Soul - Jižní Korea zaznamenala zvýšenou aktivistu na severokorejské jaderné střelnici. Mohlo by to nasvědčovat, že se Pchjongjang chystá ke čtvrtému jadernému testu. Oznámilo to dnes jihokorejské ministerstvo obrany.
"Naše armáda zpozorovala zvýšení aktivity na jaderné střelnici Pchunggje," uvedl mluvčí ministerstva obrany podle agentury AFP. "Domníváme se, že Sever by mohl provést překvapivý jaderný test, anebo tvrdit, že jadernou zkoušku uskutečnil," dodal. Generální štáb podle mluvčího již zřídil zvláštní skupinu pro případ, že by Pchjongjang provedl podzemní test.
Americký prezident Barack Obama má v pátek přiletět do Soulu na dvoudenní návštěvu v rámci asijského turné. Tisk se domnívá, že Pchjongjang by se během této návštěvy mohl dopustit provokace.
Severokorejci provedli první podzemní jadernou zkoušku v roce 2006. Podle seizmologických údajů odhadli odborníci z Výzkumné služby amerického Kongresu sílu výbuchu na méně než 1 kt (Hirošima 15 kt, Nagasaki 22 kt). Při druhém testu roku 2009 byla síla výbuchu "pouhé" 2 kt, uvedly Armádní noviny.
Naposledy provedla KLDR test v únoru 2013. Tento podzemní jaderný test vyvolal v oblasti i ve světě nové napětí a bezpečnostní obavy. Rada bezpečnosti OSN reagovala na tuto zkoušku zpřísněním sankcí proti KLDR. Pchjongjang poté opakovaně pohrozil jaderným útokem proti Jižní Koreji a Spojeným státům.
Všechny tři výbuchy pocházejí zřejmě z jaderného zařízení používajícího ke štěpení plutonium. Vědcům ze Severní Koreje se zatím pravděpodobně nepodařilo zkonstruovat jadernou bombu s uranem. Problémem plutonia je náročná a drahá výroba, jelikož musí být uměle získáno z uranu v jaderných reaktorech.
Třetí zkouška taktéž zmenšila severokorejské zásoby plutonia. Podle zprávy Výzkumné služby amerického Kongresu má nyní KLDR k dispozici 30 až 50 kilogramů plutonia (vzhledem k nutnosti výrábět je v jaderných reaktorech) – dostatečné to množství pro výrobu čtyř až sedmi bomb. Síla takových zbraní by se ovšem pohybovala maximálně mezi dvěma a čtyřmi kilotunami, tedy 4–6x menší než výbuch v Hirošimě. Připomeňme si také, že první testy jaderných zbraní Indie a Pákistánu měly sílu 10 a 12 kt.
Čtvrtým testem Severní Korea hrozila na konci března.
Související
Jihokorejský prezident se omluvil KLDR za dronový incident z ledna
Severokorejští hackeři zřejmě pronikli do softwaru, který využívají tisíce společností
Severní Korea (KLDR) , Jižní Korea , Jaderné zbraně
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Česko obnovuje dotace pro Agrofert
před 1 hodinou
Ukrajina obnovila čerpání ropy ropovodem Družba na Slovensko
před 2 hodinami
Proč Trump prodloužil příměří s Íránem? Za vším může stát zmatený Chameneí
před 2 hodinami
Trump opět otočil, prodloužil příměří s Íránem. Je to lest, myslí si Teherán
před 4 hodinami
Výhled počasí do poloviny května. Sucho se má prohlubovat
včera
StarDance může vypuknout. Složení párů už není tajemstvím
včera
Mužská bundesliga zažila premiéru. Poprvé klub vedla žena, stálou trenérkou se ale nestane
včera
Na pravou míru. Policie uklidňuje, přepadení ve Varech si někdo vymyslel
včera
První letošní tornádo bylo na Jičínsku. Meteorologové shánějí informace
včera
Vystrčil si stěžuje na nůž do zad od Babiše. Na Tchajwan poletí komerčním letem
včera
Alžbětu II. by dnešní svět znepokojoval, naznačil král Karel III.
včera
První detektivka vyšla před 185 lety. Vrahem v ní nebyl člověk
včera
Magyar zastaví vystoupení Maďarska z Mezinárodního trestního soudu. Vyslovil se pro zatčení Netanjahua
včera
Babišova vláda neposkytne letoun Vystrčilovi pro cestu na Tchaj-wan. Poklonkování Číně, tvrdí opozice
včera
Trump razantně odmítl možnost prodloužení příměří s Íránem
včera
Pohonné hmoty v úterý zdraží. Vláda zvýšila strop
včera
EU by mohla schválit 90miliardovou půjčku Ukrajině už ve středu
včera
Magyar měl první telefonický hovor s Ficem. Nadiktoval si podmínky, za jakých může spolupracovat se Slovenskem
včera
Aplikace na ověřování věku stála EU sto milionů. Za dvě minuty byla prolomena
včera
Už nejsou spolehlivý spojenec. Ukrajina definitivně odepsala USA, Zelenskyj zásadně mění rétoriku
Více než rok, od doby, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, se Ukrajina veřejně snažila získat jeho přízeň a udržet naději na spolupráci. Navzdory tomu, že americký prezident opakovaně projevoval sympatie k Vladimiru Putinovi a zastavil vojenskou pomoc Kyjevu, ukrajinské vedení dlouho volilo opatrnou strategii. Zelenskyj se účastnil Trumpových mírových jednání, která však byla jednostranně zaměřená na ústupky ve prospěch Ruska. Kyjev dokonce přistoupil na dohody o nerostných surovinách a nešetřil chválou na adresu amerického prezidenta v naději, že si tím zajistí jeho podporu.
Zdroj: Libor Novák