost s velmi neprůhlednou strukturou kvůli které existují silné obavy, že je zcela v područí čínské moci. Pochybnosti vyvolává samotný „zakladatelský příběh“ firmy. V roce 1987 ji založil v poměrně pozdním věku 43 let Ren Zhengfei poté, co opustil čínskou lidově-osvobozeneckou armádu (Zhengfei zastával civilní, nikoliv vojenskou pozici). V té době Čína byla technologicky na velmi nízké úrovni a přesto Zhengfei dokázal vybudovat továrnu na velmi sofistikované technologické zařízení doslova na „zelené louce“ bez větších zkušeností, ani dostatečného zázemí v průběhu několika mála let.

Podezření, že raketovému úspěchu firmy napomohlo čínské vedení, za což Zhengfei otevřel čínské špionáži přístup k citlivým údajům shromážděných společností, se zdá potvrzovat skutečnost, že Zhengfei, v roce 1994 reportoval přímo čínskému prezidentovi a vůdci Komunistické strany, Ťiang Ce-minovi a že vybudoval komunikační síť pro čínskou armádu.

Z důvodu těchto podezření se pět šéfů zahraničních služeb USA, Velké Británie, Austrálie, Kanady a Nového Zélandu, tzv. „Pět očí“ rozhodlo pro koordinovaný postup proti Číně a zahájilo kampaň proti snaze Huawei poskytovat zařízení pro bezdrátové sítě nové generace 5G. Austrálie a Nový Zéland už zablokovaly dodávky Huawei do těchto sítí.

Největší úder proti Huawei provedla Kanada, která zatkla finanční ředitelku firmy a Zhengfeiovu dceru, Meng Wan-čou. Kanada ji obvinila z obcházení amerických sankcí vůči Íránu. Čína na oplátku zatkla dva kanadské občany. Kauza jen přilila olej do ohně obchodní války zuřící mezi Čínou a USA.

Huawei odmítá všechna obvinění vznesená na jeho adresu. Podle Pekingu jsou odvetná opatření proti firmě součástí USA zinscenovaného komplotu, jak zamezit přístupu čínské firmy na americký, evropský či australský trh.

Podle amerických bezpečnostních expertů si však Čína za své problémy může sama. „Kdyby Huawei byla indická společnost, myslím si, že by přístup vůči nim byl velmi odlišný,“ sdělil magazínu The Atlantic William Reinsch, poradce pro mezinárodní byznys z think-tanku Center for Strategic and International Studies. Dle něj je tím podstatným důvodem, proč západní státy zakročují proti Huawei nedostatečné oddělení státní a soukromé sféry v Číně, kde čínské soukromé podniky jsou v praxi nástroji státu.

Jak nebezpečné jsou telefony Huawei?

Podle experta na právo v oblasti informačních technologií Vladimíra Smejkala by se celá záležitost s Huawei měla řešit systematicky a nikoliv panicky. Hlavní nebezpečí vnímá nikoliv u mobilů, ale u ústředen. Podobný názor zastává i redaktor Mobil.iDNES.cz Jan Matura. Podle něho pro normálního člověka telefony Huawei zásadní bezpečnostní hrozbu nepředstavují.