Celosvětový hon na křesťany? Vedle islámu se objevila nová hrozba, varuje organizace

Teroristé zaútočili na tři kostely, katolického i protestantského vyznání. Při započítání i obětí z hotelů útoky stály život 290 lidí a dalších zhruba 500 lidí bylo zraněno. Podle zpravodajských služeb za tím stála místní islamistická skupina Tauhíd džamáate, která však zřejmě měla pomoc od zahraničních, mezinárodních teroristických skupin. Svědčí o tom propracovanost útoku.

Krvavý masakr na Srí Lance je jedním z řady teroristických útoků, které se staly o Velikonoce. V dubnu 2017 Islámský stát nechal vybuchnout bomby v koptských kostelech v Egyptě. Následkem bylo 45 mrtvých. Koptové byli zabiti v jiném útoku v březnu téhož roku a taktéž v roce 2016, v obou případech zemřelo 29 lidí.

V roce 2016 75 lidí včetně dětí bylo zabito v populárním parku v Pákistánu, kde křesťané slavili Velikonoce. K útoku se přihlásila pákistánská odnož Tálibánu. O rok později stejná skupina učinila opětovný útok, zemřelo 17 lidí.

Tento rok bylo zabito 21 lidí v dvojitém sebevražedném útoku na katolickou katedrálu na Filipínách. V roce 2016 bylo v útoku upořádaném Islámský státem zabito 16 lidí v Jemenu v katolickém domově důchodců spravovaném jeptiškami. V 2012 bylo v bombovém útoku zabito 41 lidí v Nigérii, k činu se přihlásila islamistická skupina Boko Haram.

Tyto útoky ukazují, že křesťané jsou oblíbenými cíly islamistických teroristů. Ještě větší nebezpečí jim hrozí v zemích, kde probíhají občanské války a kde roste sektářské násilí jako je Sýrie, Afghánistán, Irák či Jemen. Křesťané, kteří zde po staletí žili v poměrném míru se svými muslimskými sousedy, jsou náhle vyháněni a zabíjeni převážně sunnitskými islamisty, kteří je považují heretiky.

Podle organizace Open Doors bylo v roce 2017 zabito pro svoji víru asi 3 066 křesťanů v roce 2017. International Institute for Religious Freedom odhaduje počet dokonce až na 4 000 až 6 000 případů. Čísla zabitých křesťanů mohou být ještě větší, Open Doors např. cituje jen ty případy s jasně protikřesťanským motivem. V mnoha případech, vzhledem k danému nestabilnímu prostředí zemí, kde jsou křesťané zabíjeni, nelze informace o zabitých křesťanech příliš dobře získat, zvláště k faktu, že v těchto zemích mohou křesťané svou víru skrývat.

Organizace Open Doors, která každoročně zveřejňuje seznam 50 zemích, ve kterých jsou křesťané nejvíce pronásledováni, potvrzuje poměrně nepřekvapivou skutečnost, že nejvíce jsou křesťané pronásledováni v těch zemích, kde jsou konzervativní verze islámu převažujícím náboženstvím, jehož nadvláda je poměrně tvrdě uplatňována, jako je  Afghánistán, Pákistán, Somálsko, Írán či Irák.   

Podle organizace ale posledním znepokojivým trendem je nárůst nacionalistického náboženství, které vnímá křesťany jako cizince, nepatřící do dané země. Pronásledování křesťanství v důsledku náboženského nacionalismu bylo organizací zaznamenáno v případě hinduismu (Indie, Nepál) či buddhismu (Vietnam, Laos, Myanmar, Bhútán).

Mezi zeměmi, kde buddhistický náboženský nacionalismus též vede k pronásledování křesťanů, byla organizací zmiňována i Srí Lanka. Její obyvatelé si po zprávách o útocích vzpomněli na krutou občanskou válku mezi hinduistickými Tamily a buddhistickými Sinhálci. Mnozí katolíci bojovali na straně Tamilů, někteří ale byli i na straně Sinhálců. Některé ultranacionalistické buddhistické skupiny dodnes vyčítají křesťanům, že jsou odpovědní za násilí páchané v zemi koloniálními mocnostmi a požadují omluvu.

Symbolické spojení křesťanů s koloniálními, západními mocnostmi hrálo jistou roli v nedělních teroristických útocích. Kromě kostelů teroristé napadli i hotely. Jak upozorňuje Kamal Weerakoon, moderátor Presbyteriánské církve narozený na Srí Lance, ve svém komentáři pro server Asia Times, hotely i křesťanské církve jsou v očích protizápadních puristů symbolem západní dekadence, kterou je třeba vypudit a tak očistit danou zemi od „nečistoty“ západního kolonialismu, který je obojí do ní zavedl. Ačkoliv se odehrály na Srí Lance, útoky byly do určité míry úderem především proti Západu.