VIDEO: Loď v ledové pasti, úspěch záchranné mise je nejistý

Loď Akademik Šokalskij se 74 pasažéry, z nichž většinu tvoří členové Australasijské antarktické expedice, v ledovém příkrovu uvázla v úterý a první pokus o její záchranu se v pátek nezdařil. Čínský ledoborec Sněžný drak se dostal do vzdálenosti asi 11 kilometrů, dál ale pokračovat nedokázal. Nyní zůstává na dohled od uvízlé lodi a v případě nouze může posloužit svým vrtulníkem, který má na palubě.

Ruská loď se nachází asi 2800 kilometrů jižně od města Hobart v australském státě Tasmánie a ledové kry kolem ní jsou mimořádně silné, podle médií až čtyři metry. Potopení lodi nicméně nehrozí a zásoby potravin jsou zatím dostatečné. Aurora Australis je podle australského zpravodajského serveru news.com.au konstruována tak, aby dokázala prorazit led o síle zhruba jednoho a půl metru, a to nemusí k záchraně ruského plavidla stačit. Pokud ledoborec neuspěje, přijde nejspíš na řadu evakuace posádky.

Akademika Šokalského postavily v roce 1982 pro sovětskou flotilu finské loděnice. Loď je sice pro plavbu v polárních oblastech uzpůsobena mimo jiné zesíleným trupem, klasický ledoborec to ale není. 

Jak pracuje ledoborec?

Práce ledoborce je založena fyzikálním jevu, kdy část lodi, která je vytlačena nad hladinu, není už vyvažována vztlakem vody a nabývá "suchozemské" hmotnosti. Nebylo by správné si myslet, že ledoborec rozráží led při plavbě nepřetržitým tlakem své přídě. Tak totiž nepracují ledoborce, ale tzv. ledořezy. Tento způsob se hodí jen pro rozrážení poměrně tenkého ledu.

Skutečné námořní ledoborce pracují jinak. Mocné hnací stroje zvedají příď ledoborce, která je vespod silně zešikmena, na povrch ledu. Nad vodou nabývá příď lodi plné hmotnosti a tato ohromná zátěž (například u "Jermaka" to bylo 800 tun) led prolomí. Aby byla účinnost ledoborce větší, plní se ještě nádrže v přídi ledoborce vodou (tzv. lední přítěž), píše server quido.cz.

Tak pracuje ledoborec, dokud led není tlustší než půl metru. Silnější led rozbíjí loď nárazy. Ledoborec trochu couvne a potom vrhne celou svou hmotu na okraj ledu. Při tom už neúčinkuje hmotnost, ale kinetická energie plující lodi, která se mění v jakousi dělovou střelu sice malé rychlosti, ale zato obrovské hmoty, takže pracuje jako beran. Ledové nakupeniny vysoké několik metrů lze rozbít jen opakovanými údery pevné přídě ledoborce.

Navzdory globálnímu oteplování

Vědci zjistili, že navzdory globálnímu oteplování v posledních letech rostla mořská ledová pokrývka na Antarktidě. Dokonce se jedná o takovou plochu, že letos dosáhla rekordního maxima za dobu měření. Tento fakt se ovšem podle nich nijak nevylučuje s tezí o globálním oteplování, uvádí server in-pocasi.cz.

Antarktida, která je pátým největším světadílem po Asii, Severní Americe, Jižní Americe a Africe, začala mrznout před zhruba 45,5 miliony let. Led pokrývá zhruba 98 procent našeho nejchladnějšího světadílu a je jednou ze dvou stálých ledových pokrývek na Zemi (kromě horských ledovců). Jeho objem je odhadován na zhruba 26,5 milionů km3. Kdyby všechen led na tomto světadíle roztál, hladina světového oceánu by se zvedla o přibližně 70 m, což by mělo neblahé následky na celý svět. Také jeho mocnost je úctyhodná - vždyť na některých místech se hovoří o hloubce v jednotkách kilometrů.

Rozloha mořského ledu v Antarktidě dosáhla 22. září 2013 maxima 19,5 milionů km2. Jedná se o nejvyšší hodnotu změřenou od počátku měření z roku 1979. Předchozí rekord pocházel z loňského roku (19,4 milionů km2). Ve srovnání s dlouhodobým průměrem (1981-2010) byla maximální rozloha o 3,6 procenta větší.

Otázka, proč tomu tak je, nabízí celou řadu vysvětlení. Například nizozemští badatelé jsou zastánci toho, že vrstva vody do určité hloubky pod hladinou oceánu okolo Antarktidy je chudší na sůl, což zapříčiní to, že voda mrzne rychleji a v zimě se vytváří více ledu než v předchozích letech.