KLDR hrozí masivní hladomor, polovina obyvatel nemá co jíst

Severokorejský režim se po desetiletí potýká s chronickým nedostatkem potravin, k němuž přispívá nefunkční státní přídělový systém i sankce, které na zemi uvalilo mezinárodní společenství kvůli jejímu jadernému a raketovému programu.

Zpráva koordinátora OSN pro Severní Koreu Tapana Mišry uvádí, že bezmála 11 milionů Severokorejců potřebuje humanitární pomoc, což tvoří téměř 44 procent celkové 25milionové populace země. Zároveň je to o 600.000 více než před rokem.

V loňském roce Pchjongjang vyzval k "totální válce" s "bezprecedentní vlnou veder" a jeho mise v OSN v New Yorku minulý měsíc varovala před potravinovou krizí. Podle OSN loňská dlouho trvající vedra v kombinaci s tajfunem a záplavami způsobily oproti roku 2017 devítiprocentní pokles úrody, která tak byla nejnižší za více než deset let.

Předsedkyně švédského červeného kříže Margareta Wahlströmová po své loňské návštěvě KLDR agentuře Reuters řekla, že sklizeň kukuřice se v některých oblastech snížila o více než 30 procent. Podle ní se letos také zřejmě zvýší cena rýže, což zhorší dostupnost potravin pro obyvatele.

Ze zprávy koordinátora OSN rovněž vyplývá, že se této mezinárodní organizaci příliš nedaří shánět dárce pro své humanitární programy v Severní Koreji, které jsou momentálně finančně pokryté z pouhých 24 procent. Největším problémem pro humanitární programy jsou podle zprávy mezinárodní sankce. Ty se technicky vzato na humanitární pomoc nevztahují, avšak striktní výklad zákazu dodávek a bankovních transakcí s Pchjongjangem distribuci humanitární pomoci téměř zastavil.