Učitelka prý na twitteru urazila kuvajtského emíra, přišel krutý verdikt

Učitelka Húda Adžmíová (37) je podle agentury Reuters první známou ženou odsouzenou za kritiku kuvatského panovníka, šajcha Sabaha Ahmada Džábira Sabaha.

Soud ji podle agentury AFP, která se odvolává na kopii rozsudku, shledal vinnou ve třech hlavních bodech obžaloby: urážka emíra, výzva ke svržení režimu a zlovolné používání mobilního telefonu k blíže neuvedeným urážkám vůči nespecifikované náboženské skupině.

Adžmíová byla souzena na svobodě a může se proti rozsudku odvolat.

Organizace Human Rights Watch v únoru uvedla, že od loňského října kuvajtská prokuratura obvinila z urážky emíra 25 lidí a šest z nich soudci poslali do vězení. Spojené státy i organizace ochránců lidských práv Kuvajt vyzvaly, aby respektoval svobodu projevu.

V dubnu poslal kuvajtský soud na pět let do vězení za urážku emíra opozičního politika, bývalého poslance Musalláma Barráka. Odvolací soud ale rozsudek zrušil.

Kuvajt se řadí k hlavním světovým producentům ropy; udává se, že na kuvajtském území se nalézá asi 8 až 9 % zásob této suroviny.

Přes 80 % obyvatel představují etničtí Arabové, z toho ovšem jen necelá polovina jsou vlastní Kuvajťané, větší část představují tzv. Bidunové, přistěhovalci z jiných arabských zemí (ponejvíce Egypta), kteří nemají kuvajtské občanství. Velké skupiny přistěhovalců se rekrutují z Pákistánu, Indie, Bangladéše (dohromady 9 %), Íránu (4 %), Sýrie či Filipín.

Kuvajtská vláda se zatím bez valného úspěchu pokouší snížit podíl přistěhovalců na obyvatelstvu země (55 % v roce 2005). Úředním jazykem je arabština, široce užívána je i angličtina, lze se setkat i s perštinou. Míra gramotnosti dosahuje 84 %. Kuvajtští občané mají zajištěno bezplatné vzdělání, od základního až po univerzitní; děti přistěhovalců nárok na tyto výhody nemají.