Komunisti v Číně mají diplomatický fígl: Pandy. K čemu slouží?

Tato chundelatá stvoření přitahují spoustu pozornosti. Jsou symbolem ochrany přírody a posílí pověst i přitažlivost každé zoo, která je má k dispozici. Od dob, co zakladatel čínské komunistické strany Mao Ce-tung začal používat pandy jako způsob, jak navázat politický dialog s dalšími zeměmi, se tato zvířata stala národním pokladem. 

Některé dohody o zapůjčení pand, například v případě zoo ve skotském Edinburghu, kritizují ochránci přírody, podle nich jde víc o obchod než o ekologii. 

Vědci prozkoumali všechny případy zapůjčení pand za poslední půl století a obchod probíhající od roku 2008. Tehdy silné zemětřesení v provincii S'-čcuan zničilo hlavní místní záchranné středisko pro pandy a řada z nich potřebovala najít nový domov.

Hlavní autorka studie Kathleen Buckinghamová z Oxfordské univerzity soudí, že sdílení péče o tak vzácné zvíře posiluje vazby Číny s vybraným okruhem zemí. "V mnoha ohledech Čína prostřednictvím zapůjčení pand testuje globální technologickou vyspělost. USA ji prokázaly narozením prvního pandího mláděte. Podaří se totéž Edinburghu?"

Edinburghská zoo dostala své pandy v roce 2011. Dohodnutá suma, kterou za ně ročně poskytuje čínské vládě, jde na projekty ochrany pand velkých ve volné přírodě.

Ovšem krátce poté, co pandy do Edinburghu dorazily, podepsaly obě země obchodní dohody týkající se lososů, obnovitelných energetických technologií a vozidel značky Land Rover v odhadované celkové hodnorě 2,6 miliardy liber (asi 80 miliard korun), uvedli vědci. A navíc se skotský vývoz do Číny za posledních pět let téměř zdvojnásobil.

Vědci také uvedli, že pandí půjčky do Kanady, Francie a Austrálie se časově shodovaly s novými obchodními dohodami ohledně uranu, která Čína potřebuje, aby mohla do roku 2050 zvýšit svou jadernou kapacitu. Také Japonsko dostalo v roce 2011 dvě pandy od Číny a obě země prohlásily, že doufají, že tato půjčka pomůže vylepšit vztahy napjaté kvůli územnímu sporu o ostrovy.

Pandy nejsou jednoduše jen tak vyměňovány v přímočarém "něco za něco". Realita je mnohem rafinovanější, dodala Buckinghamová.

Panda velká obývá horské lesy mírného pásu s hustými porosty bambusu (Bambuseae) v nadmořské výšce 1 200–4 100 m (většinou 1 500–3 000 m). Preference stanovišť závisí na druhu a množství bambusu, stromovém zápoji, který ovlivňuje jeho růst, a na svažitosti terénu: černobílé šelmy jednoznačně upřednostňují dlouhověké porosty. Pandy velké neupadají do zimního spánku, pouze se v tomto období přesunují do nižších nadmořských výšek a dočasně vyhledávají úkryty v dutinách stromů, skalních trhlinách a jeskyních.

Více než polovinu dne včetně noci tráví konzumací bambusu, který tvoří až 99 % potravy a kterého spotřebují za 24 hodin asi 9–14 kg. Potravu tvoří přes 60 druhů těchto dřevitých trav, avšak pandy významně upřednostňují 35 pouze z nich.

Jedním z mýtů, který kolem pand koluje, je jejich velmi špatná rozmnožovací schopnost. Tento názor pramení zejména z předchozích neúspěchů při chovu v lidské péči. Studie pand z volné přírody však naznačují, že míra reprodukce není o nic horší než u ostatních druhů medvědů, mimoto populace v lidské péči v Číně se dnes rozmnožují velmi dobře. Pandy velké jsou s výjimkou období rozmnožování a výchovy mláďat obvykle samotářská zvířata. Během období rozmnožování v březnu až květnu se mohou samice pářit s několika samci. Mláďata se rodí v období srpna až září, často v jeskynních doupatech či v dutinách stromů. Matka zpravidla odchová pouze jediné mládě, píše server ochranaprirody.cz.