Válka s KLDR? Tři možné scénáře toho, jak tato hra skončí

Soul/Pchjongjang - Přehnané severokorejské pohrůžky válkou nejsou ničím novým. Co je naopak nové, je jejich intenzita a vytrvalost. Přidejte k tomu nezkušeného devětadvacetiletého vůdce, který je najednou čtyřhvězdičkovým generálem, jenž má hodně co dokazovat. Jak to všechno skončí? Zpravodajský server CNN sestavil tři možné scénáře:

1. V CO KIM ČONG-UN DOUFÁ     Severokorejské hrozby budou nadále eskalovat. Pchjongjang obnoví dřívější hrozby ohledně předání svých "jaderných odstrašovacích schopností" třetím stranám na Blízkém východě a vyhlásí jihokorejské teritoriální vody západně od Korejského poloostrova za volnou palebnou zónu. Jihokorejská burza poletí dolů. Čínské vedení začne panikařit kvůli nestabilitě u svých hranic. Washington je zoufalý, že odsunul stranou řešení severokorejského problému, zatímco se snažil vypořádat s krizí v Íránu.     KLDR navrhne jednání o mírové dohodě, která by formálně ukončila korejskou válku, ale jen pod podmínkou, že mezinárodní sankce uvalené proti režimu za předchozí raketové a jaderné testy budou zrušeny. Washington, Soul a Tokio neochotně kývnou na severokorejské podmínky ve snaze zabránit dalšímu vyhrocování situace. Mezitím KLDR bude pokračovat v miniaturizaci jaderných zbraní na bázi uranu v podzemních továrnách.     O rok později Severní Korea vyzkouší sofistikovanější bojovou hlavici a raketu. Poté KLDR vyzve k ukončení zbývajících sankcí, uznání coby legitimní jaderná velmoc a k summitu Kim Čong-una s Barackem Obamou v Pchjongjangu. Aby své požadavky podpořila, bude bombardovat několik jihokorejských ostrovů a pohrozí použitím nově vylepšené jaderné zbraně, pokud Jižní Korea na útok odpoví. Krize se uklidní, ale KLDR z ní vyjde ještě nebezpečnější. Podle tohoto vzorce se situace zatím vyvíjí.

Psali jsme: Kerry: USA budou bránit Japonsko, které je terčem výhrůžek KLDR  

2. V CO DOUFÁ WASHINGTON, SOUL A TOKIO     Kim Čong-unova nepředvídatelnost konečně obrátí dosavadního severokorejského spojence Čínu ostře proti režimu v Pchjongjangu. Zesílení americko-japonsko-jihokorejské obranné spolupráce dokáže, jak akce KLDR izolují Čínu v rámci regionu. Peking slíbí zesílit tlak na severokorejský režim a začne zastavovat všechna severokorejská plavidla a letadla k inspekcím na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN.     Když se Kim pokusí o další eskalaci, Peking sníží dodávky ropy KLDR o 50 procent. Severní Korea se zaváže k vyhlášení moratoria na všechny testy raket a jaderných zbraní a k obnovení dřívějších jednání o denuklearizaci. Tyto rozhovory se budou pohybovat minimálním tempem, protože KLDR považuje jaderné zbraně za jediný prostředek přežití režimu. Ovšem Kimovo zjevné nezvládnutí konfrontace ho zdiskredituje před generály.     Praskliny se začnou rozšiřovat a režim se pomalu začne rozpadat. Pečlivá koordinace USA a Jižní Koreje s Čínou v průběhu celé krize položí základ pro zvládnuté sjednocení poloostrova, odstranění severokorejského jaderného arzenálu a zbraní hromadného ničení, i svobodu pro miliony Severokorejců.

Psali jsme: Pentagon uklidňuje: KLDR nedokáže odpálit jadernou raketu  

3. ČEHO SE VŠICHNI NEJVÍC OBÁVAJÍ     Kimova strategie eskalace nepřiměje velmoci, aby jeho zemi uznaly coby stát legitimně vlastnící jaderné zbraně, ani ke zrušení či zmírnění sankcí. Mladý vůdce a jeho poradci budou dál hledat hrozby, které by vyděsily Jižní Koreu a přiměly Čínu poskytnout Pchjongjangu další úplatky za dobré chování, ovšem aniž by vyprovokovaly masivní útok USA proti KLDR. Energický, ale nezkušený Kim schválí dělostřelecký útok na neobydlené hory nedaleko Soulu. Jižní Korea odpoví omezeným útokem na dělostřelectvo KLDR.     S vědomím, že se nemůže ani vzdát ani vyhrát, spustí KLDR širší a smrtelnější dělostřeleckou a raketovou palbu proti Jižní Koreji. Právě toto dělostřelectvo a raketové síly představují největší hrozbu pro Jižní Koreu, a proto americké a jihokorejské síly rozdrtí jednotky rozmístěné severně od demilitarizovaného pásma. Konflikt skončí porážkou severokorejských sil a smetením severokorejského vedení s pomocí masivních náletů, ale škody napáchané na Jižní Koreji a Japonsku, jež je rovněž na dostřel severokorejských raket, budou děsivé.

Jak to tedy všechno skončí? Právě teď se situace vyvíjí někde na pomezí mezi prvním a druhým scénářem, a ještě nějakou dobu to může zůstat nejednoznačné. Třetí scénář zůstává vysoce nepravděpodobný, ale nikoli nemožný. První možnost je pro některé lákavá, protože by dočasně znamenala zmírnění sankcí, ale z dlouhodobého hlediska zvýšila pravděpodobnost a ničivost třetího scénáře.

Související

Test severokorejské rakety

Další provokace. Severní Korea odpálila několik balistických raket

Severní Korea v neděli ráno odpálila několik balistických raket směrem do moře. K provokaci došlo jen několik hodin předtím, než jihokorejský prezident Lee Jae Myung odletěl na plánovanou návštěvu Číny. Soul i Tokio útok ostře odsoudily jako porušení rezolucí Rady bezpečnosti OSN a ohrožení stability v celém regionu.
Donald Trump a Kim Čong-un

Trump se nebrání dalšímu setkání s "rakeťákem" Kim Čong-unem

Americký prezident Donald Trump se nechal slyšet, že by se během nadcházející asijské cesty rád setkal se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Pokud by k setkání došlo, Trump by tak navázal na společné rozhovory, které uskutečnil během prvního mandátu v Bílém domě. 

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) USA (Spojené státy americké) Jižní Korea

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 53 minutami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 1 hodinou

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 3 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy