Japonsko musí skončit s lovem velryb, vědeckým účelům soud neuvěřil

Mezinárodní úmluva o regulaci velrybářství je globální smlouvou, která byla sjednána ve Washingtonu dne 2. prosince 1946 sedmnácti tehdejšími velrybářskými státy. Původní účel úmluvy byl ochránit velrybí populace před nadměrnou exploatací a zachovat možnost jejich lovu i pro budoucnost. V současnosti má úmluva 88 smluvních stran. Velká část dnešních členských zemí se snaží změnit poslání úmluvy na čistě ochranářské.

Na základě Úmluvy byla zřízena Mezinárodní velrybářská komise (International Whaling Commission, IWC), která se schází jednou ročně, podle potřeby i častěji. Úkolem IWC je přijímat opatření k regulaci velrybářství a sledovat jejich dodržování. Součástí Úmluvy je tzv. Harmonogram (Schedule), v něm jsou všechna opatření zakotvena. Změny Harmonogramu mohou být přijaty pouze na výročních zasedáních IWC, a to tříčtvrtinovou většinou. V Úmluvě je stanoveno, že přijetí jakýchkoli změn Harmonogramu musí být podloženo vědeckými závěry. Proto byl ustaven Vědecký výbor IWC, který se schází vždy před výročním zasedáním. Výbor sdružuje přední světové vědce z oboru. Každá členská země může delegovat své vědce na zasedání výboru.

V roce 1982 prosadily protivelrybářské státy v rámci IWC dočasné moratorium na komerční lov velryb, které vstoupilo v platnost v roce 1986 a dosud trvá. Norsko a Island loví dosud hojné druhy velryb na základě výhrad vůči moratoriu, Japonsko loví pro vědecké účely, obojí Úmluva umožňuje. Skupina ochranářských států se snaží změnit dočasné moratorium komerčního lovu na trvalé, zatímco skupina velrybářských států se snaží moratorium zrušit. V současné době probíhají obtížná jednání, která by měla najít kompromisní řešení, uvádí mzp.cz.

Austrálie je nadšená

Žalobu na Japonsko podala v roce 2010 Austrálie, podle které japonské lodi loví velryby ke komerčním a ne k vědeckým účelům. Právě odkazem na "vědecký účel" svých rybářských misí Japonsko argumentovalo, protože mu to dovolovalo zákaz lovu obejít. Japonsko se k moratoriu na komerční lov velryb z roku 1986 připojilo a pak využívalo výjimky, podle níž je lov k vědeckým účelům povolen.

Podle slovenského soudce Petera Tomky, který verdikt 16členného soudního sboru přečetl, Japonsko nedokázalo vysvětlit, proč v rámci programu loví obrovské množství kvůli masu ceněných plejtváků malých, ale nedokáže naplnit stanovené kvóty u plejtváka myšoka a keporkaka. Plejtváků malých Japonci každoročně uloví kolem 850, u plejtváka myšoka a keporkaka se ale ani neblíží odhadované kvótě 50 kusů za rok.

"Důkazy neprokazují, že obsah a aplikace programu jsou přiměřené jeho stanoveným cílům,"uvedl Tomka. "Ve světle faktu, že program JARPA II běží od roku 2005 a v jeho rámci bylo zabito asi 3600 plejtváků malých, se zdají být dosavadní vědecké výsledky skromné," dodal soudce.

Soud proto vydal nařízení, kterým pozastavuje povolení k lovu v antarktických vodách. Další povolení by Japonsko teoreticky mohlo získat v případě, že vědecký program předefinuje a prokáže, že má skutečně hmatatelné výsledky.

Mluvčí japonského ministerstva zahraničí Norijuki Šikata sice uvedl, že Tokio je rozhodnutím soudu zklamané a lituje ho, ale bude se jím řídit.  S velkým nadšením rozsudek naopak přivítala Austrálie a zástupci ekologických organizací, které proti lovu velryb bojují.