Kde žije nejvíce křesťanů a muslimů? Statistiky ukazují klesající důležitost Evropy

Výzkumná společnost Pew Research Center prozkoumala země, kde je největší počet muslimů a křesťanů. Muslimové se soustředí především v oblasti jižní Asie a Blízkého východu, zatímco země s největším počtem křesťanů jsou na americkém a africkém kontinentu. Na těchto údajích se zřejmě nic nezmění ani v roce 2060, jen s tím rozdílem, že ze žebříčku top 10 zemí s největším počtem křesťanů vypadnou zbývající zástupci Evropy, Rusko a Německo.

Země s největším počtem muslimů na světě je Indonésie. V roce 2015 měla 219 960 000 muslimů. 87,1% obyvatel bylo muslimského vyznání. Z celkového počtu muslimů na světě v Indonésii jich zde žilo 12,6%.

Hned za Indonésii byla Indie s 194 800 000 muslimy, i tak ale jen 14,9% obyvatel je muslimského vyznání. Přesto Indie hostila 11,1% veškeré muslimské populace. Indický soused a soupeř, Pákistán, je primárně muslimskou zemí (96,4% obyvatel) a s 184 000 000 muslimy je na třetím místě v žebříčku zemí s největším počtem muslimů v roce 2015. Na čtvrtém je další země v Jižní Asii, takřka výhradně muslimský (90,06%) Bangladéš (144 020 000 muslimů), až na pátém je země z jiné části světa, a to africká Nigérie ( 90 020 000 muslimů).

Z rodiště islámu, Blízkého východu, se rekrutuje zbytek zemí z top 10. Na šestém místě je Egypt (83 870 000 muslimů), následovaný Íránem (77 650 000), Tureckem (75 460 000) Alžírskem (37 210 000) a Irákem (36 200 000). Ve všech těchto zemích se obyvatelé až na výjimky identifikují s islámem (nejmenší podíl muslimů má Egypt s 95,1%, největší Írán s 99, 6%).

Celkově v zemích z této top 10 žilo v roce 2015  1 143 200 000 muslimů, což je 65, 2% celkové muslimské populace. Zbytek muslimské populace 34,8% tvořil 609 420 000 lidí. Celkově v roce 2015 bylo na světě 1 752 620 000 muslimů. 

Pew Research Center se pokusil též odhadnout, jaké bude pořadí zemí s největším počtem muslimů v roce 2060. Indonésii předběhne Indie s 333 090 000 muslimů. Na druhém místě bude Pákistán následovaný Nigérií. Indonésie bude až na čtvrtém místě. Na pátém bude Bangladéš, dále Egypt, Irák, Turecko, Írán a Afghánistán. Celkově v roce 2060 budou na světě skoro 3 miliardy muslimů.

Top 10 zemí s největším počtem křesťanů

Největší počet křesťanů měly v roce 2015 USA  - 248 180 000 lidí, což je 10,9% celkové křesťanské populace. Ke křesťanství se v USA hlásilo 776,7% obyvatel. Na druhém místě je též země z amerického kontinentu, Brazílie s 179 910 000 křesťany (88,5% obyvatel, 7,9% celkového křesťanstva). Trojici uzavírá Mexiko s 113 620 000 křesťany (94,6% obyvatel, 5% celkového křesťanstva).

Na čtvrtém místě v top 10 v roce 2015 bylo  Rusko s 103 490 křesťany. Následovaly Filipíny (94 300 000), Nigérie (86 650 000) Demokratická republika Kongo (72 090 000), Čína (70 890 000), Etiopie (57 450 000) a  Německo (54 880 000).  

Celkově v těchto zemích v roce 2015 žilo 1 081 460 000 křesťanů, tj. 47,5% celkového křesťanstva. Zbylých 52,2% bylo tvořeno 1 194 790 lidmi. Celkově bylo v roce 2015 na světě 2 276 250 000 křesťanů.

Podle odhadů Pew Research Center v roce 2060 zůstanou na prvních místech žebříčku USA s 262 330 000 křesťany i Brazílie. Mexiko však předhoní Nigérie, Demokratická republika Kongo a Filipíny. Ze žebříčku vypadnou Ruska, Čína i Německo, které budou nahrazeny Tanzánií, Ugandou a Keňou. Zůstane Etiopie, která se však posune na poslední místo. Celkově bude v roce 2060 přes 3 miliardy křesťanů.

Co výsledky odhalují? 

Tyto výsledky ukazují, že zatímco islám je stále většinově soustředěn na Blízkém východě, křesťanství se nachází převážně mezi svoji blízkovýchodní a evropskou kolíbku. Predikce roku 2060 dokládají, že bude růst především v Africe a udrží si svoji převahu na americkém kontinentu.

Dalším zajímavou skutečností je, že ačkoliv v dané zemi žije jeden z deseti největších počtů příslušníků islámu či křesťanství na světě, stále zde může být minoritou. To se týká především Indie, kde je druhá největší muslimská komunita na světě stále tvoří minoritu, ke které se hlásí jen 15% obyvatel. To nezmění ani rok 2060, kdy bude Indie mít největší islámskou komunitu na světě, přesto zde zůstane minoritou čítající jen 19% obyvatel.

Související

Více souvisejících

islám křesťanství Náboženství Muslimové

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Velká cena Monaka 2026 Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu

Italský mladík Kimi Antonelli dominantním způsobem ovládl letošní Velkou cenu Monaka a připsal si již páté vítězství v řadě. Devatenáctiletý pilot týmu Mercedes si na městském okruhu v Monte Carlu suverénně poradil se všemi nástrahami chaotického závodu, který musel být kvůli nehodám a poškození trati dvakrát přerušen výjezdem bezpečnostního vozidla a následně dokonce vyvěšením červených vlajek. Antonelli, který se dnes stal nejmladším vítězem Velké ceny Monaka, si tímto triumfem upevnil vedení v šampionátu a před druhým Lewisem Hamiltonem má nyní náskok 66 bodů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Brexit, ilustrační foto

Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují

Odchod Velké Británie z Evropské unie byl aktem sabotáže, který zemi každoročně stojí patnáct až třicet miliard liber, což v přepočtu na výkon ekonomiky znamená ztrátu půl až jednoho procenta HDP. Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband to uvedl v příspěvku pro novou knihu sira Anthonyho Seldona s názvem The Brexit Effect, jejíž části zveřejňuje deník The Independent v rámci své nové kampaně za obnovu vztahů s Evropou.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC prohlásil, že neplánuje stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V interview, které bylo natočeno v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněno v neděli, uvedl, že vojáky nepovažuje za ohrožené. Podle jeho slov disponují Spojené státy nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl, a stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání.

před 6 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu

Ruský bezpilotní letoun Šáhid v neděli kolem druhé hodiny ranní vážně poškodil přijímací budovu centrálního úložiště vyhořelého jaderného paliva, které se nachází přibližně patnáct kilometrů od odstavené Černobylské jaderné elektrárny. V zasaženém objektu se v době útoku žádné kontejnery s palivem nenacházely a státní operátor Energoatom i Mezinárodní agentura pro atomovou energii potvrdili, že radiace v místě zůstává v normě.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kirill Dmitrijev

Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí

Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum se letos neslo v odlišném duchu než v minulých letech. Optimismus, který v zemi zavládl po srpnovém summitu ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce, vystřídala realita patové situace na ukrajinském bojišti i v mírových rozhovorech.

před 10 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost

Válka, která se dlouho zdála být pro obyvatele ruských velkoměst vzdálenou realitou, se začíná přesouvat přímo do jejich domovů. Obyvatelé Moskvy a Petrohradu byli po čtyři roky od každodenních dopadů konfliktu na Ukrajině z velké části ušetřeni, a to i díky snaze úřadů udržovat iluzi běžného života. S rostoucím počtem ukrajinských útoků bezpilotních letounů dlouhého doletu se však situace dramaticky mění a v ruské společnosti začíná bublat nespokojenost.

před 11 hodinami

před 13 hodinami

Hormuzský průliv

Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony

Americká armáda v sobotu v oblasti Hormuzského průlivu sestřelila dva íránské útočné drony, které ohrožovaly mezinárodní námořní dopravu. K incidentu došlo pouhý den poté, co Spojené státy zlikvidovaly čtyři jiné íránské bezpilotní letouny směřující k témuž strategickému průlivu. Podle prohlášení Centrálního velitelství USA (CENTCOM) zůstávají americké síly připraveny i nadále bránit region před íránskou agresí.

před 14 hodinami

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla

Íránské velvyslanectví v Turecku obvinilo Spojené státy americké z politicky motivovaného zasahování do sportu poté, co Washington odmítl udělit vstupní víza klíčovým členům realizačního týmu íránské fotbalové reprezentace. K tomuto kroku došlo jen několik hodin poté, co americké úřady oficiálně potvrdily schválení víz pro samotné íránské fotbalisty a nejnutnější doprovodný personál. Národní tým asijské země má přitom odehrát svůj úvodní zápas nadcházejícího mistrovství světa patnáctého června v Los Angeles.

včera

Ilustrační fotografie.

Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA

Americké ministerstvo obrany vyjádřilo hluboké znepokojení nad výrazným zintenzivněním špionážních aktivit ze strany Izraele na území Spojených států. Obranná zpravodajská agentura (DIA), která je hlavní zpravodajskou službou Pentagonu, v uplynulých týdnech oficiálně zvýšila úroveň hrozby cizí špionáže ze strany tohoto klíčového blízkovýchodního spojence. Podle informací od současných i bývalých amerických představitelů dosáhl stupeň tohoto varování historicky nejvyšší možné hranice.

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice

Americký lékař Peter Stafford byl v sobotu propuštěn z berlínské nemocnice Charité, kde se úspěšně léčil z nákazy virem ebola. Stafford se virem nakazil během své práce pro misionářskou skupinu v Demokratické republice Kongo. Podle zpráv médií mu úřady ve Washingtonu odmítly povolit návrat do Spojených států, načež německá vláda souhlasila s přijetím lékaře i s jeho manželkou a čtyřmi dětmi.

včera

Bernadette Chiracová

Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová

Ve věku devadesáti tří let zemřela Bernadette Chiracová, bývalá první dáma Francie a vdova po exprezidentovi Jacquesi Chiracovi. Tato politička byla po více než půl století pevnou oporou svého chotě při jeho vzestupu do nejvyšších pater státní správy. Smutnou zprávu potvrdil současný francouzský prezident Emmanuel Macron, který společně se svou manželkou Brigitte vyjádřil hlubokou lítost nad odchodem ženy, jež se nesmazatelně zapsala do národní historie a prostřednictvím charity pomohla milionům pacientů.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro pořad Meet the Press televizní stanice NBC News prohlásil, že íránští představitelé zatím nepřistoupili na dohodu o ukončení války, protože jsou silní a hrdí. Podle jeho slov však Teherán nakonec nebude mít jinou možnost než na ujednání kývnout. Rozhovor se uskutečnil ve městě Chippewa Falls ve státě Wisconsin v době, kdy vyjednávání mezi oběma stranami trvají již několik týdnů.

včera

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není

Oficiální statistiky ohledně epidemie eboly v Demokratické republice Kongo zaznamenaly výrazný pokles, což na první pohled vypadá jako nadějná zpráva, avšak situace je mnohem komplikovanější. Zatímco ještě nedávno úřady hovořily o více než tisíci podezřelých případů a téměř 250 úmrtích, aktuálně Kongo hlásí přibližně 380 potvrzených nakažených a 60 zemřelých, ke kterým se přidává dalších 15 potvrzených případů a jedna oběť v sousední Ugandě.

včera

Nevycházejte ven, slyšeli obyvatelé Petrohradu. Město čelí masivnímu ukrajinskému útoku

Obyvatelé Petrohradu byli v sobotu ráno vyzváni místními úřady, aby nevycházeli ze svých domovů a připravili se na možné výpadky mobilního internetu. Druhé největší ruské město se totiž stalo terčem masivního ukrajinského náletu bezpilotních letounů, který podle gubernátora Alexandra Beglova demonstruje rostoucí schopnost Kyjeva zasahovat cíle hluboko ve vnitrozemí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy