Budou z nich rukojmí? Jihokorejci pracující v KLDR strach nemají

Jihokorejská švadlena Ro Se-čin má zřejmě jednu z nejnebezpečnějších cest do práce na světě. Každé pondělí vstává tato 55letá žena ve čtyři hodiny ráno, aby se vypravila do KLDR. Během pracovního týdne žije v ubytovně v průmyslovém komplexu Kesong, jenž se nachází deset kilometrů za hranicemi na severokorejském území. Jejím jediným spojením s domovem je noční veřejný telefon.KLDR vyhlásila "válečný stav" s Jižní KoreouPchjongjang minulý týden oznámil, že Severní a Jižní Korea jsou nyní ve válečném stavu. Kdyby Severní Korea skutečně svého jižního souseda napadla, stala by se Ro okamžitě rukojmí. V pondělí ráno se ale švadlena přesto jako obvykle vydala na cestu, společně se stovkami dalších krajanů. Jejich klid je možná nejmarkantnější známkou toho, že válka na Korejském ostrově navzdory výhrůžným prohlášením KLDR bezprostředně nehrozí."Realita je na hony vzdálena tomu, co je vidět v médiích," prohlásila Ro ve frontě na povolení ke vstupu na pohraničním mezikorejském tranzitním úřadě. "Když jedu do práce, necítím absolutně žádné napětí," tvrdí.V úřadu, který otvírá v sedm hodin ráno, si jihokorejští zaměstnanci vyzvednou klíče a musejí odložit své cennosti do skříněk. Vývěska na stěně je varuje, že na severokorejské území je zakázáno brát veškeré hudební přehrávače, mobilní telefony a nabíječky, noviny, časopisy, mapy, počítače, paměťové karty, fotoaparáty, léky či zábavnou pyrotechniku.Po získání povolení ke vstupu Jihokorejci nasednou do speciálních autobusů, které je odvezou do Kesongu. S výjimkou zaměstnanců nebyl do komplexu již řadu let nikdo cizí vpuštěn, prostředí zde ale prý připomíná čistá, dobře vybavená předměstí jihokorejské metropole Soulu s kantýnami a kavárnami pro pracující a s minimálním dopravním ruchem.Společný průmyslový park v Kesongu byl založen v roce 2005 a umožňuje 123 jihokorejským firmám těžit z levné, kvalifikované práce 53.000 severokorejských zaměstnanců. KLDR oplátkou za to dostává tolik potřebnou cizí měnu.Poslední spojení obou KorejíKesong, který je de facto posledním přetrvávajícím pojítkem mezi oběma Korejemi, nebyl nikdy uzavřen. V minulosti dokázal přestát i tak kritické situace jako jaderné testy v letech 2006 a 2009 a ostřelování jihokorejského ostrova ze strany KLDR v roce 2010.Minulý týden nicméně Pchjongjang varoval, že jestli bude Soul nadále naznačovat, že KLDR zoufale touží po tvrdé měně, "nemilosrdně tuto průmyslovou zónu uzavře".Někteří jihokorejští zaměstnanci neberou situaci tak stoicky jako švadlena Ro. Zatímco se ke vstupu do Kesongu v pondělí ráno zaregistrovalo přes 800 lidí, jen 352 se jich nakonec na hranicích objevilo. Nelze ale říct, zda se ti, co zůstali doma, obávali severokorejské agrese nebo spíš desítek domácích televizních štábů, které úřad pro udělování povolení obklopily a žádaly o poskytnutí rozhovoru."Sotva lze zcela popřít eventualitu, že bychom se stali rukojmími," prohlásila 52letá majitelka továrny O Jong-ča. "Doposud se však nic mimořádného nestalo a necítím zde nějakou změnu nálady či atmosféry. Někdy si ale dělám starosti o své investice," přiznala žena, jejíž jméno deník v zájmu její bezpečnosti tak jako i ostatním Jihokorejcům v článku změnil."Pokud nebudeme Severní Koreu provokovat, budeme v pořádku," usoudil další ze zaměstnanců Kesongu, 51letý logistický expert Kim Min-so. Oni by si na nás stejně netroufli zaútočit. Vědí, že když nám zasadí jednu ránu, my jim vrátíme dvě," dodal.Nebudeme rukojmíKatastrofální scénář si žádný z pracujících nebyl ochoten připustit. "Odmítám na to myslet. Nic zlého se nestane," uvedl jeden z nich."V nejhorším případě bude průmyslový komplex jednoduše uzavřen a my se vrátíme domů. I kdyby nás nějakou dobu tady drželi, nepovažoval bych nás za skutečné rukojmí," prohlásil další.