Jihokorejská armáda pod palbou: Místo dezertéra ukázala médiím figuranta

Zmíněný jihokorejský voják (22) o víkendu u hranic s KLDR zabil z dosud neznámých důvodů pět svých kolegů a dalších sedm zranil. Poté se ukrýval v hustě zalesněné pohraniční oblasti. V pondělí se při nepovedeném pokusu o sebevraždu sám postřelil, následně byl zajat a hospitalizován.

Armáda použila v pondělí dvě sanitky. Jedna přivezla skutečného zraněného zběha v tajnosti do nemocnice suterénním vjezdem, zatímco ve druhé byl jiný voják, jehož tělo a obličej byly zahaleny modrou dekou. Fotografové pořídili snímky nosítek s nepravým vojákem.

Ministerstvo obrany se ke svému kroku přiznalo poté, co se v jihokorejských médiích objevily spekulace o užití "náhradníka".

Seržant, který palbou a granátem usmrtil pět svých kolegů, byl v 2013 na seznamu vojáků, jimž se měla věnovat zvláštní pozornost kvůli psychickým problémům, a jako takový byl shledán nezpůsobilým pro službu na hranici s KLDR.

Posttraumatická stresová porucha (PTSP či PTSD, z angl. Posttraumatic Stress Disorder), někdy též posttraumatický stresový syndrom (PTSS), jinak také nazývána jako reakce na závažný stres (v MKN skupina F43), vzniká jako reakce na traumatickou událost. Postižený opakovaně prožívá událost v myšlenkách, snech a fantaziích a vyhýbá se místům a situacím, ve kterých k události došlo. Podle DSM-IV je PTSD definován jako duševní porucha, která vzniká po náhlých, život či osobní integritu ohrožujících událostech. Otřesnou událost může zažít přímo pacient sám nebo jeho blízký člověk (příbuzní či přátelé), eventuálně může být přítomen pouze jako svědek. V současné době nahlížíme na PTSD zjednodušeně řečeno jako na stav, kdy selže začlenění traumatického zážitku mezi ostatní každodenní zkušenosti.

Porucha se často projevuje poruchami spánku, soustředění nebo úlekovými reakcemi. Současně s PTSD se může vyskytovat i deprese, generalizovaná úzkostná porucha, OCD, agorafobie, depersonalizace nebo různé závislosti. Rozlišuje se akutní reakce na stres (příznaky trvají méně než 3 měsíce) a chronická PTSD (příznaky trvání déle než 3 měsíce).

Ke vzniku posttraumatické stresové poruchy může dojít následkem situací ohrožujících postiženého nebo jeho blízké (např. válka, povodně, požár, těžký úraz, autonehoda, týrání, znásilnění, únos, život ohrožující choroba) nebo v důsledku změn v mezilidských vztazích a sociálních rolích (ztráta zaměstnání, nevěra partnera, rozvod).