Kde žije nejvíce křesťanů a muslimů? Statistiky ukazují klesající důležitost Evropy

Výzkumná společnost Pew Research Center prozkoumala země, kde je největší počet muslimů a křesťanů. Muslimové se soustředí především v oblasti jižní Asie a Blízkého východu, zatímco země s největším počtem křesťanů jsou na americkém a africkém kontinentu. Na těchto údajích se zřejmě nic nezmění ani v roce 2060, jen s tím rozdílem, že ze žebříčku top 10 zemí s největším počtem křesťanů vypadnou zbývající zástupci Evropy, Rusko a Německo.

Země s největším počtem muslimů na světě je Indonésie. V roce 2015 měla 219 960 000 muslimů. 87,1% obyvatel bylo muslimského vyznání. Z celkového počtu muslimů na světě v Indonésii jich zde žilo 12,6%.

Hned za Indonésii byla Indie s 194 800 000 muslimy, i tak ale jen 14,9% obyvatel je muslimského vyznání. Přesto Indie hostila 11,1% veškeré muslimské populace. Indický soused a soupeř, Pákistán, je primárně muslimskou zemí (96,4% obyvatel) a s 184 000 000 muslimy je na třetím místě v žebříčku zemí s největším počtem muslimů v roce 2015. Na čtvrtém je další země v Jižní Asii, takřka výhradně muslimský (90,06%) Bangladéš (144 020 000 muslimů), až na pátém je země z jiné části světa, a to africká Nigérie ( 90 020 000 muslimů).

Z rodiště islámu, Blízkého východu, se rekrutuje zbytek zemí z top 10. Na šestém místě je Egypt (83 870 000 muslimů), následovaný Íránem (77 650 000), Tureckem (75 460 000) Alžírskem (37 210 000) a Irákem (36 200 000). Ve všech těchto zemích se obyvatelé až na výjimky identifikují s islámem (nejmenší podíl muslimů má Egypt s 95,1%, největší Írán s 99, 6%).

Celkově v zemích z této top 10 žilo v roce 2015  1 143 200 000 muslimů, což je 65, 2% celkové muslimské populace. Zbytek muslimské populace 34,8% tvořil 609 420 000 lidí. Celkově v roce 2015 bylo na světě 1 752 620 000 muslimů. 

Pew Research Center se pokusil též odhadnout, jaké bude pořadí zemí s největším počtem muslimů v roce 2060. Indonésii předběhne Indie s 333 090 000 muslimů. Na druhém místě bude Pákistán následovaný Nigérií. Indonésie bude až na čtvrtém místě. Na pátém bude Bangladéš, dále Egypt, Irák, Turecko, Írán a Afghánistán. Celkově v roce 2060 budou na světě skoro 3 miliardy muslimů.

Top 10 zemí s největším počtem křesťanů

Největší počet křesťanů měly v roce 2015 USA  - 248 180 000 lidí, což je 10,9% celkové křesťanské populace. Ke křesťanství se v USA hlásilo 776,7% obyvatel. Na druhém místě je též země z amerického kontinentu, Brazílie s 179 910 000 křesťany (88,5% obyvatel, 7,9% celkového křesťanstva). Trojici uzavírá Mexiko s 113 620 000 křesťany (94,6% obyvatel, 5% celkového křesťanstva).

Na čtvrtém místě v top 10 v roce 2015 bylo  Rusko s 103 490 křesťany. Následovaly Filipíny (94 300 000), Nigérie (86 650 000) Demokratická republika Kongo (72 090 000), Čína (70 890 000), Etiopie (57 450 000) a  Německo (54 880 000).  

Celkově v těchto zemích v roce 2015 žilo 1 081 460 000 křesťanů, tj. 47,5% celkového křesťanstva. Zbylých 52,2% bylo tvořeno 1 194 790 lidmi. Celkově bylo v roce 2015 na světě 2 276 250 000 křesťanů.

Podle odhadů Pew Research Center v roce 2060 zůstanou na prvních místech žebříčku USA s 262 330 000 křesťany i Brazílie. Mexiko však předhoní Nigérie, Demokratická republika Kongo a Filipíny. Ze žebříčku vypadnou Ruska, Čína i Německo, které budou nahrazeny Tanzánií, Ugandou a Keňou. Zůstane Etiopie, která se však posune na poslední místo. Celkově bude v roce 2060 přes 3 miliardy křesťanů.

Co výsledky odhalují? 

Tyto výsledky ukazují, že zatímco islám je stále většinově soustředěn na Blízkém východě, křesťanství se nachází převážně mezi svoji blízkovýchodní a evropskou kolíbku. Predikce roku 2060 dokládají, že bude růst především v Africe a udrží si svoji převahu na americkém kontinentu.

Dalším zajímavou skutečností je, že ačkoliv v dané zemi žije jeden z deseti největších počtů příslušníků islámu či křesťanství na světě, stále zde může být minoritou. To se týká především Indie, kde je druhá největší muslimská komunita na světě stále tvoří minoritu, ke které se hlásí jen 15% obyvatel. To nezmění ani rok 2060, kdy bude Indie mít největší islámskou komunitu na světě, přesto zde zůstane minoritou čítající jen 19% obyvatel.

Související

Více souvisejících

islám křesťanství Náboženství Muslimové

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy