Turecký premiér Erdogan vyhrál prezidentské volby. Podle všeho nečistě

Prozatím není jasné, kdo Erdogana v premiérské funkci a v čele jeho proislámské Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) nahradí. Jednání o jeho nástupci už ale začala a média spekulují o možných favoritech. V té souvislosti se nejčastěji zmiňují jména nynějšího ministra zahraničí Ahmeta Davutoglua a bývalého ministra dopravy Binaliho Yildrima. O návrat do čela vlády se ale podle všeho hodlá ucházet i současný prezident Abdullah Gül. AKP oficiálně jméno žádného kandidáta neuvedla.

Gülův mandát končí 28. srpna a prezident dnes novinářům řekl, že se nechystá odejít z politiky. "Je docela přirozené, že se vrátím do své strany (AKP, pozn. ČTK), až ve funkci hlavy státu skončím," citovala ho agentura Reuters. Podle deníku Hürryiet není Gülův návrat do premiérského křesla, v němž krátce seděl i po volbách v roce 2002, vyloučený. AKP ale dnes oznámila, že kongres strany, kde se bude vybírat nové vedení, se uskuteční 27. srpna. Jelikož v té době ještě bude Gül oficiálně prezidentem, nebude se zřejmě moci o post předsedy strany a premiéra ucházet.

Šedesátiletý Erdogan, který vládne zemi více než 11 let, poměrně hladce zvítězil již v prvním kole voleb, když získal 51,79 procenta hlasů. Společný kandidát dvou největších opozičních stran Ekmeleddin Ihsanoglu získal necelých 38,44 procenta hlasů. Na třetím místě skončil Kurd Selahattin Demirtaş s 9,76 procenty. Volební účast činila asi 74,12 procenta, což bylo podle BBC méně, než se očekávalo.

Erdogan, který bude dvanáctým prezidentem Turecka, se bude moci po pěti letech ucházet ještě o druhý mandát. Takový krok se očekává, neboť v minulosti premiér opakovaně konstatoval, že v roce 2023 při oslavách stého výročí vzniku republiky chce stále vládnout.

Dlouholetý turecký premiér Recep Tayyip Erdogan nevyhrál nedělní prezidentské volby zrovna čistým způsobem, výsledek je ale třeba respektovat. V komentáři to napsal německý list Die Welt. Stejný názor zastává i rakouský deník Die Presse, podle kterého Turky totalitní způsob vlády nečeká. S odstupem na výsledek hlasování hledí početná turecká menšina v Německu, která ale očekává, že se Erdogan bude muset změnit, jinak riskuje tvrdé a rozsáhlé spory.

"Turecku nehrozí žádná diktatura. Ale když bude Erdogan, který rád vystupuje jako vyvolený, pokračovat v kurzu minulých let a jako prezident "nového Turecka" bude nadále pěstovat své autoritářské chování, pak je na cestě k tomu stát se zcela obyčejným blízkovýchodním vladařem," napsal rakouský list Die Presse.

"Erdogan volby vyhrál. Neférovým způsobem a díky hlasům méně vzdělaných a méně úspěšných občanů. Volební výsledek je ale třeba respektovat," napsal list Die Welt.

Německý deník uvedl, že i když Erdoganova proislámská Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) vyhrála volby devětkrát za sebou a i když se Erdogan stal prvním tureckým prezidentem, kterého zvolil přímo lid, změnilo se toho při podrobnějším pohledu jen málo. Jasné vítězství totiž neznamená, že dosavadního premiéra volilo více lidí než obvykle, protože celková čísla jsou srovnatelná s březnovými místními volbami. "Doma zůstalo jen více voličů. Těch ze sekulární opozice," dodal list.