Na Mount Everestu panuje napětí: Šerpové odešli, horolezci mají smůlu

"Měli jsme dnes odpoledne (místního času) dlouhou schůzku a rozhodli jsme se, že již letos nepolezeme na vrchol s ohledem na naše (zemřelé) bratry. Rozhodnutí šerpů je jednomyslné," řekl AFP ze základního tábora jeden z průvodců Tulsi Gurung. Informaci agentuře potvrdil ze základního tábora, který využívají i horolezci stoupající na další himálajskou osmitisícovku Lhoce (8516 metrů), také další šerpa a americký horolezec.

"Někteří průvodci již z tábora odešli a další tu zůstanou ještě asi týden, aby vše sbalili. Poté tábor opustí také," dodal Gurung, jehož bratr je mezi mrtvými.

Ze zprávy agentury AFP není zcela jasné, zda šerpové hodlají zrušit výpravy na Everest jen v hlavní sezoně expedic, která připadá na duben a květen, anebo jestli jejich rozhodnutí platí po zbytek roku a dotkne se případně i mnohem méně frekventované vedlejší sezony v září a říjnu, kdy jsou výstupy obtížnější.

Nejničivější lavina v dějinách výprav na nejvyšší horu světa připravila o život 13 průvodců a tři další se pohřešují. Agentura AP uvedla, že představitelé nepálské vlády se dnes sešli se zástupci horských průvodců k jednáním s cílem odvrátit stávku šerpů. Výsledky tohoto jednání nebyly zveřejněny. Průvodci žádají po vládě zvýšení pojistného, větší finanční podporu pro rodiny obětí a nová pravidla zajišťující práva horských průvodců. Vláda prý zatím souhlasila s jediným požadavkem šerpů, a sice, že vystaví obětem laviny v metropoli Káthmándú pomník.

Agentura AFP napsala, že v základním táboře pod nejvyšším světovým horským velikánem panuje napětí. Horolezci zaplatili desítky tisíc dolarů za možnost zúčastnit se výpravy na Mount Everest a nyní se zdá, že se expedice vůbec neuskuteční. Bez podpory šerpů je totiž pro většinu z nich nemožné vrcholu Mount Everestu dosáhnout. Nepálská horolezecká asociace sdělila, že v základním táboře je nyní asi 400 zahraničních horolezců.

Psali jsme: Mount Everest mimo provoz? Šerpové žádají lepší podmínky a hrozí: Nahoru už nás nikdo nedostane VIDEO: Pátrání na Mount Everestu pokračuje, záchranáři našli třinácté mrtvé tělo  

Hora vyrostla asi před 50 miliony let z pohoří Himaláje, které jsou často nazývány střechou světa. Svoji rozlohou hora zasahuje do dvou států. Jedním je Nepál a druhým je Čína (Tibet). Mt.Everest se drápe až do výšky 8 848 metrů a každým rokem o pár milimetrů roste. Některá měření však uvádí, že hora už měří 8 850 metrů.

První vážnější pokusy o stanutí na vrcholu proběhly už v roce 1922 a pokusil se o to britský horolezec George Mallory se svým týmem horolezců. Mallory bohužel tragicky zemřel při svém druhém pokusu o vrchol v roce 1924. Dodnes se vedou debaty, zda byl prvním člověkem na vrcholu, informuje pohora.cz.

To, co nebylo potvrzeno u Malloryho, definitivně dokázal (s kyslíkem) 29. května 1954 Novozélanďan Edmund Hillary a nepálský šerpa Tenzing Norgay. Tito horolezci se tak stali prvními lidmi na vrcholu Mt. Everestu. Zajímavostí je, že Hillary dlouhou dobu odmítal říct, kdo byl první na vrcholu. Jestli Tenzing nebo on. Jako pravý gentleman to řekl světu až dlouho po Tenzingově smrti ve své knize z roku 1999 nazvané Pohled z vrcholu. Napsal:

"Šli jsme blízko sebe, Tenzing držel volný konec lana. Já jsem pokračoval v prosekávání stupňů směrem nahoru. V příštím okamžiku jsem se dostal na plochou a odkrytou zasněženou plošinu, na níž už nebylo nic v žádném směru. Tenzing se ke mně brzo připojil, ruku v ruce jsme udělali poslední krok a v úžasu jsme hleděli kolem sebe. Ke své ohromné spokojenosti jsme si uvědomili, že jsme se dostali na vrcholek světa."

České horolezectví má ve světě hor dobré jméno. Jedním z nich, který se o to zasloužil, je zkušený horský vůdce Leopold Sulovský, který byl prvním Čechem na vrcholu „Matky světa", jak Mount Everest nazývají Tibeťané. Výstup byl uskutečněn v roce 1991 cestou zvanou Nortonův kuloár (bez kyslíku). Perličkou z této italsko-české expedice je, že si Sulovský při čekání na svého italského kolegu, zapálil cigaretu, a to ve výšce kolem osmi tisíc.