Afghánská Velká rada schválila propuštění 400 členů Tálibánu

EuroZprávy.cz , ČTK

9. srpna 2020 10:00, Aktualizováno 9. srpna 2020 20:04

Ghání, Ašraf (prezident Afghánistánu) Foto: Instagram Ghání, Ašraf (prezident Afghánistánu)

Proč důvěřovat zpravodajství EuroZprávy.cz

Afghánská Velká rada (Lója džirga) dnes schválila propuštění 400 vězněných členů tvrdého jádra hnutí Tálibán. Sdružení kmenových stařešinů a politických a náboženských vůdců to potvrdilo v prohlášení vydaném na závěr svého třídenního zasedání. Propuštěním těchto skalních členů podmiňoval Tálibán zahájení mírových jednání s afghánskou vládou.

"V zájmu odstranění překážky nastartování mírového procesu a ukončení krveprolévání schvaluje Velká rada propuštění 400 příslušníků Tálibánu," citovala agentura Reuters ze závěrečného usnesení Velké rady.

Jen několik minut po rozhodnutí rady informoval afghánský prezident Ašraf Ghaní, že ještě dnes rozhodnutí o propuštění vězňů podepíše.

Video on social media shows Belqis Roshan, a delegate of the Loya Jirga, dragged out of the Jirga during Ghani's speech after she protested the release of Taliban prisoners, holding a banner. pic.twitter.com/67PwhcoDv3

— TOLOnews (@TOLOnews) August 7, 2020

Afghánská vláda svolala její shromáždění do Kábulu v pátek, aby členové džirgy rozhodli o osudu stovek vězňů, jejichž propuštěním Tálibán podmiňoval svou ochotu zahájit mírové rozhovory s vládou.

Mluvčí Tálibánu rozhodnutí rady uvítal. Uvedl, že hnutí je připraveno zahájit mírové rozhovory do deseti dnů od propuštění vězňů.

Mezi 400 vězni jsou členové Tálibánu obvinění z mnoha útoků proti civilistům i cizincům, například bombového útoku z roku 2017 nedaleko německé ambasády v Kábulu, při kterém zahynulo přes 150 lidí. Jak poznamenala agentura Reuters, i když Tálibán souhlasil se zahájením mírových rozhovorů, nijak se nezavázal ke klidu zbraní. "Příměří je a bude důležitou součástí rozhovorů," uvedl mluvčí radikálů.

Afghánská Velká rada je svolávána, je-li třeba rozhodnout o otázkách mimořádně závažných pro stát. Poprvé od roku 2013 se sešla letos v květnu, po pětidenním jednání vyzvala afghánskou vládu a povstalecké hnutí Tálibán k "okamžitému a trvalému" příměří.

Islamistické hnutí Tálibán jedná o podmínkách ukončení občanské války se Spojenými státy, odmítalo ale zatím mluvit přímo s afghánskou vládou, kterou považuje za loutkový režim v područí USA. Také pozvání na květnové zasedání Velké rady Tálibán odmítl.

včera

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Související

Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor

Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.

Tálibán zakázal mobilní telefony

Hnutí Tálibán vydalo plošný zákaz používání chytrých telefonů pro vládní úředníky. Podle analytiků by toto opatření mohlo být předzvěstí budoucích širších restrikcí zaměřených na veškeré obyvatelstvo. Nařízení, které pochází od vojenských soudů Tálibánu, vstoupilo v platnost tento týden a zakazuje používání mobilních telefonů vysoce postaveným i řadovým úředníkům, mudžáhidům i pomocnému personálu.

Více souvisejících

Afghanistán , Tálibán , Ašraf Ghání (prezident Afghánistánu)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za mír

Trump neuspěl ani letos. Nobelovu cenu za mír obdržela bývalá vysoká komisařka OSN

Držitelkou prestižní Nobelovy ceny za mír se stala bývalá vysoká komisařka Organizace spojených národů pro lidská práva a jihoafrická právnička Navanethem „Navi“ Pillayová. Norský Nobelův výbor jí ocenění udělil za její celoživotní úsilí při prosazování míru, spravedlnosti a mezinárodního práva. Předseda výboru Jørgen Watne Frydnes při oficiálním vyhlášení v Oslu zdůraznil její výjimečnou odvahu a pevný morální kompas. Oceněná právnička reagovala na zprávu o svém vítězství s nadhledem a zpočátku vyjádřila pochybnosti, zda nejde o žert.

před 1 hodinou

Politico: EU čelí před zimou hrozbě nedostatku zemního plynu. Může docházet k omezení spotřeby

Evropská unie čelí před nadcházející zimou výraznému riziku nedostatku zemního plynu, který by mohl vyžadovat zásadní omezení spotřeby nebo nákladné dodatečné nákupy na energetických trzích. Podle informací webu Politico představuje možný výpadek až čtrnáct miliard metrů krychlových paliva, což odpovídá roční spotřebě více než deseti milionů domácností. Výrazný pokles zásob navíc vystavuje evropský trh riziku prudkého růstu cen energií v případě chladnějšího počasí.

před 1 hodinou

Za smrt muže ve Dvoře Králové může dítě. Přiznalo se policistům

Tragické okolnosti případu vraždy, která se stala v noci z úterý na středu ve Dvoře Králové nad Labem, vycházejí najevo. Policie v pátek sdělila, že se k činu přiznala nezletilá osoba. Soud bude v jejím případě rozhodovat o uložení ochranné výchovy.

před 2 hodinami

Hurikán Isaias ohrožuje klíčová centra ropného průmyslu v USA

Blížící se hurikán Isaias ohrožuje klíčová centra ropného průmyslu na jižním pobřeží Spojených států v době, kdy je globální energetický systém pod extrémním tlakem. Americké rafinérie v oblasti Mexického zálivu v současnosti pracují na hranici svých kapacit, aby nahradily výpadky dodávek způsobené mezinárodními konflikty. Případné odstávky či škody způsobené živlem by tak mohly okamžitě vyvolat další celosvětový růst cen pohonných hmot.

před 3 hodinami

Nepokoje ve Francii nepolevují. Tisíce studentů dál vyráží do ulic, ministr slibuje řešení

Francouzští středoškoláci již desátý den pokračují v masivních protestech a blokádách škol napříč celou zemí. Demonstrace namířené proti špatnému stavu národního vzdělávacího systému, chronickému nedostatku učitelů a zchátralým budovám vyvrcholily v čtvrtek průvody ve velkých městech. V Paříži se na náměstí Bastily shromáždilo přibližně dvacet pět tisíc studentů, kteří požadují zásadní reformy. Celkově se čtvrtečních protestních akcí po celé Francii podle úřadů zúčastnilo přes sedmdesát tisíc lidí.

před 4 hodinami

Agent ICE střílel na auto, otec v něm vezl malého syna

Při zásahu amerických imigračních úřadů v newyorské čtvrti Bronx byl ve čtvrtek odpoledne postřelen osmadvacetiletý Oscar Belgal z Dominikánské republiky. Muž seděl ve svém automobilu společně se svým pětiletým synem, když na jeho vůz zahájil palbu federální agent. Ke střelbě došlo v rezidenční oblasti Marble Hill během cílené operace Úřadu pro imigraci a clo (ICE). Jedná se o první případ střelby ze strany imigračních agentů na území New Yorku od zahájení nové zpřísněné kampaně administrativy prezidenta Donalda Trumpa.

před 4 hodinami

Poprava bývalého majora americké armády bude přenášena živě, oznámil Hegseth

Poprava bývalého majora americké armády Nidala Hasana bude přenášena v přímém přenosu. Oznámil to americký ministr obrany Pete Hegseth s tím, že veřejnost dostane možnost sledovat výkon trestu smrti zastřelením popravčí četou. Hasan v roce 2009 zastřelil na základně Fort Hood v Texasu třináct neozbrojených amerických vojáků.

před 6 hodinami

Počasí: Babí léto o víkendu končí, přijde déšť a ochlazení

Předpověď počasí na nadcházející víkend slibuje převážně oblačnou oblohu a proměnlivé podmínky. Zatímco první víkendový den přinese na většinu území občasný déšť nebo přeháňky, v následujících čtyřiadvaceti hodinách se srážková činnost znatelně zmírní. Teploty se budou v celostátním průměru držet na podobných hodnotách, i když noční minima v závěru víkendu výrazněji klesnou.

včera

Přežila smrtící injekci, co ale bude s Pikeovou dál? Ve hře je elektrické křeslo i oběšení

Neúspěšný pokus o popravu odsouzené vražedkyně Christy Pikeové v americkém státě Tennessee vyvolal přezkum tamního justičního systému a postavil úřady před neobvyklou právní situaci. Žena, která strávila v cele smrti třicet let za vraždu Colleen Slemmerové, přežila podání dvou smrtelných dávek látky pentobarbital.

včera

Záhadné úmrtí laborantky v Rusku: Úřadům nevěří místní ani odborníci, nemají ale na výběr

Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.

včera

USA před kongresovými volbami nepodniknou žádný úder proti Íránu, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy neplánují provést žádný vojenský úder proti Íránu před nadcházejícími kongresovými volbami. Volby jsou naplánovány na třetího listopadu a prezidentovo vyjádření přichází v reakci na nedávné zprávy médií, které informovaly o přípravě Bílého domu na případné nové útoky. Trump své stanovisko zveřejnil na sociální síti Truth Social s tím, že jeho administrativa v současnosti vede s Teheránem produktivní rozhovory.

včera

MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?

V České republice se v pátek otevřou volební místnosti, ve kterých občané v řádném termínu rozhodnou o složení obecních zastupitelstev a obsazení třetiny křesel v Horní komoře Parlamentu České republiky. Letošní komunální a senátní volby představují pro voliče klíčovou příležitost, jak ovlivnit směřování svých obcí i celostátní politiku. Volební akt tradičně probíhá ve dvou dnech, během nichž mají lidé možnost odevzdat své hlasy v tisících volebních okrsků po celé zemi.

včera

Giorgia Meloniová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové

Italská poslanecká sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda premiérky Giorgie Meloniové. Provedené změny zavádějí plně proporcionální volební model doplněný o takzvaný většinový bonus, který má zajistit dodatečná parlamentní křesla koalici dosahující alespoň 42 procent hlasů.

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

včera

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

včera

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda.

včera

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

včera

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

včera

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy