Dusno v Jihočínském moři: Peking po nepokojích evakuuje stovky občanů +VIDEO

Do vietnamského přístavu Vung Ang dorazily dnes ráno dvě lodě s kapacitou po tisíci cestujících vyslané čínskou vládou. Jedna z nich po několika hodinách odplula s 989 lidmi na palubě a druhá ji následovala, uvedla agentura Nová Čína.

Podle agentury by měly v průběhu dnešního dne stejnou operaci provést ještě další dva čínské trajekty o tisícové kapacitě cestujících. Současně prý podle AFP probíhá letecká evakuace Číňanů.

Nedaleko přístavu Vung Ang se nachází velká tchajwanská ocelárna, kterou v minulých dnech napadl dav rozhořčených Vietnamců. Čínští občané, kteří pracovali v ocelárně i v dalších zahraničních továrnách ve Vietnamu, byli terčem násilných protestů proti instalaci čínské ropné plošiny v části Jihočínského moře, na niž si dělá nárok i Vietnam.

Čínský list China Daily dnes napsal, že protičínské bouře zpochybnily pověst Vietnamu mezi zahraničními investory. Konflikt podle čínských novin hned tak neskončí. Podle dnešních zpráv tchajwanského tisku Hanoj zvažuje, že zahraničním společnostem postiženým protesty poskytne finanční náhradu. Mělo by se tak stát ve formě daňových úlev nebo zvýhodněných půjček.

Zdroj: YouTube

"Čína je zvyklá na úspěchy v mezinárodních vztazích, ale na druhou stranu je zvyklá i na to, že se spoustou sousedů má vztahy napjaté. A napětí v Jihočínském a Východočínském moři setrvale stoupá. Tento incident může mít za následek vyhrocení situace do ozbrojeného konfliktu či intervence, například v podobě ochrany čínských obyvatel ve Vietnamu. Nikdo ale tuto variantu nechce," komentoval v ČT situaci sinolog Ondřej Klimeš.

Co činí toto okrajové moře Pacifiku tak atraktivním? V první řadě je to surovinové bohatství (především ropa a zemní plyn): podle zprávy US Energy Information Administration z roku 2008 by Jihočínské moře mohlo ukrývat až 213 miliard barelů ropy, což je víc než rezervy jakékoli země s výjimkou Saudské Arábie a Venezuely. Ještě větší by ale měly být zásoby zemního plynu – optimistické odhady mluví až o 57 bilionech metrů krychlových. To pro rychle rostoucí asijské trhy (a především ten čínský) představuje velmi lákavé sousto.

Z dlouhodobého hlediska je ale snad ještě důležitější strategický význam tohoto moře. Jeho vodami dnes proplouvá více než polovina světové obchodní flotily a celkově třetina veškeré námořní dopravy na světě. Tato oblast je klíčová pro ekonomiky hned několika asijských zemí. 60 % všech energetických zásob pro Japonsko a Tchaj-wan, dvě třetiny všech energetických zásob pro Jižní Koreu a až 80 % importu surové ropy pro Čínu míří na trhy těchto zemí právě přes Jihočínské moře. Bez nadsázky lze tedy říct, že kdo jej ovládne, stane se pánem nejenom celého regionu, ale dost možná i celé východní hemisféry, píše Natoaktual.cz.