Saúdská Arábie to schytala: Virus MERS šlo zastavit, teď už může být pozdě

Sdílení informací mezi předními světovými specialisty přineslo ovoce: Během několika dní byl identifikován nový virus, který do té doby nenapadl člověka. Některé jeho geny byly "přečteny" a jejich původ byl prostřednictvím webu zpřístupněn vědecké komunitě. Mezinárodní spolupráce však nepokračovala.

Podle výpovědi západních vědců kooperaci nahradila saúdskoarabská podezřívavost a neústupnost, která umožnila, aby virus Middle East Respiratory Syndrome (MERS) usmrtil více než 175 osob v Saúdské Arábii, rozšířil se po regionu a dosáhnul až na území Malajsie, Řecka a Spojených států.

Onemocnění má podobné symptomy jako Severe Acute Respiratory Syndrome (SARS) - způsobuje kašel, horečku a někdy i zápal plic se smrtelnými následky. Celosvětově je zatím zjištěna nákaza u 650 osob, jejich počet se ale v Saúdské Arábii každodenně zvyšuje, zhruba 30 procent infikovaných umírá.

Odborníci tvrdí, že pokud by saúdští představitelé byli přístupni nabídkám pomoci od zahraničních specialistů, mohla se virová nákaza a úmrtnost zastavit do dvou let. Podle vědců sledujících virus poslední dva roky však Saúdská Arábie odmítla opakované nabídky pomoci - ať již od odborníků ze Světové zdravotnické organizace (WHO), nebo od specialistů z rotterdamského univerzitního zdravotního centra, či od londýnského týmu britské zdravotnické služby (PHE).

V Saúdské Arábii nebyla dokončena žádná studie, která by srovnávala nakažené případy, takže nemohou být zodpovězeny ani základní otázky o schopnostech a původu viru a nelze předvídat, jak se zachová. "Je to skutečné neštěstí pro ty, kteří onemocní," říká šéf PHE David Heymann. "Je velmi frustrující nevědět, jak se lidé nakazí, a vidět, jak nákaza pokračuje a lidé umírají na virus, který by možná nemuseli chytit, pokud bychom věděli víc," řekl.

Epidemie různých onemocnění postihují lidstvo odpradávna. Ve středověku to byly tzv. morové rány. Dokázaly téměř vylidnit tehdejší Evropu. Jako mor se tehdy označovalo každé onemocnění, které se rychle šířilo mezi lidmi a zabíjelo. Skutečný plicní a dýmějový mor, jehož původcem je morový bacil Yersinia pestis, do této skupiny také patřil. V českých zemích proběhlo několik morových epidemií ve 14. století, a pak ještě v 16. a 17. století.

Svět nezůstal ušetřen epidemií ani později. Během světových válek proběhlo několik epidemií břišního tyfu. V Čechách to bylo například v terezínském ghettu na jaře 1945. K válečným epidemiím však patří také cholera nebo infekční žloutenka.

Ve 20. století proběhly světem celkem tři pandemie chřipky, které značně snížily velikost světové populace. Epidemie a pandemie probíhají i nyní. Aktuální je například AIDS, který decimuje zejména Afriku. Mnoho nakažených virem HIV je také v Asii a přibývají nové případy v Americe a v Rusku.

Proč některé nemoci způsobují epidemie a pandemie a jiné se chovají "slušně"? Příčina "úspěchu" určité nemoci spočívá v jakémsi momentu překvapení a v její schopnosti rychle se šířit z člověka na člověka. Překvapený bývá systém obranyschopnosti jedince, který nemá včas vytvořené protilátky. Nemoc se pak u něho rozvine a stihne se z nakažené osoby přenést na další dříve, než je v organismu zlikvidována, informuje server pandemie.cz.