Virus MERS opět zaútočil, počet obětí roste

Ministerstvo na svých internetových stránkách rovněž informovalo, že se další tři lidé virem nakazili. Ve dvou případech jde o cizince zaměstnané ve zdravotnictví, kteří přišli do kontaktu s pacienty, třetí infikovaný je 53letý Saúdský Arab, jehož organismus je oslaben chronickým onemocněním.

V saúdském království, které se stalo ohniskem MERS a také nejvíce postiženou zemí, od loňského září zaznamenali už 136 případů nakažení tímto koronavirem, z nichž 56 skončilo úmrtím.

Světová zdravotnická organizace (WHO) na svém webu uvádí, že na celém světě bylo do nynějška laboratorně potvrzeno 165 případů kontaminace MERS. Z toho 71 pacientů chorobě podlehlo. V listopadu byl koronavirus MERS poprvé zjištěn také u zvířete. Stalo se tak rovněž v Saúdské Arábii, kde onemocnění zaznamenali u velblouda.

Symptomy MERS se srovnávají s onemocněním SARS (Severe Acute Respiratory Syndrome), které před deseti lety usmrtilo na 800 lidí. Koronavirus MERS (Middle East Respiratory Syndrome) může vyvolat kašel, vážné dýchací potíže, horečku, zápal plic a selhání ledvin. Úmrtnost nakažených pacientů přesahuje 50 procent, což je mnohem víc než v případě příbuzného koronaviru SARS.

O MERS se zajímá i český Státní zdravotní ústav

MERS koronavirus představuje nového zástupce rodu betacoronavirus podčeledi coronavirinae. Jeho původ je dost možná v netopýrech, tak jako řady dalších koronavirů, nicméně faktický zdroj infekce pro člověka zůstává stále neobjasněn. Žádný s pacientů neměl s netopýry přímý kontakt, lze tedy – směrem k člověku - téměř s jistotou předpokládat roli dalšího „peridomestikovaného" mezihostitele. Byl proveden výzkum v bezprostředním okolí rodiny, z níž vzešel první pacient s touto infekcí. Vzorky od netopýrů byly odebírány v okruhu 12 km okolo bydliště rodiny a v okruhu 1 km okolo pracoviště postiženého. Molekulární výzkum zde ukázal, že netopýři jsou nositeli mnoha koronavirů (pozitivní záchyt u cca 28%), nicméně izolát pouze z jednoho netopýra vykazoval 100% nukleotidovou shodu s lidským MERS koronavirem.

Další recentní studie byla zaměřena na zkoumání neutralizačních protilátek ve zvířecích i lidských sérech odebraných v Egyptě a dále v kontrolní skupině sér odebraných v Hong Kongu. Výsledky ukázaly pozitivitu velbloudů v 93 až 98% (v závislosti na metodě), zatímco u lidí a dalších zvířat z obou lokalit byly výsledky negativní. V další studii byla zjištěna 100% pozitivita virusneutralizačních protilátek u velbloudů odebraných v Ománu (50/50) a 14% pozitivita (15/105) u velbloudů odebraných ve Španělsku. Ostatní testovaná zvířata (ovce, kozy, další velbloudovití) vykazovaly negativní výsledky. Nález pozitivní protilátkou odpovědi ještě bezpodmínečně neznamená, že velbloudi byli infikováni přesně týmž koronavirem, který představuje MERS CoV.

V kontextu s tímto nálezem se nabízí i další otázky – mohou-li velbloudi být nositelem či jedním z nositelů aktivní infekce MERS – CoV, a s ohledem na těsnost a četnost kontaktů s lidmi - proč se infekce vyskytly až nyní? Vzhledem ke genetické nestabilitě koronavirů by zde mohla být vysvětlením mutace, která (které) by infekci člověka s ohledem na „původní" kmen umožňovala(y), respektive usnadňovala(y) - podobný proces proběhl se vší pravděpodobností u SARS koronaviru v roce 2002, informuje szu.cz.