Správkyně Hongkongu Carrie Lamová, po jejíž demisi volají statisíce demonstrantů, nechce ustoupit od sporného návrhu zákona, který by umožnil osoby podezřelé ze spáchání trestného činu vydávat do pevninské Číny. Čínská vláda navíc dnes Lamovou podle agentury Reuters podpořila. Nedělní protesty v Hongkongu, které přerostly místy v násilnosti a které byly podle organizátorů největší od roku 1997, kdy se někdejší britská kolonie vrátila pod čínskou správu, byly podle oficiálního čínského listu China Daily řízeny cizími silami s cílem vyvolat ve městě chaos a oslabit Čínu.
"K tomuto zákonu jsem nedostala žádné instrukce a ani mandát z Pekingu," řekla Lamová. "Dělali jsme to a stále to děláme na základě mravního přesvědčení a závazků vůči Hongkongu," dodala.
Peking se dnes postavil za hongkongskou správu. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang na tiskové konferenci řekl, že Čína nehledě na demonstrace bude nadále podporovat vedení Hongkongu v jeho úsilí zákon přijmout.
Deník China Daily sporný zákon v úvodníku označuje za velmi potřebný. "Kterýkoli spravedlivý člověk by novelizaci zákona považoval za oprávněnou, za rozumný zákon, který v Hongkongu posílí právní řád a zjedná spravedlnost," stojí v úvodníku. "Některé obyvatelé Hongkongu ale ošálil opoziční tábor a jeho zahraniční spojenci, takže podporovali kampaň proti vydávání (osob podezřelých ze spáchání trestného činu do pevninské Číny)," napsal list China Daily.
Opozice demonstranty podle čínského deníku využila "jako pěšáky" k poškození místního parlamentu, zatímco "zahraniční síly" využily příležitosti k oslabení Číny tím, že se pokusí vyvolat v Hongkongu chaos. O které zahraniční síly se jedná, list China Daily nenapsal.
Sporný návrh extradičního zákona předložený hongkongskou vládou podle prodemokratických kritiků narušuje právní nezávislost poloautonomního regionu. Lidé vydaní do Číny by tam mohli čelit vágním obviněním z ohrožení národní bezpečnosti a nespravedlivým procesům, tvrdí demonstranti.
Hongkong zaručuje zákonem svým obyvatelům nezávislou justici a rozsáhlé osobní svobody včetně svobody projevu. Mnozí však tvrdí, že Peking postupně tyto svobody omezuje, proto připravovaný zákon vyvolal masové protesty. Organizátoři tvrdí, že do ulic v neděli vyrazilo přes milion lidí, což by znamenalo, že to byla největší protestní akce od roku 1997, kdy se někdejší britská kolonie vrátila pod čínskou správu. Policejní odhady jsou ale výrazně nižší, udávají okolo 240.000 lidí.
V současné době hongkongské zákony vydávání podezřelých z trestných činů do pevninské Číny neumožňují kvůli špatné justiční a lidskoprávní situaci, uvedla na svém webu televize Deutsche Welle. Chystaná úprava, kterou Hongkong zdůvodňuje jako ochranu před tím, aby se ve městě mohli před čínskou spravedlností ukrývat zločinci, by takové vydávání umožnila.
Long time no tweet but i have to tweet this#NoChinaExtradition #HongKong #反送中 pic.twitter.com/1JdQmq33RX
— yyuuu (@liveyoung6_) 10. června 2019
Vydávání by nebylo automatické, každý případ by Hongkong řešil zvlášť, zároveň by ale extradiční řízení kvůli zjednodušení obcházelo vybrané vládní i zákonodárné kontrolní systémy, poznamenal The Guardian. Podle aktivistů by tento postup umožnil Pekingu legalizovat odstraňování nepohodlných osob, které v Hongkongu bojují za dodržování lidských práv.
Znepokojení návrh zákona vyvolal i u zahraničních vlád. Některé z nich varovaly, že zákon by mohl neblaze ovlivnit reputaci Hongkongu jako důležitého finančního centra.
Skupiny hájící lidská práva opakovaně upozorňují, že v Číně dochází ke svévolnému zatýkání a mučení, že zadržení mohou být k přiznání donuceni a že právního zástupce se domohou jen s potížemi.
Podle dalšího čínského deníku Global Times protesty "politicky rozjitřily" rutinní zákonodárný proces. Hongkongská vláda podle listu neustoupí. To nyní naznačila i Lamová, podle které chystaná úprava přispěje k větší spravedlnosti. Zdůraznila, že návrh není v rozporu s mezinárodními závazky. Právní pojistky schválené v květnu podle ní zajistí, že zákon bude chránit lidská práva.
V pevninské Číně se o protestech neinformovalo. Vyhledávání na sociální síti Weibo, čínské obdobě twitteru, uživatele odkázalo na hongkongské noviny, které straní Pekingu. Zprávy BBC a CNN o protestech nebyly v Číně přístupné.
Související
Japonsko odhalilo, kdy nasadí rakety na ostrově u Tchaj-wanu
Souboj o přízeň Evropy odstartoval. V Mnichově proběhla veřejná přetahovaná mezi USA a Čínou
Čína , demonstrace v Hongkongu , Hongkong
Aktuálně se děje
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
včera
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
včera
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
včera
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
včera
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
včera
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
včera
Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie
včera
Česká republika je připravena okamžitě vyslat repatriační letadla pro své občany, oznámil Babiš
včera
Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze
včera
OBRAZEM: Tradiční Matějská pouť opět rozzářila pražské Výstaviště
včera
Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu
včera
„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu
včera
Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů
včera
Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem
včera
Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví
včera
Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů
28. února 2026 23:11
Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.
Zdroj: Libor Novák