Karáčí - Útočníky na mezinárodní letiště v Karáčí prozradily jejich boty. Když deset ozbrojenců Talibanu v neděli večer zaútočilo na pákistánské nejrušnější letiště a rozpoutalo pětihodinovou bitvu, při níž zemřely téměř čtyři desítky lidí, Faíz Muhammad a jeho kolegové z letištních bezpečnostních sil (ASF) stáli v první linii obrany, napsala agentura Reuters.
"Na chvíli zavládl zmatek, protože ozbrojenci měli stejné uniformy ASF jako my," řekl třicetiletý Muhammad. "Ale pak jsme si všimli jejich bot." Příslušníci ASF nosí černé kožené boty, ale muži, kteří zaútočili na mezinárodní letiště v Karáčí, měli tenisky s bílou podrážkou.
Do úsvitu bylo všech deset útočníků mrtvých. Buď je zastřelily bezpečnostní síly, nebo odpálili své sebevražedné vesty. To, že se Talibanu nepovedl jeho hlavní cíl - unést letadlo a držet cestující jako rukojmí - ale není pro pákistánského premiéra Naváze Šarífa žádnou útěchou. Útok Talibanců se dá vykládat jako znepokojivý posun taktiky čím dál tím hrozivějšího nepřítele.
Úder na letiště v Karáčí, které je domovem zhruba 18 milionů lidí, zasadil ránu Šarífovým snahám přilákat do země zahraniční investory a oživit ekonomiku. Zničil také vyhlídky na mírové rozhovory s Talibanem.
Vysoký velitel Talibanu agentuře Reuters potvrdil, že útoky na letadla a letiště byly součástí nové strategie, jak čelit přípravám vlády na vojenskou operaci v kmenové oblasti Severní Vazíristán. "Rozhodli jsme se změnit strategii a zasáhnout jejich hlavní ekonomická centra," řekl velitel, který si nepřál být jmenován.
Psali jsme: Talibanský útok v Karáčí má už 36 obětí. Těla ukrýval nákladní terminál Stydím se, že jsem Američan, napsal prý propuštěný vojákTarík Azím, vysoký představitel Šarífovy vlády, prohlásil, že vojenská operace v Severním Vazíristánu je nyní nevyhnutelná a hrozí bezprostředně. Ve svém prohlášení se zdál být smířený s vědomím, že útok pákistánské armády nepochybně vyústí v nové teroristické útoky po celém Pákistánu.
Taliban je nábožensko-politická organizace, která měla faktickou moc na území Afghánistánu v letech 1996 a 2001. Avšak pouze tři státy, a to Spojené arabské emiráty, Pákistán a Saúdské Arábie, toto mezinárodní cestou uznali a akceptovali. Žádný jiný stát nikoliv. Politická ideologie Talibanu vychází současně ze dvou idejí, které se navzájem mísí kombinují. Jedná se o radikální islám a paštunského nacionalismu (Paštunci žijí zejména v jiních Afghánistánu a Pákistánu).
Na základě invaze vojsk Sovětského svazu do Afghánistánu muslimové zde žijící usilovali o zastavení šíření komunismu do dalších muslimských zemí. Bojů se zúčastnili lidé přibližně z dalších třiceti států od nejnižších vrstev, po tzv. warlordy (tj. fundamentalističtí vojenští vojevůdci). Tito mudžáhedíni byli z velké části podporováni zpravodajskými službami Spojených států a dalších výzvědných organizaci například z Pákistánu, ale to již ne v takové míře. Po stažení sovětských okupačních sil v roce 1988 z Afghánistánu Spojené státy přestaly podporovat mudžahedíny a ti se vrátili ke svým původním zaměstnáním. Následně vypukly mezi warlordy mocenské i etnické boje, které postupně přerostly do rozměrů občanské války. Boje trvaly přibližně 8 let.
Organizace Taliban vznikla v roce 1996 z podnětu učitelů z islámských náboženských škol, jejichž cílem bylo zastavení bojů mezi warlordy. Postupem času se ale ve vedení Talibanu usadili radikální islamisté, informuje valka.cz.
Taliban nastolil v Afghánistánu totalitní zřízení vycházející z práva „šaríja" a zavedl radikální zvyky i staré paštunské zvyky. Byly zavedeny veřejné popravy, bičování, ukamenování a utínání končetin. Zákazy pronikly i do kulturních a společenských odvětví – zakázána byla televize i rozhlas, sportovní zápasy. Ženy nesměly pracovat a vycházet bez doprovodu. Musely být na veřejnosti zahaleny. Soukromé vlastnictví podobizen lidí i zvířat byly zakázány – zákaz se týkal i výroby tohoto. Muži se nesměli holit. Zakázáno bylo divadlo i hudba. V Kábulské ZOO dokonce byla zvířata vyvražděna.
Související
Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák