Zrůdnosti v KLDR: Komise OSN odhalila mučicí komory

Tříčlennou komisi vedenou australským soudcem ve výslužbě Michaelem Kirbym ustavila loni v březnu Komise OSN pro lidská práva v Ženevě. Ta má zprávu projednávat na svém zasedání 17. března. Jde zatím o nejserióznější mezinárodní snahu prověřit tvrzení o systematickém závažném porušování lidských práv v KLDR.

Komise ve zprávě o 372 stranách píše například o svědectvích, že obyvatelé KLDR musí čelit zotročování, mučení, sexuálnímu násilí, politickému útlaku a dalším zločinům. Hladovějící obyvatelstvo podle vyšetřovatelů musí snášet nucené přesuny či perzekuce na základě náboženství, politického přesvědčení, rasy a pohlaví.

"Pokud nejsou osoby obviněné z politických zločinů okamžitě popraveny, skončí v nucené internaci v táborech, které oficiálně neexistují. Většina lidí je uvězněna na doživotí a nemají šanci tábor živí opustit," popisují vyšetřovatelé. "Obvyklou praxí u výslechů je mučení," konstatuje zpráva a uvádí svědectví o výbavě "mučicích komor", které jsou vybavené nádržemi s vodou, pouty a okovy, na něž jsou zadržení zavěšováni hlavou dolů, či jehlami, které se vyslýchaným zapichují pod nehty.

Kirby na tiskové konferenci uvedl, že zločiny, které se podle svědectví odehrávají v Severní Koreji, jsou "nápadně podobné" zločinům z doby nacismu. 

V prohlášení zaslaném agentuře Reuters zástupci KLDR uvedli, že "takzvaná zpráva" je založena na důkazech podvržených mocnostmi nepřátelskými Severní Koreji.

Amputace zaživa 

Odhaduje se, že KLDR ve svých koncentračních táborech drží 200 tisíc lidí. Jedním z nich byl i Čong Kjon-kil, který v pekle strávil tři roky. Přežil a po propuštění utekl do Soulu. Čong Kjon-kil a několik dalších vězňů vypovídají o hrůzách, které se odehrávají v pracovních táborech v horském komplexu. "Každý den jsme viděli někoho zemřít. Ač to zní hrozně, rádi jsme je pohřbívali, protože za to byl příděl jídla navíc," popisuje Čong.

Hlad byl prý takový, že lidé chytali krysy, nebo dokonce vybírali nestrávená zrna píce ze zvířecího trusu. Museli totiž vydržet 16hodinovou práci v dolech nebo na poli a pak ještě dvě hodiny politické převýchovy. "Nedostatek kvalitního jídla a těžká práce, to mnoho lidí nevydrželo," říká Čong.

Kang Cholhwan (narozen 1969) je dalším z mála uprchlíků, kteří přežili tyranii v ohromném koncentračním táboře Jodok a podařilo se jim utéct. Ve svých sedmi letech byli on a jeho rodina bez vysvětlení deportováni do tábora Jodok (oficiálním názvem Převychovávající středisko pro napravitelné). Tento tábor není jen ohraničený kemp. Jedná se o obrovský resort o velikosti asi tak rozsáhlé jako je Washington DC a podle satelitních záznamů stále roste. Odhadem se v táboře může nacházet až na 50 000 vězňů.

Od patnácti byl brán jako dospělý a musel tedy pracovat stejně jako ostatní 10 hodin denně po 7 dní v týdnu. Jejich stravou byla pouze kukuřice. Dlouhodobé stravování jedním druhem zeleniny a žádného masa se ale začala projevovat a vězni trpěli průjmy a pelagrou. Kukuřice se jim natolik příčila, že byli šťastni, když pro sebe ulovili ještěrku, žábu nebo alespoň švába.

Oblečení jim bylo přidělováno jednou ročně, rychle se ničilo a během zimy vězňům naskákaly omrzliny a některým bylo dokonce nutno končetiny amputovat. V nemocnici jim sice operaci provedli, ale antibiotika a léky proti bolesti tam neexistovaly, a tak byli vězni většinou ponecháni svému osudu, informuje asianstyle.cz.