Čínští komunisté si lámou hlavu: Čím budeme jíst?

"Musíme změnit naše jídelní zvyky a pobízet lidi, aby si nosili s sebou vlastní jídelní náčiní," prohlásil na právě probíhajícím zasedání čínského zákonodárného sboru v Pekingu Po Kuang-sin, předseda organizace pro lesnický průmysl provincie Ťi-lin. Podle jeho údajů je každý rok zapotřebí porazit 20 milionů dvacetiletých stromů, aby se dařilo poptávku po hůlkách uspokojovat.

Po zašel dokonce tak daleko, že navrhl pro mnohé Číňany nemyslitelnou představu, a sice aby restaurace nabízely hostům místo tradičních hůlek kovové nože a vidličky, uvedl list The Daily Telegraph.

Problém s jídelními tyčinkami zdaleka není nový - v roce 2006 byla zavedena pětiprocentní daň na jednorázové hůlky, ale jejich uživatele nijak zvlášť neodradila.

Používání hůlek je rozšířeno v zemích čínského kulturního okruhu, tedy v Koreji, Japonsku (čínské jídelní hůlky mají kulatou spodní část pro uchopení jídla, kdežto japonské ji mají zploštělou), Vietnamu a dalších okolních zemích, které byly v minulosti čínskou kulturou ovlivněny.

Jídelní hůlky se vyrábí ze dřeva, bambusu, kovu, kostí, slonoviny a dnes i z plastu. Stříbrné hůlky se údajně používaly v Číně k odhalení otráveného jídla. Pokud byl přítomen jed, hůlky vlivem chemické reakce zčernaly.

Jídelních hůlek je občas užíváno jako testovacího nástroje při náboru dělníků do podniků jemného strojírenství a elektroniky. Testování je založeno na schopnosti dělníka roztřídit pomocí hůlek barevné korálky, navléct nit do jehly, případně rozdělit součástky do přihrádek. Některá bojová umění používají hůlek jako improvizované zbraně - vržená hůlka má neočekávaně vysokou průraznou sílu. Jídlo pomocí hůlek je zdravější - velikost sousta znemožňuje hltání a přispívá k lepšímu rozkousání.