Tažení za šetrnost: Čína si posvítila i na smrt

Z toho důvodu tedy dostali oficiální činitelé příkaz, aby "šli příkladem s prostými, civilizovanými obřady". Činitelům rovněž bylo zakázáno vybírat "kondolenční finanční příspěvky" a provozovat neupřesněné "pověrčivé praktiky".

Vládnoucí komunistická strana tak reagovala na skutečnost, že se v poslední době i pohřby staly místem, kde rodiny staví na odiv, co všechno si mohou dovolit.

Stranický dokument rovněž naznačil, že by oficiální činitelé měli po smrti darovat orgány, zvolit si "kremaci nebo jiný, ekologický způsob" a zajistit, aby náhrobní kámen "nevybočoval z běžných proporcí".

Na základě šetření Wall Street Jurnal z roku 2011 kontrolovalo deset procent nejbohatších čínských domácností 86,7 procent celkového bohatství země. Podobně zpráva vydaná Světovou bankou říká, že 130 milionů lidí v Číně musí přežít s méně než jedním dolarem na den, píše velkaepocha.sk.

Na serveru Sohu Business se jeden z finančních expertů vyjádřil, že Čína má nejvyšší penzijní pojistné na světě. Někteří obyvatelé Číny nazývají toto sociální pojištění Ponziho schéma. Pokud lidé neplatili pojistné alespoň 15 let, nemají nárok na důchodový příspěvek. V praxi to znamená, že musejí zůstat patnáct let v jednom zaměstnání. To je pro mnohé nemožné a tak, ačkoliv si na důchod platí, své peníze nikdy neuvidí zpátky.

Na začátku sedmdesátých let bylo možné za 10 jüanů (asi 30 Kč) koupit 6,5 kila vepřového, zatímco dnes to vyjde sotva na půl kila. Ještě v roce 1976 byl měsíční výdělek dělníka 39 jüanů (119 Kč). Dnes tento plat těžko pokryje náklady na živobytí ve větším čínském městě na jediný den.