Afghánská Velká rada (Lója džirga) dnes schválila propuštění 400 vězněných členů tvrdého jádra hnutí Tálibán. Sdružení kmenových stařešinů a politických a náboženských vůdců to potvrdilo v prohlášení vydaném na závěr svého třídenního zasedání. Propuštěním těchto skalních členů podmiňoval Tálibán zahájení mírových jednání s afghánskou vládou.
"V zájmu odstranění překážky nastartování mírového procesu a ukončení krveprolévání schvaluje Velká rada propuštění 400 příslušníků Tálibánu," citovala agentura Reuters ze závěrečného usnesení Velké rady.
Jen několik minut po rozhodnutí rady informoval afghánský prezident Ašraf Ghaní, že ještě dnes rozhodnutí o propuštění vězňů podepíše.
Video on social media shows Belqis Roshan, a delegate of the Loya Jirga, dragged out of the Jirga during Ghani's speech after she protested the release of Taliban prisoners, holding a banner. pic.twitter.com/67PwhcoDv3
— TOLOnews (@TOLOnews) August 7, 2020
Afghánská vláda svolala její shromáždění do Kábulu v pátek, aby členové džirgy rozhodli o osudu stovek vězňů, jejichž propuštěním Tálibán podmiňoval svou ochotu zahájit mírové rozhovory s vládou.
Mluvčí Tálibánu rozhodnutí rady uvítal. Uvedl, že hnutí je připraveno zahájit mírové rozhovory do deseti dnů od propuštění vězňů.
Mezi 400 vězni jsou členové Tálibánu obvinění z mnoha útoků proti civilistům i cizincům, například bombového útoku z roku 2017 nedaleko německé ambasády v Kábulu, při kterém zahynulo přes 150 lidí. Jak poznamenala agentura Reuters, i když Tálibán souhlasil se zahájením mírových rozhovorů, nijak se nezavázal ke klidu zbraní. "Příměří je a bude důležitou součástí rozhovorů," uvedl mluvčí radikálů.
Afghánská Velká rada je svolávána, je-li třeba rozhodnout o otázkách mimořádně závažných pro stát. Poprvé od roku 2013 se sešla letos v květnu, po pětidenním jednání vyzvala afghánskou vládu a povstalecké hnutí Tálibán k "okamžitému a trvalému" příměří.
Islamistické hnutí Tálibán jedná o podmínkách ukončení občanské války se Spojenými státy, odmítalo ale zatím mluvit přímo s afghánskou vládou, kterou považuje za loutkový režim v područí USA. Také pozvání na květnové zasedání Velké rady Tálibán odmítl.
Související
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
Tálibán zakázal mobilní telefony
Afghanistán , Tálibán , Ašraf Ghání (prezident Afghánistánu)
Aktuálně se děje
včera
Policisté vyšetřují smrt herečky Panettiere. Na cizí úmysl to nevypadá
včera
Vynikající Seemanová s Knedlou. Z vydařeného ME v plavání si oba vezou domů zlato
včera
Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy
včera
CzechTourism se přesouvá pod Havlíčkovo ministerstvo
včera
Hormuzský průliv patří USA, naznačil Trump na sociální síti
včera
Zemřel Josef Vávra, reklamou proslavený sládek pivovaru Bernard
včera
Berlínskou zeď dokončili před 65 lety. Překonat se ji pokusily tisíce lidí
včera
Armáda se připravuje na obnovení provozu vrtulníků Venom a Viper
včera
Důchody se v lednu zvýší. Juchelka odhalil, kolik chce lidem přidat
včera
Fotbalovou Spartu posílil exslávista Jurásek. Vlna odchodů z Letné nadále pokračuje
včera
Exministr Blažek komentoval rozhodnutí Ústavního soudu
včera
Britská princezna Eugenie odtajnila jméno novorozené dcery
včera
Pondělní počasí pomohlo. Déšť ukončil výstrahu před požáry
včera
Padlo obvinění v případu nedělní vraždy v Českých Budějovicích
včera
Babišova vláda se pouští do boje se suchem. Obnovila Národní koalici
včera
Rusové tajně budují základny, z nichž by mohly ohrozit státy NATO
včera
Deštivé počasí dorazilo. Meteorologové řekli, kde napršelo nejvíc
včera
Moskva se rozhodla varovat Londýn. V Rusku útočí drony vyrobené v Británii
včera
Počasí o nadcházejícím víkendu: Teploty budou citelně nižší než o tom uplynulém
17. srpna 2026 21:20
Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival
V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.
Zdroj: Libor Novák