Čínsko-vietnamský střet byl prý vážnější: 4 mrtví, 23 vážně zraněných

Čínští občané, kteří pracovali v zahraničních továrnách ve Vietnamu, byli terčem násilných protestů proti instalaci čínské ropné plošiny v části Jihočínského moře, na niž si dělá nárok i Vietnam.

Čínská firma tvrdí, že čtyři její pracovníci zemřeli při násilnostech minulou středu ve městě Ha Tinh, kde měla firma postavit ocelárnu. Metallurgical Group neuvedla totožnost obětí, ani jejich národnost. Totožnost dvou mrtvých se údajně teprve zjišťuje prostřednictvím testů DNA. 

Zdroj: YouTube

Hlavním jablkem sváru států na pobřeží Jihočínského moře jsou sporná území, která si jednotliví aktéři ve své honbě za ovládnutím místních vod nárokují. V celé oblasti nalezneme přes 200 ostrůvků, útesů a skal, z nichž valná většina je součástí dvou velkých souostroví: Spratlyho a Paracelských ostrovů. Většina těchto útvarů je stěží obyvatelná a vyčnívá pouze několik málo metrů nad mořskou hladinou. Přesto mají díky své strategické poloze pro jednotlivé státy cenu zlata.

Teritoriální nároky v oblasti má hned šest států. Čínská lidová republika, Tchaj-wan a Vietnam si nárokují oboje souostroví společně s velkou částí Jihočínského moře. O něco skromnější jsou Filipíny a Malajsie, které požadují pouze část Spratlyho ostrovů s přilehlými vodami. Posledním aktérem je nejmenší stát v oblasti, Brunej, který si nárokuje pouze jeden útes a vody v rámci své exkluzivní ekonomické zóny (EEZ), informuje Natoaktual.cz.

Princip EEZ, který byl do mezinárodního práva zaveden Úmluvou spojených národů o mořském právu UNCLOS v roce 1982 ratifikovanou všemi zmiňovanými aktéry, je ale jinak pro Jihočínské moře noční můrou. Podle této mezinárodní úmluvy má totiž každý stát sousedící s mořem či oceánem právo na vytvoření EEZ ve vzdálenosti 200 námořních mil od pobřeží. Pokud se EEZ jednotlivých států překrývají, mají být rozděleny rovným dílem. V případě Jihočínského moře s jeho členitým pobřežím a stovkami ostrůvků, útesů a skal se ale jedná o úkol takřka nemožný.