Kde žije nejvíce křesťanů a muslimů? Statistiky ukazují klesající důležitost Evropy

Výzkumná společnost Pew Research Center prozkoumala země, kde je největší počet muslimů a křesťanů. Muslimové se soustředí především v oblasti jižní Asie a Blízkého východu, zatímco země s největším počtem křesťanů jsou na americkém a africkém kontinentu. Na těchto údajích se zřejmě nic nezmění ani v roce 2060, jen s tím rozdílem, že ze žebříčku top 10 zemí s největším počtem křesťanů vypadnou zbývající zástupci Evropy, Rusko a Německo.

Země s největším počtem muslimů na světě je Indonésie. V roce 2015 měla 219 960 000 muslimů. 87,1% obyvatel bylo muslimského vyznání. Z celkového počtu muslimů na světě v Indonésii jich zde žilo 12,6%.

Hned za Indonésii byla Indie s 194 800 000 muslimy, i tak ale jen 14,9% obyvatel je muslimského vyznání. Přesto Indie hostila 11,1% veškeré muslimské populace. Indický soused a soupeř, Pákistán, je primárně muslimskou zemí (96,4% obyvatel) a s 184 000 000 muslimy je na třetím místě v žebříčku zemí s největším počtem muslimů v roce 2015. Na čtvrtém je další země v Jižní Asii, takřka výhradně muslimský (90,06%) Bangladéš (144 020 000 muslimů), až na pátém je země z jiné části světa, a to africká Nigérie ( 90 020 000 muslimů).

Z rodiště islámu, Blízkého východu, se rekrutuje zbytek zemí z top 10. Na šestém místě je Egypt (83 870 000 muslimů), následovaný Íránem (77 650 000), Tureckem (75 460 000) Alžírskem (37 210 000) a Irákem (36 200 000). Ve všech těchto zemích se obyvatelé až na výjimky identifikují s islámem (nejmenší podíl muslimů má Egypt s 95,1%, největší Írán s 99, 6%).

Celkově v zemích z této top 10 žilo v roce 2015  1 143 200 000 muslimů, což je 65, 2% celkové muslimské populace. Zbytek muslimské populace 34,8% tvořil 609 420 000 lidí. Celkově v roce 2015 bylo na světě 1 752 620 000 muslimů. 

Pew Research Center se pokusil též odhadnout, jaké bude pořadí zemí s největším počtem muslimů v roce 2060. Indonésii předběhne Indie s 333 090 000 muslimů. Na druhém místě bude Pákistán následovaný Nigérií. Indonésie bude až na čtvrtém místě. Na pátém bude Bangladéš, dále Egypt, Irák, Turecko, Írán a Afghánistán. Celkově v roce 2060 budou na světě skoro 3 miliardy muslimů.

Top 10 zemí s největším počtem křesťanů

Největší počet křesťanů měly v roce 2015 USA  - 248 180 000 lidí, což je 10,9% celkové křesťanské populace. Ke křesťanství se v USA hlásilo 776,7% obyvatel. Na druhém místě je též země z amerického kontinentu, Brazílie s 179 910 000 křesťany (88,5% obyvatel, 7,9% celkového křesťanstva). Trojici uzavírá Mexiko s 113 620 000 křesťany (94,6% obyvatel, 5% celkového křesťanstva).

Na čtvrtém místě v top 10 v roce 2015 bylo  Rusko s 103 490 křesťany. Následovaly Filipíny (94 300 000), Nigérie (86 650 000) Demokratická republika Kongo (72 090 000), Čína (70 890 000), Etiopie (57 450 000) a  Německo (54 880 000).  

Celkově v těchto zemích v roce 2015 žilo 1 081 460 000 křesťanů, tj. 47,5% celkového křesťanstva. Zbylých 52,2% bylo tvořeno 1 194 790 lidmi. Celkově bylo v roce 2015 na světě 2 276 250 000 křesťanů.

Podle odhadů Pew Research Center v roce 2060 zůstanou na prvních místech žebříčku USA s 262 330 000 křesťany i Brazílie. Mexiko však předhoní Nigérie, Demokratická republika Kongo a Filipíny. Ze žebříčku vypadnou Ruska, Čína i Německo, které budou nahrazeny Tanzánií, Ugandou a Keňou. Zůstane Etiopie, která se však posune na poslední místo. Celkově bude v roce 2060 přes 3 miliardy křesťanů.

Co výsledky odhalují? 

Tyto výsledky ukazují, že zatímco islám je stále většinově soustředěn na Blízkém východě, křesťanství se nachází převážně mezi svoji blízkovýchodní a evropskou kolíbku. Predikce roku 2060 dokládají, že bude růst především v Africe a udrží si svoji převahu na americkém kontinentu.

Dalším zajímavou skutečností je, že ačkoliv v dané zemi žije jeden z deseti největších počtů příslušníků islámu či křesťanství na světě, stále zde může být minoritou. To se týká především Indie, kde je druhá největší muslimská komunita na světě stále tvoří minoritu, ke které se hlásí jen 15% obyvatel. To nezmění ani rok 2060, kdy bude Indie mít největší islámskou komunitu na světě, přesto zde zůstane minoritou čítající jen 19% obyvatel.

Související

Více souvisejících

islám ,  křesťanství ,  Náboženství ,  Muslimové

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Češi nestačili v Lize národů na dalšího favorita. I proti Španělům ale ukázali, jak chtějí hrát

Dalo se očekávat, že po třech zápasech v elitní lize A v rámci Ligy národů UEFA nebude mít česká fotbalová reprezentace, která je aktuálně v přerodu, ani jeden bod. Ve společnosti Chorvatska, Anglie a Španělska se skutečně nedaly čekat zázraky, zvlášť když se český tým nachází v přestavbě. Po domácích prohrách s Chorvatskem (1:2) a Anglií (0:2) tak tedy nyní svěřenci španělského kouče Santiho Denii nebrali žádný bod ani proti úřadujícím světovým šampionům – Španělům. Na jejich půdě v Oviedu totiž prohráli 1:3. 

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v úterý zúčastnil Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Na zahájení akce vystoupil s projevem a navštívil stánky českých i zahraničních firem. Odpoledne pak promluvil na sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR, kde zdůraznil, že klíčem k růstu a prosperitě jsou cenově dostupné energie. 

včera

včera

včera

August Hanning

Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady

Německou politickou a bezpečnostní scénou otřásl mimořádný skandál, který nemá v novodobé historii země obdoby. V úterý ráno byl ve svém domě v Nordwalde nedaleko Münsteru zatčen osmdesátiletý August Hanning, bývalý šéf německé zahraniční rozvědky BND. Spolkové státní zastupitelství ho podezřívá ze závažných trestných činů včetně velezrady, vyzrazení státního tajemství a špionáže ve prospěch cizí zpravodajské služby. Muž, který v letech 1998 až 2005 stál v čele jedné z nejvýznamnějších bezpečnostních složek v Evropě, byl zástupci policie odveden v neprůstřelném vozidle do vazby.

včera

Ilustrační foto

Sezóna respiračních onemocnění přichází. Do Česka dorazily statisíce vakcín proti chřipce

S příchodem chladnějšího podzimního počasí začíná v České republice nová sezóna respiračních onemocnění a zdravotníci důrazně připomínají význam včasné prevence. Do tuzemska již dorazilo přibližně 540 tisíc dávek vakcín proti chřipce a v průběhu října a začátku listopadu budou následovat další sta tisíce dávek. V letošním roce se počítá s celkovým dodáním o patnáct procent vyššího množství očkovacích látek než v minulé sezóně. Od začátku září již zdravotníci zaznamenali přibližně 22 tisíc aplikovaných dávek, přičemž hlavní vlnu zájmu očekávají v následujících týdnech.

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Česko se příští rok nezúčastní Eurovize, rozhodla ČT

Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí v úterý dopoledne oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za fyziku

Nobelovu cenu za fyziku získal vědec vyvíjející IceCube

Belgický fyzik Francis Halzen získal prestižní Nobelovu cenu za fyziku za svůj rozhodující přínos k vývoji Neutrinové observatoře IceCube na Jižním pólu a za objevy v oblasti vysoce energetických neutrin astrofyzikálního původu. 

včera

Facebook Sébastien Lecornu

Studenti ve Francii už zablokovali 2000 škol. Okamžitě řešte jejich požadavky, nařídil Lecornu

Francii zachvátila masivní vlna protestů, do kterých se zapojili studenti, jejich rodiče i odborové svazy. Demonstranti vyšli do ulic ve více než třiceti městech po celé zemi, včetně Paříže, Marseille, Nice, Nantes, Lyonu či Lille, aby vyjádřili svůj ostrý nesouhlas s dlouhodobým podfinancováním středních škol. Hnutí, které původně začalo jako série drobných protestů v pařížském regionu, se v průběhu posledních týdnů proměnilo v celonárodní vlnu nespokojenosti zasahující téměř celý vzdělávací systém.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Ať si Írán klidně zlikviduje Los Angeles a San Diego, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení na volebním mítinku v Nebrasce naznačil, že by Írán mohl „zlikvidovat“ dvě významná kalifornská města, Los Angeles a San Diego. Jeho výroky vyvolaly okamžitou a mimořádně tvrdou vlnu kritiky ze strany vedoucích představitelů Kalifornie. Tento lidnatý stát bývá dlouhodobě terčem ostré rétoriky Trumpovy administrativy, avšak nejnovější slova šéfa Bílého domu posunula vzájemnou nevraživost na zcela novou úroveň.

včera

British Airways, ilustrační fotografie

Poklidná cesta se změnila v let hrůzy. Letoun s cestujícími se ve vzduchu propadl o osm kilometrů

Dopravní letoun společnosti British Airways mířící z Londýna do Chicaga musel v pondělí po náhlém poklesu výšky o 28 tisíc stop (přibližně 8 500 metrů) vyhlásit stav nouze a vrátit se na letiště Heathrow. Důvodem prudkého klesání nad územím Irska byla technická závada spojená s dekompresi v kabině, která si vyžádala automatické vypadnutí kyslíkových masek pro cestující.

včera

Francouzská policie, ilustrační foto

Protesty ve Francii sílí. Policejní granát utrhl studentovi ruku

Francie se připravuje na masivní vlnu celonárodních protestů, ke kterým vyzvali organizátoři studentských hnutí. Reagují tak na narůstající napětí v oblasti školství, kde studenti středních a vysokých škol požadují výrazné zvýšení investic do vzdělávacího systému. Pondělní akce vedly k úplnému nebo částečnému zablokování více než pěti set škol po celé zemi a situace v ulicích francouzských měst se zásadně vyhrocuje po sérii střetů s policií, které přinesly vážná zranění i masové zatýkání.

včera

Donald Trump

Popularita Trumpa klesla na historické minimum. Americký prezident se to dozvěděl a takhle zareagoval

Popularita amerického prezidenta Donalda Trumpa klesla podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění na historické minimum. Průzkum agentur Reuters a Ipsos ukázal, že práci šéfa Bílého domu v současnosti schvaluje pouhých 32 procent Američanů. Tento výrazný propad přichází v kritické době, pouhý měsíc před nadcházejícími průběžnými volbami, které rozhodnou o budoucí kontrole nad americkým Kongresem.

včera

Vědci, ilustrační foto

Plicní mor v Rusku: WHO je s Moskvou v kontaktu, USA nabízí pomoc. Přenos není jednoduchý, uklidňují vědci

Osmadvacetiletá laborantka Výzkumného protimorového ústavu v sibiřském Šelechově zemřela po nákaze neznámým zápalem plic. Událost vyvolala obavy z možného úniku nebezpečné infekce, neboť zařízení se specializuje na výzkum moru a dalších závažných chorob. Ruské úřady v reakci na úmrtí poslaly do izolace desítky lidí a v regionu zavedly přísná protiepidemická opatření.

včera

Francouzská policie, ilustrační foto

Francie čelí největší vlně studentských protestů za desetiletí. Jak se z malé stávky stala celonárodní krize?

Francie v současné době čelí největší vlně studentských protestů za poslední desetiletí. To, co původně začalo jako lokální demonstrace na předměstí severně od Paříže na podporu stávkujících učitelů, se během několika týdnů rozrostlo v celonárodní krizovou situaci, se kterou si francouzská vláda neví rady. Stovky středních škol po celé zemi musely uzavřít svůj provoz a bezpečnostní složky vzaly do vazby více než pět tisíc lidí, přičemž ve většině případů jde o nezletilé studenty bez předchozího trestního rejstříku.

včera

Prezident Trump

Trump schválil popravu Hasana. Po skandálu se smrtícími injekcemi bude zastřelen popravčí četou

Americký prezident Donald Trump schválil popravu Nidala Hasana zastřelením popravčí četou. Hasan byl v minulosti odsouzen za masovou střelbu na vojenské základně Fort Hood v Texasu, k níž došlo v roce 2009. O rozhodnutí hlavy státu informoval Pentagon v pondělí večer. Tímto krokem případ jednoho z nejtragičtějších útoků na americké vojáky na domácí půdě dospěl k finálnímu rozhodnutí o způsobu exekuce.

včera

Počasí na nadcházející měsíc: Podzim dorazil, výrazně se ochladí

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil nový měsíční výhled počasí pro nadcházející čtyři týdny. Meteorologové v něm očekávají postupný pokles denních i nočních teplot a srážkově chudší období. Nadcházející dny přinesou pozvolný přechod k typickému podzimnímu charakteru počasí bez výraznějších výkyvů. Ve srovnání s minulým obdobím se očekává stabilnější vývoj meteorologické situace na celém území.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy