Peking zase provokuje: V Jihočínském moři začaly záhadné manévry

První těžební plošinu umístila Čína v oblasti v květnu a zároveň začala s výzkumem v okolí sporného teritoria Paracelských ostrovů, což je vnímáno jako jeden z nejprovokativnějších kroků v lokalitě. Tento krok Pekingu vedl k prudkému vyostření vietnamsko-čínských vztahů a zároveň k vystupňování protičínských nálad ve Vietnamu.Již umístění první vrtné plošiny a následné konfrontace mezi čínskými a vietnamskými plavidly vyvolaly ve Vietnamu silné výtržnosti namířené proti čínským obchodům. Nejméně dva Číňané při tom přišli o život a asi 200 jich bylo zraněno.

Podle DPA, která se odvolává na staženou zprávu čínských úřadů, je druhá ropná plošina dlouhá 600 metrů a původně byla umístěna jižně od čínského ostrova Chaj-nan. Nyní je prý od středy tažena blíž k vietnamským břehům, na novém místě má být v pátek. Lodě z oblasti byly také údajně vyzvány, aby pro vrtnou plošinu uvolnily prostor.

VIDEO: Čínská loď dnes úmyslně narazila do vietnamského plavidla

Zdroj: YouTube

V Jihočínském moři se nachází více jak 200 ostrovů, skal a útesů. Přestože jsou tyto ostrovy z valné většiny neobyvatelné a jde často jen o skály vyčnívající nad mořskou hladinu, mají stejně jako celé Jihočínské moře svůj silný strategický význam. Ten je daný především jejich významem z hlediska surovinového kontextu, který se projevuje ve třech dimenzích.

První rovinou je existence nerostného bohatství na dně Jihočínského moře, především ropy a zemního plynu. Odhady celkových potenciálních zásob se značně liší, od silně optimistických až po střízlivější, přičemž jako významnější surovina se tady jeví zemní plyn.

Druhý rozměr představuje strategický význam celého regionu pro lodní dopravu. Přes Jihočínské moře vedou frekventované lodní trasy, které slouží mimo jiné také pro převoz nerostných surovin. Oblastí propluje za rok více jak 41 tisíc lodí, přičemž tato trasa je životně důležitá především pro Japonsko, Jižní Koreu a Tchaj-wan.

Třetím faktorem, i když často opomíjeným, je využívání tohoto moře pro rybolov, který je pro země s velkým nárůstem obyvatelstva a omezenými zemědělskými možnostmi (jako je Čína a Vietnam) důležitým zdrojem potravy.

Hlavní teritoriální spory se vedou o Spratlyho a Paracelské ostrovy. Oboje souostroví si nárokují Čína, Vietnam a Tchaj-wan společně s velkou částí Jihočínského moře. Skromnější jsou Filipíny a Malajsie, které požadují část Spratlyho ostrovů a Jihočínského moře a Brunej usilující pouze o jeden útes a přilehlé vody. Indonésie si činí nároky pouze na část Jihočínského moře v rámci své exkluzivní ekonomické zóny, přičemž ta nezasahuje do žádného ze zmiňovaných souostroví.

Většina států opírá své požadavky o historické argumenty (Čína, Tchaj-wan, Vietnam, Filipíny), Úmluvu o mořském právu (Malajsie, Brunej, Indonésie) nebo obojí (Filipíny, Vietnam). Část aktérů taky vybudovala na některých ostrovech a útesech námořní základny. Vietnam okupuje 21 útvarů, Filipíny devět, Čína sedm, Malajsie pět a Tchaj-wan jeden, informuje web sekuritaci.cz.