Div světa Tádžmahal projde očistou, má ho zachránit obalení blátem

Procedura je údajně založena na tradičním způsobu, kterým si indické ženy udržovaly přirozený lesk tváře. Obklad z bláta by do sebe měl nabrat drobné nečistoty. Podle zástupců vládní agentury budou postižená místa stavby natřena dvoumilimetrovou vrstvou jílu, která se přes noc nechá zaschnout. Zbytky hlíny jsou pak odstraněny měkkými nylonovými kartáči a omyty destilovanou vodou.

Příběh o vzniku Tádž Mahalu je dobře známý. Jednomu z mughalských panovníků, Šáhdžahánovi, zemřela při porodu čtrnáctého dítěte milovaná žena, Mumtáz Mahal. Rok po její smrti, 1632, začal panovník se stavbou hrobky, která by byla hodna její krásy.

Během dvaadvaceti let, během nichž se na stavbě vystřídalo okolo 20 tisíc dělníků, vznikl rozsáhlý komplex několika staveb, postavených z mramoru, polodrahokamů a červeného pískovce. Přestože jde o tak slavnou stavbu, její architekt není spolehlivě znám; zmiňována jsou jména jak stavitelů domácích, tak Benátčana Geronima Veronea, informuje janmiklin.cz.

Přesně uprostřed dómu, také bohatě zdobeného, leží kenotaf Mumtaz Mahal, natočený směrem k Mecce. Skutečné hroby jsou ale o něco hlouběji. Po straně je další, pod kterým leží Šáhdžahán; jeho umístění je snad jedinou asymetrií, kterou v Tádž Mahalu uvidíte.