AFP: Jak se mladý australský student stal terčem hněvu Číny

Kampaň proti australskému studentovi Drewovi Pavlouovi dosáhla nového vrcholu, když se na studenta při tiskové konferenci obořil jeden z mluvčích čínského ministerstva zahraničí.

Poprvé se tento 21letý student dostal do hledáčku Pekingu, když v červenci loňského roku uspořádal na univerzitě v Queenslandu, kde studoval, menší protest proti politice čínské vlády.

Young Australian becomes target for China's fury.Beijing's extraordinary campaign against 21-year-old student Drew Pavlou has fuelled concerns over China's targeting of critics overseas. Pavlou says has also received death threatshttps://t.co/TI5jlU4yC6 pic.twitter.com/Udajc0ETOU

Od té doby vydal čínský deník Global Times několik článků, kde odsuzoval jeho jednání. V článcích dostal student nálepku "protičínského buřiče", který zosobňuje rasismus namířený proti Číňanům v Austrálii.

Bývalý student filozofie uvádí, že poté, co ho čínští představitelé v Austrálii označili za "zastánce separatismu, dostal několik výhružek smrtí.

V srpnu si mladého muže vzalo na paškál čínské ministerstvo zahraničí v kauze fotky znázorňující čínského velvyslance, jak se prochází po zádech obyvatel ostrovního státu Kiribati v Tichém oceánu.

Mluvčí ministerstva nařkl Drewa Pavloua, že snímek zveřejnil. "Z politických důvodů tato osoba vždy vystupovala proti Číně," uvedl mluvčí, ačkoliv Pavlou není autorem snímku a nesdílel ho ani jako první. Narčení se studenta, dle jeho slov, "hluboce dotklo".

"Je zvláštní, že se světová velmoc takto strefuje do nějakého australského studenta, Australana, který je v podstatě hloupý a tropí mnoho hloupostí," uvedl Pavlou.

V některých případech se mu ale jeho pozornost vzbuzující aktivismus vymstil.

Byl například nařčen z rasismu, když před Konfuciovým institutem, který na jeho univerzitě financuje Čína, umístil tabuli "Pozor nebezpečí covidu-19".

Dnes říká, že ho tato "vylomenina" mrzí. Přes to ale nechápe, proč se právě on stal terčem hněvu Pekingu.

Jedním z možných vysvětlení je, že zabrnkal na citlivé struny. Kromě protestů proti čínské represi v Hongkongu, Sin-ťiangu a Tibetu totiž Pavlou upozornil na vztahy mezi australskými a čínskými univerzitami. Tyto vazby jsou dnes prošetřovány australskými úřady, jež se obávají, že přísun čínských peněz může ohrozit národní bezpečnost.

Podle ředitelky australské pobočky organizace Human Rights Watch Elaine Pearsonové to na mladého muže o to víc přitáhlo pozornost Pekingu, který je na obdobná témata citlivý.

Univerzita v Queenslandu si na Pavloua založila kvůli jeho šprýmům disciplinární složku. V záznamech mu vyčítá - mimo jiné - ohnivé vzkazy na sociálních sítích či třeba to, že v univerzitním papírnictví použil psací pero, které poté nezaplatil.

Po projednání za zavřenými dveřmi, které proběhlo v květnu, byl z vysoké školy na dva roky vyloučen. Po odvolání mu byl trest snížen na přerušení studia do konce letošního roku. Student se ale obrátil na soud a univerzitu, jejího kancléře a zástupce kancléře, zažaloval. Pavlou žádá o odškodnění ve výši 3,5 milionů australských dolarů (57,8 milionů korun) za porušení smlouvy a šíření pomluvy.

Univerzita za své počínání sklidila mnoho kritiky. Mezi kritiky je i bývalý australský premiér Kevin Rudd, podle kterého vysoká škola "před Pekingem ohnula hřbet."

Jako mnohé další australské vysoké školy tak se i Univerzita v Queenslandu stala velice závislou na školném, které jí platí zahraniční studenti. Z těchto prostředků univerzita hradí výzkumné aktivity a stipendia pro australské studenty.

V loňském roce bylo na vysokých školách v Austrálii zapsaných na 182.000 čínských studentů. To je pro tamní ekonomiku významný příjem.

Mluvčí Univerzity v Queenslandu odmítl, že by za disciplinárními tresty stály "politické důvody".

Pavlou nepůsobí dojmem, že by ho pozornost Pekingu zastrašila. Říká, že se "nikdy nechtěl stát politickým aktivistou" a pouze uspořádal jedinou demonstraci, "aby rozčeřil vody na univerzitním kampusu."