Rázná reakce po útoku na mešity: Nový Zéland zakazuje útočné pušky

Nový Zéland se po útoku na dvě mešity ve městě Christchurch rozhodl zpřísnit zákony o držení zbraní a zakázat útočné a poloautomatické pušky. Zákaz jejich prodeje vstoupil v platnost ihned a příslušné zákony by měly být přijaty nejpozději do 11. dubna. S odvoláním na dnešní sdělení premiérky Jacindy Ardernové o tom informovala agentura Reuters.

Útok 28letého Australana, který se ve svém manifestu označil za rasistu a muslimy a imigranty za "vetřelce", si minulý týden vyžádal 50 mrtvých. Ardernová čin označila za teroristický a již dříve oznámila, že povede ke zpřísnění zákona o držení zbraní.

"Šest dní po útoku oznamujeme zákaz poloautomatických pušek vojenského typu a útočných pušek," uvedla Ardernová. Zakázány mají být také součástky, se kterými lze z legálně držené zbraně vytvořit samopal, a také velkokapacitní zásobníky. Všichni držitelé zakázaných zbraní je musí na základě rozhodnutí vlády v nadcházejících dvou dnech nahlásit úřadům, než je předají, píše AP.

"Naše dějiny navždy změnil 15. březen. Teď se změní i naše zákony. Oznamujeme, že jsme ve jménu všech Novozélanďanů podnikli kroky ke zpřísnění našich zákonů o držení zbraní, abychom z naší země udělali bezpečnější místo," řekla Ardernová na tiskové konferenci s tím, že všechny typy poloautomatických pušek, které byly použity při útoku, budou zakázány. Nová opatření mají umožnit odkoupení zakázaných zbraní od majitelů, což podle premiérky bude státní kasu stát 200 milionů novozélandských dolarů.

"Domnívám se, že převážná většina legálních držitelů zbraní na Novém Zélandu pochopí, že tyto kroky jsou v národním zájmu, " řekla Ardernová s tím, že na farmáře se budou vztahovat přísně uplatňované výjimky kvůli regulaci škůdců.

Nový Zéland se v minulosti snažil zákony o střelných zbraních zpřísnit, vždy tomu však zabránila silná zbraňová lobby a skutečnost, že na Novém Zélandu má silnou tradici lov. Podle odhadů je v zemi s pěti miliony obyvatel zhruba 1,5 milionu střelných zbraní, nový zákaz by se podle Reuters měl vztahovat na asi 13.500 z nich.

Zákaz se týká poloautomatických střelných zbraní nebo brokovnic, které se dají používat s oddělitelným zásobníkem s kapacitou více než pět střel. Vztahuje se také na doplňky používané k přeměně střelných zbraní na to, co vláda označila jako "zbraně vojenského stylu". Nevztahuje se na střelné zbraně, které obvykle používají farmáři a lovci včetně poloautomatů ráže .22 nebo menších, které pojmou maximálně deset nábojů, anebo poloautomatických a natahovacích střelných zbraní bez výměnného zásobníku, které pojmou až pět nábojů.

Strana Ardernové má v parlamentu většinu, a proto se očekává bezproblémové schválení odpovídajících zákonů. Odborníci na střelné zbraně uvedli, že zákaz má na Novém Zélandu širokou podporu.

Jeden z největších novozélandských prodejců zbraní, firma Hunting & Fishing New Zealand, uvedla, že podporuje "jakékoli vládní opatření trvale zakázat tyto zbraně". "I když jsme je v minulosti prodali malému počtu zákazníků, události z minulého týdne nás přiměly přehodnotit náš postoj. Došli jsme k závěru, že podobné válečné zbraně nemají v našem podnikání - ani v naší zemi - co dělat," uvedl v prohlášení šéf firmy Darren Jacobs.

Novozélandská policie mezitím oznámila, že všech 50 obětí útoku identifikovala. Ve většině případů šlo o uprchlíky či migranty z Pákistánu, Indie, Malajsie, Turecka, Indonésie, Somálska, Afghánistánu a Bangladéše. Dnes se podle agentury AP uskutečnilo nejméně devět dalších pohřbů obětí.

Ardernová oznámila, že páteční volání k modlitbě muslimů bude celostátně vysíláno a následovat budou dvě minuty ticha za oběti. Obě mešity, které se staly dějištěm útoku, budou v pátek otevřeny a očekává se účast tisíců věřících. Po útoku byla na celém Novém Zélandu posílena bezpečnost u mešit.

Související

Více souvisejících

teroristický útok v Christchurch (Nový Zéland 15.3.2019) zbraně Jacinda Ardernová Nový Zéland

Aktuálně se děje

před 35 minutami

USA

Ulice zejí prázdnotou. Kanaďané kvůli Trumpovi masivně bojkotují americké obchody a služby

V americkém městečku Lewiston ve státě New York, které leží jen pár minut cesty od burácejících Niagarských vodopádů, panuje nezvyklé ticho. Pekařka Aimee Loughranová právě dokončuje dort ve tvaru policejního odznaku, ale dříve rušná ulice plná kaváren a historických budov z 19. století zeje prázdnotou. Místní poptávka nestačí pokrýt výpadek, který způsobili Kanaďané – sousedé z druhého břehu řeky Niagary, kteří se rozhodli pro masivní bojkot amerických obchodů a služeb.

před 1 hodinou

Lotyšsko, ilustrační fotografie.

Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy

Zatímco pozornost velké části světa se upírá k válce s Íránem, v pobaltských státech zůstávají oči pevně upřeny na východ. Lotyšsko, které sdílí stovky kilometrů hranic s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem, nenechává nic náhodě. V zemi se stal realitou program, který by v mnoha jiných evropských státech vyvolal skandál: povinný vojenský výcvik pro všechny studenty středních škol.

před 2 hodinami

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

před 5 hodinami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

před 6 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 8 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 12 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy