Tálibán žádá "islámskou ústavu". V Afghánistánu se šíří západní nemravnost, láteří vůdce hnutí

"Stávající ústava je neplatná, protože je okopírovaná ze Západu... je vágní, rozporuplná a představuje překážku pro nastolení míru," prohlásil Stanikzáí, který stál donedávna v čele politického úřadu Tálibánu v Kataru. "Novou ústavu vytvoří ve svobodném prostředí ulemové (muslimští učenci) a akademici. Chceme islámskou ústavu," dodal.

Tálibán vládl Afghánistánu v letech 1996 až 2001 a uplatňoval přitom konzervativní islámské právo šaría. Hnutí nechvalně proslulo diskriminací žen, z nichž naprostá většina neměla přístup ke vzdělání a práci.

Stanikzáí v úterním večerním rozhovoru s novináři řekl, že "ženy se nemusejí bát" rostoucího vlivu Tálibánu, protože hnutí "zaručí jejich práva v souladu s islámským systémem vlády a s afghánskou kulturou". "Budou moci chodit do školy, na univerzity, budou moci pracovat," uvedl.

Obavy ze zhoršení situace žen v případě podílu Tálibánu na vládě v zemi ale Stanikzáí nerozptýlil, když současně kritizoval bojovnice za práva žen. "Ve jménu ženských práv se šíří nemravnost a neislámská kultura. Západní, neafghánské televizní seriály rovněž inspirují ženy k porušování afghánských zvyků," podotkl.

Tálibán již koncem ledna uvedl, že neusiluje o "mocenský monopol" v budoucí afghánské vládě a že hledá způsoby, jak existovat spolu s ostatními. V úterý Stanikzáí přišel s dalším smířlivým výrokem, když prohlásil, že hnutí se nechce zmocnit Afghánistánu silou, protože by to zemi nepřineslo mír. Na základě zkušeností z 90. let, kdy byl Tálibán u moci a čelil odporu různých ozbrojených skupin, jsme dospěli k názoru, že je lepší dosáhnout řešení prostřednictvím jednání, konstatoval Stanikzáí.

Rozhovorů v Moskvě zaměřených na ukončení 17leté války v zemi se účastní představitelé Tálibánu, afghánští opoziční politici, včetně někdejšího prezidenta Hamída Karzáího, a afghánští kmenoví vůdci. V posledních týdnech Stanikzáí a další zástupci Tálibánu rovněž opakovaně vedli mírová jednání se zvláštním americkým vyslancem Zalmayem Khalilzadem.

Tálibán i Američané po skončení posledního kola rozhovorů uvedli, že dospěli k významnému pokroku, konkrétní výsledky ale nezveřejnili. Podle expertů se pokrok týká možného stažení amerických vojáků z Afghánistánu výměnou za záruku Tálibánu, že již nebude poskytovat útočiště zahraničním extremistům a džihádistickým skupinám typu teroristické organizace Al-Káida a Islámský stát.

"Nedovolíme nikomu, aby využíval afghánskou půdu k útokům proti někomu jinému," uvedl v očividné narážce na americký požadavek Stanikzáí. Slíbil také vymýtit pěstování máku v Afghánistánu, který stojí za 90 procenty světové produkce opia. Na územích ovládaných Tálibánem budou podle něj také moci "bez rizika" působit humanitární organizace.

Tálibán odmítá jednat s afghánskou vládou prezidenta Ašrafa Ghaního, protože její činitele považuje za loutky v rukou Spojených států. To v současnosti představuje jednu z hlavních překážek v mírovém procesu.