Napětí v Pacifiku: Čína vyslala špionážní loď k Havaji

Americké námořnictvo odmítlo, že by blízkost čínského pozorovacího plavidla znamenala pro USA nějaká rizika. Washington rovněž připomněl, že Čína již před dvěma roky vyslala podobnou loď k monitorování manévrů RIMPAC.

"Přijali jsme veškerá nutná opatření, abychom ochránili naše klíčové informace. Očekáváme, že plavidlo zůstane mimo americké teritoriální vody a nebude operovat takovým způsobem, aby narušilo probíhající námořní cvičení," prohlásil mluvčí americké tichomořské flotily kapitán Darryn James. Zároveň řekl, že neví o tom, že by od začátku pořádání manévrů RIMPAC v roce 1971 nějaký účastník cvičení prováděl v oblasti špionážní činnost.

Čínské ministerstvo obrany v prohlášení konstatovalo, že čínské lodě jsou podle mezinárodního práva oprávněny operovat "v mořích mimo teritoriální vody jiných států".

"Čína respektuje práva příslušných přímořských států a doufá, že příslušné země budou respektovat zákonná práva čínských lodí," podotklo bez dalších podrobností ministerstvo.

Manévry RIMPAC jsou označovány za největší mezinárodní námořní cvičení světa.

Ekonomický růst Číny pokračuje desetiprocentním tempem vpřed navzdory stárnutí populace a hrozivým ekologickým problémům. Tento ekonomický růst umožňuje financovat náročné zbrojní programy – stíhačky 5. generace, letadlové lodě nebo strategické řízené střely.

Na druhé straně Pacifiku se naopak ekonomika Spojených států potýká s nesmírnými potížemi. Růst pouhých 1,5 % vede k sílícím tlakům na snižování investic do obrany. Americké ministerstvo obrany bude muset během deseti let ušetřit mnohem více než oněch Obamou schválených 500 miliard dolarů.

Na americké straně se nedaří překonat technické problémy klíčového zbrojního programu F-35 Lightning II, který nadále polyká miliardy dolarů. Stejně tak bere za své ambiciózní program nového levného stealth bombardéru. Americké námořnictvo zeštíhluje a finančně se vyčerpává vývojem výkonných sonarů schopných odhalit nejnovější čínské ponorky.

Americká armáda musí proto ustoupit ze svých pozic v Tichém oceánu, čímž ponechá Japonsko napospas Číně. Japonsko se nepustí do vyčerpávajících závodů ve zbrojení s Čínou, přijme nové mocenské uspořádání v Tichém oceánu a vzdá se nároků na sporná území, píšou Armádní noviny s odvolání na studii China's Military and the U.S.-Japan Alliance in 2030: A Strategic Net Assessment.