Indická vláda dnes oznámila, že se rozhodla zrušit zvláštní autonomní status severoindického státu Džammú a Kašmír. Opatření, které podle agentury Reuters představuje největší změnu pro Kašmír za téměř 70 let, pravděpodobně vyvolá v tomto převážně muslimy obývaném, neklidném regionu nepokoje.
Pákistán krok Indie považuje za nelegální, bývalá premiérka státu Džammú a Kašmír Mehbúba Muftíová je v domácím vězení a dnešek označila za "nejčernější den indické demokracie". Podle ní je rozhodnutí nelegální a neústavní.
Indický ministr vnitra Amit Šáh dnes v parlamentu prohlásil, že zrušena bude platnost článku 370 indické ústavy, na jehož základě má stát Džammú a Kašmír vlastní základní zákon, svou vlajku a také nezávislost ve všech sférách s výjimkou zahraniční politiky, obrany a komunikací.
Ministr Šáh uvedl, že o vládním opatření budou poslanci indického parlamentu diskutovat, hlasovat o něm ale podle zpravodajského serveru BBC News nebudou. Po podpisu prezidentem vejde zákon v platnost, prohlásil podle BBC Šáh.
#India shuts down even Landline phone service in #Kashmir.Imagine a place with no landlines, no internet, no WiFi, Curfew, roads blocked, food supply cut off, hospitals out of reach, medical stores closed, infants without milk.No More Decency.FUCK YOU MODI.
— Mir Mohammad Alikhan (@MirMAKOfficial) August 5, 2019
Zvláštní autonomní status, který dosud platil pro Kašmír, rovněž zakazoval Indům z jiných částí země kupovat v Kašmíru půdu, trvale se tam usadit či zastávat místa v místní správě. Tato opatření měla zabránit tomu, aby stát Džammú a Kašmír zaplavili lidé ze zbytku Indie.
Indická vláda vedená hinduistickými nacionalisty zrušení zvláštního statusu vytrvale prosazovala, přičemž argumentovala tím, že takové zákony brání začlenění kašmírského území do Indie. Kritici opatření poukazovali na to, že zrušení zvláštního statusu vyvolá v konfliktním Kašmíru násilnosti.
Indická část Kašmíru je v převážně hinduistické Indii jediným územím, kde tvoří většinu muslimové. Povstalci tam od roku 1989 bojují proti indické vládě a požadují vznik samostatného státu nebo sjednocení Kašmíru pod pákistánskou vládou. Konflikt už si vyžádal téměř 70.000 obětí.
Region Kašmíru je rozdělen mezi Indii a Pákistán, které od vyhlášení nezávislosti v roce 1947 o něj svedly dvě ze svých tří válek. Pákistánské ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že ukončení zvláštního autonomního statusu Kašmíru porušuje rezoluce OSN.
Pákistánský ministr zahraničí Šáh Mahmúd Kureší pákistánské televizi řekl, že Pákistán znásobí diplomatické úsilí, aby zabránil tomu, aby dekret vešel v platnost. "Indie hraje změnou statusu Kašmíru nelegálními kroky velmi nebezpečnou hru," řekl. U indického velvyslanectví v Islámábádu se sešlo k protestu několik set kašmírských aktivistů, policisté jim zabránili dostat se až k budově. Prezident pákistánského Kašmíru Sardár Masúd Chán řekl, že krok Indie může přerůst ve válku s Pákistánem.
Muftíová na twitteru napsala, že rozhodnutí bude mít "katastrofální důsledky pro celý subkontinent". Právní odborníci nevylučují, že může být platnost dekretu napadena soudně.
Německá vláda je vývojem v Indii znepokojena a vyzvala občany, aby se vyvarovaly cest do Džammú a Kašmíru s výjimkou oblasti Ladákhu.
Indický ministr vnitra Amit Šáh také oznámil, že vláda v Dillí se rozhodla rozdělit dosavadní stát Džammú a Kašmír na dvě svazová teritoria - Džammú a Kašmír, který bude mít svůj zákonodárný sbor, a Ladákh, který bude spravován přímo centrální vládou v Dillí bez vlastního parlamentu. Ladákh, obývaný hlavně buddhisty, tvořil do nynějška východní část státu Džammú a Kašmír.
Před oznámením indické vlády o zrušení autonomního statusu byly v Kašmíru rozmístěny tisíce indických vojáků a turisté byli vyzváni, aby oblast opustili. Přerušeny byly také telefonní a internetové služby a někteří místní političtí vůdci byli uvrženi do domácího vězení.
Zrušení zvláštního statusu Kašmíru slíbila vládnoucí Indická lidová strana (BJP) premiéra Naréndry Módího v kampani před letošními parlamentními volbami, které s přehledem vyhrála. V indickém parlamentu dnes oznámení o změně statusu Kašmíru vyvolalo ostré protesty opozice.
Související
Další epizoda dlouhého konfliktu. Indie a Pákistán v nekončícím cyklu napětí a válek
Indie, nebo Pákistán? Velké srovnání vojenských kapacit. Převaha ale nemusí být rozhodující
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Překreslete atlasy. OSN zvažuje změnu mapy světa, poprvé za 500 let
před 59 minutami
Macinka poskytl rozhovor maskovanému muži. Šlo o aktivistu v přestrojení
před 1 hodinou
USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance
před 2 hodinami
Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí
před 3 hodinami
V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé
před 4 hodinami
Předpověď počasí na zbytek týdne. Očekává se víkendové ochlazení
včera
IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů
včera
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
včera
Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci
včera
Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka
včera
Vražda v ubytovně v Praze. Kriminalisté zadrželi podezřelého na místě
včera
Trump poprvé komentoval odchod Harryho a Meghan z USA. Podělil se o své pocity
včera
Po létě je situace podobná jako loni, přiznali meteorologové. A dobrá není
včera
Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru
včera
Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra
včera
Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU
včera
Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu
včera
Macinka si předvolal velvyslankyni Ponomarevovou. Ruským diplomatům zpřísní režim
včera
Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů
včera
Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové
Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.
Zdroj: Libor Novák