Islámský stát byl poražen. Brzy vznikne jeho nástupce, varuje profesor

Islámský stát (IS) utrpěl velkou ránu, když podle sobotního prohlášení Syrských demokratických sil podporovaných Spojenými státy přišel o svou poslední fyzickou baštu, konstatuje bezpečnostní analytik Peter Bergen. Profesor z Arizonské státní univerzity v komentáři pro server CNN připomíná, že na vrcholu své síly před čtyřmi lety organizace v Iráku a Sýrii ovládala území o velikosti Portugalska, na kterém žilo 8 milionů lidí, tedy více než čítá celková populace Bulharska.

IS provozoval kvazi-stát, který vybíral daně od milionů obyvatel a firem, což mu umožnilo financovat rozsáhlou teroristickou armádu, poukazuje profesor. Dodává, že IS přesvědčil zhruba 40 tisíc lidí z celého světa, aby se připojili k jeho samozvanému chalífátu, ale toto číslo se zásadně zmenšilo, jelikož nikdo se nechce přidat k "prohrávající straně".

Americký prezident Donald Trump, který minulý měsíc předčasně absolvoval své "vítězné kolečko", k pádu IS nepochybně přispěl, připouští Bergen. Varuje však, že stále existují podmínky pro vznik a růst podobně nebezpečných teroristických skupin.

Jakou zásluhu má Trump?

Trumpova administrativa podle analytika výrazně změnila realitu boje s IS v Sýrii, když vyzbrojila kurdské síly a posílila americkou vojenskou přítomnost v zemi. "Byla to však Obamova administrativa, která v roce 2016 iniciovala operaci na znovudobytí Mosulu, druhého největšího města v Iráku, kde IS prvně vyhlásil svůj chalífát," píše odborník. Doplňuje, že za Obamy přišla organizace o klíčová irácká města Fallúdža, Ramádí a Tikrít.

Obamova administrativa se zároveň obávala "plíživé intervence" v Sýrii, a tak zastropovala americkou vojenskou přítomnost v zemi na 500 vojáků, vysvětluje Bergen. Podotýká, že v posledních měsících Obamova druhého funkčního období vedl jeho kabinet debatu, zda vyzbrojit syrské Kurdy, kteří byli nakonec klíčovou silou při dobytí Rakky, metropole IS.

Panovaly obavy, aby Washington tímto krokem nerozhněval Ankaru, která považuje syrské Kurdy za blízké spojence kurdských teroristů v Turecku, uvádí analytik. Doplňuje, že Obamův tým o takové možnosti diskutoval tak dlouho, že mu nakonec skončil mandát, a když svůj plán prezentoval nové dministrativě, tehdejší Trumpův poradce pro národní bezpečnost Michael Flynn ho údajně zamítl, jelikož nový šéf Bílého domu a jeho spolupracovníci chtěli situaci posoudit sami.

"Poté, co Trump nastoupil do úřadu, schválil plán na vyzbrojení kurdských sil v Sýrii a dramaticky navýšil počet amerických vojáků z 500 na 2.000," pokračuje expert. Připomíná, že současný prezident poskytl také vojenským velitelům větší volnost na Bílém domu při vedení akcí proti IS   

Pár dní předtím, než byla v říjnu 2017 osvobozena Rakka, se Trump v médiích vychvaloval a prohlašoval, že "totálně změnil" pravidla vedení války a postoj americké armády a deklaroval, že pokud by byl prezidentem dříve, IS utrpěl porážku již dávno, nastiňuje odborník. Přizvává, že Trump si určitě může přičíst k dobru svůj podíl na porážce této organizace, ale zdůrazňuje, že strategie předchozího amerického prezidenta byla velmi podobná.

Obama i Trump nespoléhali na velký počet amerických vojáků, ale spíše na speciální jednotky, které radily místním silám a cvičily je, vysvětluje Bergen. Konstatuje, že pozemní boje tak vedly téměř výhradně iráčtí a syrští vojáci, a přestože Trump líčí veškerá opatření, která realizoval, jako zásadně odlišná do těch Obamových, v případě kampaně proti IS lze v postupu obou prezidentů najít více podobností než rozdílů.

Co bude dál s IS?

IS ztratil fyzické území v Iráku a Sýrii a podstatně oslabil, jelikož nedisponuje základnou pro výcvik tisícovek militantů, ale zřejmě bude nadále inspirovat útoky po celém světě jako virtuální chalífát, očekává profesor. Za skutečný problém považuje skutečnost, že na Blízkém východě nadále existují podmínky, které umožnily vzestup IS a pravděpodobně vytvoří jiné džihádistické skupiny.    

Mezi hlavní problémy patří podle Bergena hluboké sektářství, křehké a nefunkční vlády a slabá ekonomika. "Přidejte rychle rostoucí populaci na Blízkém východě a máte jedovatou směs, která bude nadále vytvářet takový typ hněvu, který živí skupiny jako IS," píše analytik.  

Je třeba se připravit, že pohrobci IS se zformují na místech jako Afghánistán, Libye či Jemen, případně v jiném slabém státě regionu, nabádá odborník. Připouští, že skupina nemusí být tak silná a masivní jako IS, ale i tak bude úspěšná.

Je nebezpečné, pokud Trump slaví konec IS a nemá toto na paměti, varuje expert. Konstatuje, že v takovém případě by současný šéf Bílého domu pouze zopakoval chybu svého předchůdce, který v lednu 2014 označil skupinu, z níž se IS vyvinul, za pouhou "juniorku" al-Káidy.

Související

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

Více souvisejících

Islámský stát (IS) Terorismus Donald Trump Irák Sýrie

Aktuálně se děje

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusové zaútočili u ukrajinského pobřeží na dvě zahraniční lodě

Ruská armáda pokračuje v cílených útocích na civilní námořní dopravu v Černém moři. V pondělí zasáhly ruské bezpilotní letouny další dvě nákladní lodě v blízkosti ukrajinského pobřeží. Podle informací ukrajinského ministerstva pro rozvoj komunit a území se jedná o promyšlenou strategii, jejímž cílem je ochromit mezinárodní obchod a zastrašit rejdaře využívající ukrajinské přístavy.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

Rozhodnuto. Posádka ISS se poprvé v historii kvůli zdravotním problémům vrací na Zemi

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) přistoupil k bezprecedentnímu kroku. Čtyřčlenná posádka mise Crew-11 se z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) vrátí na Zemi o více než měsíc dříve, než bylo původně v plánu. Důvodem je nespecifikovaný zdravotní problém jednoho z členů týmu, jehož identitu úřad z důvodu ochrany soukromí tají. Jde o historicky první případ, kdy NASA zkrátila pobyt na ISS z lékařských důvodů.

včera

Demonstrace v Íránu

Mrtvých v Íránu je už 650. Chameneí slaví vítězství nad nepřáteli

Bilance obětí brutálních zásahů proti íránským demonstrantům neustále stoupá a podle nejnovějších údajů lidskoprávní organizace Iran Human Rights se počet mrtvých vyšplhal již na 648 osob. Mezi zabitými je i devět dětí mladších osmnácti let, což jen podtrhuje bezohlednost, s jakou režim proti vlastnímu obyvatelstvu postupuje. Od začátku nepokojů, které vypukly koncem prosince, byly navíc zraněny tisíce lidí, přičemž mezinárodní organizace mají kvůli informační blokádě jen omezené možnosti, jak situaci v terénu monitorovat.

včera

Prezident Trump

Z nitra EU přichází důrazné varování: Pokud Trump silou převezme Grónsko, bude to definitivní konec

Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius se v pondělí nečekaně ostře vložil do sílícího diplomatického sporu o budoucnost Grónska. Během bezpečnostní konference ve Švédsku varoval, že pokud by se Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa pokusily o vojenské ovládnutí tohoto arktického území, znamenalo by to definitivní konec Severoatlantické aliance. Kubilius se tak stal nejvýše postaveným představitelem EU, který veřejně podpořil dřívější slova dánské premiérky Mette Frederiksenové.

včera

Prezident Trump

Grónsko brání dvě psí spřežení, vysmívá se Trump. Pořádně se plete

Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska nabírá na nebývalé intenzitě. Během nedělního rozhovoru s novináři na palubě Air Force One prezident zdůraznil, že Spojené státy nemají zájem o krátkodobý pronájem, ale o trvalou akvizici tohoto strategického arktického území. Podle jeho slov je tento krok nevyhnutelný pro zajištění bezpečnosti USA i celé Severoatlantické aliance.

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

NATO v reakci na zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech řeší bezpečnost v Arktidě

Severoatlantická aliance reaguje na měnící se geopolitickou realitu a zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech. Generální tajemník NATO Mark Rutte během návštěvy v chorvatském Záhřebu potvrdil, že členské státy intenzivně jednají o konkrétních praktických krocích, které zajistí kolektivní bezpečnost v Arktidě. Podle Rutteho je ochrana tohoto regionu nyní pro Alianci naprostou prioritou.

včera

Demonstrace v Íránu

Jsme připraveni na válku, odpovíme drtivou silou, vzkazuje Írán Trumpovi

Situace v Íránu se po třech týdnech masových nepokojů dostala do kritické fáze, kdy brutální zásahy tamního režimu vyvolaly vlnu mezinárodního zděšení. Americký prezident Donald Trump v reakci na eskalaci násilí pohrozil razantními kroky a naznačil, že Spojené státy zvažují přímou intervenci. Podle Washingtonu totiž íránské špičky svým chováním k vlastním lidem překročily veškeré přípustné meze.

včera

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou

V úterý 13. ledna 2026 začíná v Paříži klíčové odvolací řízení, které rozhodne o politické budoucnosti Marine Le Penové. Tato dlouholetá tvář francouzské krajní pravice bojuje o zrušení pětiletého zákazu kandidatury, který jí loni v březnu uložil soud za zpronevěru fondů Evropského parlamentu. Pokud neuspěje, její sen o prezidentském úřadu v roce 2027 se definitivně rozplyne a žezlo v rámci Národního sdružení (RN) pravděpodobně definitivně převezme její chráněnec Jordan Bardella.

včera

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Motoristé řeší, kam s Turkem. Možná pro něj našli místo

Vládní koalice pod vedením Andreje Babiše hledá způsob, jak vyřešit patovou situaci ohledně angažmá Filipa Turka v nové exekutivě. Poté, co prezident Petr Pavel odmítl Turka jmenovat ministrem životního prostředí, se jako průchodné řešení jeví zřízení zcela nového postu. 

včera

guantanamo, u.s. base

Vězněn bez soudu, mučen od CIA. Údajný terorista dostal tučné odškodné, na svobodu ho přesto nepustili

Britská vláda vyplatila „významné“ odškodné vězni z Guantánama, který byl mučen americkou CIA a bez soudu zůstává za mřížemi již téměř dvě desetiletí. Abú Zubajda, vlastním jménem Zajn al-Abidin Muhammad Husajn, byl vůbec prvním zadrženým, na němž Spojené státy po útocích z 11. září 2001 testovaly takzvané „posílené vyšetřovací techniky“. Ačkoli byl původně označen za vysoce postaveného člena al-Káidy, americká vláda toto tvrzení později oficiálně stáhla.

včera

Prezident Trump

Kuba jako další Trumpův cíl? Pohrozil jí kompletním zastavením dodávek ropy

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Kubu a vyzývá tamní komunistické vedení k uzavření dohody s Washingtonem. V nedělním prohlášení varoval, že po nedávném dopadení venezuelského lídra Nicoláse Madura americkými silami dojde k úplnému zastavení dodávek venezuelské ropy i peněz na ostrov. Trump zdůraznil, že Havana již nebude moci spoléhat na pomoc, kterou čerpala po celá desetiletí, a doporučil kubánským představitelům, aby vyjednávali, dokud není pozdě.

včera

Odpálení rakety ATACMS.

Britové vyvinou pro Ukrajinu balistickou střelu. Nightfall bude zasahovat cíle hluboko v Rusku

Britské ministerstvo obrany oznámilo zahájení ambiciózního projektu s kódovým označením Nightfall, jehož cílem je vyvinout novou generaci taktických balistických střel pro Ukrajinu. Tento krok má výrazně posílit palebnou sílu ukrajinské armády v jejím boji proti ruské agresi a umožnit jí zasahovat cíle hluboko v týlu nepřítele. Británie tímto krokem potvrzuje svůj dlouhodobý závazek podporovat obranyschopnost Kyjeva i v roce 2026.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Vojenský zásah není jedinou možností. Jaké kroky USA zvažují v Íránu?

Americký prezident Donald Trump začal intenzivně zvažovat vojenský zásah v Íránu, zatímco v této blízkovýchodní zemi dramaticky narůstá počet obětí protirežimních protestů. Podle zdrojů z Bílého domu byl šéf Spojených států v posledních dnech podrobně seznámen s řadou variant, jak na stupňující se násilí teheránské teokracie reagovat. Trump dal jasně najevo, že pokud íránské vedení nepřestane s vražděním civilistů, USA jsou připraveny k tvrdé odvetě.

včera

Demonstrace v Íránu

Protesty v Íránu mají stovky mrtvých, Trump zvažuje vojenský zásah

Iránský teokratický režim se pod náporem rozsáhlých nepokojů ocitá v jedné z nejvážnějších krizí své historie. Zatímco ulice íránských měst už třetím týdnem zaplňují davy volající po zásadní změně, náboženské špičky v Teheránu se snaží udržet moc pomocí brutálních represí. I když vládnoucí klerikové v minulosti podobné vlny odporu ustáli, současná situace působí mnohem křehčeji kvůli souběhu domácí nespokojenosti a stupňujícího se tlaku ze strany Spojených států.

včera

včera

11. ledna 2026 21:52

11. ledna 2026 20:56

Trenérské změny v Anglii. Rudí ďáblové skoncovali s Amorimem, do Chelsea jde kouč z Francie

Po londýnské Chelsea se krátce po Novém roce rozhodli rozloučit se svým trenérem i v Manchesteru United. Tam se o budoucnosti portugalského stratéga Rúbena Amorima hovořilo už dlouhou dobu, nakonec klubové vedení sáhlo ke krajnímu řešení až po více než roce od doby, kdy se Amorim objevil na lavičce poprvé. Nadále tak v klubu pokračuje hledání ideálního nástupce, který by dokázal navázat na legendárního Sira Alexe Fergusona. Během prvního pracovního týdne nového roku pak přišla i zpráva o novém trenérovi Chelsea. Tím se podle předpokladů stal dosavadní kouč francouzského Štrasburku Angličan Liam Rosenior.

Zdroj: David Holub

Další zprávy