Zrůdnosti v KLDR: Komise OSN odhalila mučicí komory

Ženeva/Pchjongjang - V Severní Koreji se odehrávají hrůzné zločiny proti lidskosti a tamní režim by se za ně měl zodpovídat před Mezinárodním trestním soudem (ICC). V dnes zveřejněné zprávě to uvedla vyšetřovací komise OSN pro Severní Koreu, která porušování lidských práv v KLDR přirovnala ke zvěrstvům z éry nacismu a doporučila, aby před soudem stanul i severokorejský vůdce Kim Čong-un.

Tříčlennou komisi vedenou australským soudcem ve výslužbě Michaelem Kirbym ustavila loni v březnu Komise OSN pro lidská práva v Ženevě. Ta má zprávu projednávat na svém zasedání 17. března. Jde zatím o nejserióznější mezinárodní snahu prověřit tvrzení o systematickém závažném porušování lidských práv v KLDR.

Komise ve zprávě o 372 stranách píše například o svědectvích, že obyvatelé KLDR musí čelit zotročování, mučení, sexuálnímu násilí, politickému útlaku a dalším zločinům. Hladovějící obyvatelstvo podle vyšetřovatelů musí snášet nucené přesuny či perzekuce na základě náboženství, politického přesvědčení, rasy a pohlaví.

"Pokud nejsou osoby obviněné z politických zločinů okamžitě popraveny, skončí v nucené internaci v táborech, které oficiálně neexistují. Většina lidí je uvězněna na doživotí a nemají šanci tábor živí opustit," popisují vyšetřovatelé. "Obvyklou praxí u výslechů je mučení," konstatuje zpráva a uvádí svědectví o výbavě "mučicích komor", které jsou vybavené nádržemi s vodou, pouty a okovy, na něž jsou zadržení zavěšováni hlavou dolů, či jehlami, které se vyslýchaným zapichují pod nehty.

Kirby na tiskové konferenci uvedl, že zločiny, které se podle svědectví odehrávají v Severní Koreji, jsou "nápadně podobné" zločinům z doby nacismu. 

V prohlášení zaslaném agentuře Reuters zástupci KLDR uvedli, že "takzvaná zpráva" je založena na důkazech podvržených mocnostmi nepřátelskými Severní Koreji.

Amputace zaživa 

Odhaduje se, že KLDR ve svých koncentračních táborech drží 200 tisíc lidí. Jedním z nich byl i Čong Kjon-kil, který v pekle strávil tři roky. Přežil a po propuštění utekl do Soulu. Čong Kjon-kil a několik dalších vězňů vypovídají o hrůzách, které se odehrávají v pracovních táborech v horském komplexu. "Každý den jsme viděli někoho zemřít. Ač to zní hrozně, rádi jsme je pohřbívali, protože za to byl příděl jídla navíc," popisuje Čong.

Hlad byl prý takový, že lidé chytali krysy, nebo dokonce vybírali nestrávená zrna píce ze zvířecího trusu. Museli totiž vydržet 16hodinovou práci v dolech nebo na poli a pak ještě dvě hodiny politické převýchovy. "Nedostatek kvalitního jídla a těžká práce, to mnoho lidí nevydrželo," říká Čong.

Kang Cholhwan (narozen 1969) je dalším z mála uprchlíků, kteří přežili tyranii v ohromném koncentračním táboře Jodok a podařilo se jim utéct. Ve svých sedmi letech byli on a jeho rodina bez vysvětlení deportováni do tábora Jodok (oficiálním názvem Převychovávající středisko pro napravitelné). Tento tábor není jen ohraničený kemp. Jedná se o obrovský resort o velikosti asi tak rozsáhlé jako je Washington DC a podle satelitních záznamů stále roste. Odhadem se v táboře může nacházet až na 50 000 vězňů.

Od patnácti byl brán jako dospělý a musel tedy pracovat stejně jako ostatní 10 hodin denně po 7 dní v týdnu. Jejich stravou byla pouze kukuřice. Dlouhodobé stravování jedním druhem zeleniny a žádného masa se ale začala projevovat a vězni trpěli průjmy a pelagrou. Kukuřice se jim natolik příčila, že byli šťastni, když pro sebe ulovili ještěrku, žábu nebo alespoň švába.

Oblečení jim bylo přidělováno jednou ročně, rychle se ničilo a během zimy vězňům naskákaly omrzliny a některým bylo dokonce nutno končetiny amputovat. V nemocnici jim sice operaci provedli, ale antibiotika a léky proti bolesti tam neexistovaly, a tak byli vězni většinou ponecháni svému osudu, informuje asianstyle.cz.

Související

António Guterres

Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla

Americká delegace demonstrativně opustila zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti ostré kritice ze strany Francie. Paříž totiž v předchozích dnech přirovnala hlasování Washingtonu v otázkách lidských práv k postojům autoritářských režimů. K opuštění sálu došlo přímo během projevu francouzského velvyslance Jérôma Bonnafonta na mimořádném jednání věnovaném válce na Ukrajině.

Více souvisejících

OSN Severní Korea (KLDR)

Aktuálně se děje

před 53 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

před 1 hodinou

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

včera

Marija Zacharovová

USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení

Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.

včera

Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský

Španělská stíhačka F-18 v rámci mise NATO zaměřené na hlídání vzdušného prostoru sestřelila v neděli nad Rumunskem dron. Úřady zaznamenaly narušení vzdušného prostoru poté, co bezpilotní letoun vstoupil na rumunské území ze sousedního Moldavska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy