Chytí se Kim do vlastní pasti? Analytik nastínil Bidenův postoj ke KLDR

KLDR se jaderných zbraní nevzdá

Dosluhující americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa se pokoušela v letech 2018 a 2019 o "summitovou diplomacii" poté, co o rok dříve hrozila "ohněm a zlobou", v důsledku čehož došlo k vyhrocení jaderných tensí na alarmující úroveň, připomíná autor komentáře. Doplňuje, že "summitová diplomacie" dle očekávání nedokázala zvrátit trvalé odhodlání Pchjongjangu posilovat svůj atomový arzenál a rakety dlouhého dosahu.  

Pro prezidenta Bidena zůstává realitou, že KLDR se za žádných okolností svých jaderných zbraní nevzdá, bez ohledu na ústupky, jaké Spojené státy nabídnou v rámci budoucí "principiální diplomacie", soudí Davis. Domnívá se, že Biden bude muset postupovat dle východiska, že Severní Korea je jadernou mocností v každém smyslu tohoto termínu.

Zároveň analytik nepovažuje za jakkoliv pravděpodobný Bidenův návrat k přístupu "strategické trpělivosti", který realizovala administrativa prezidenta Baracka Obamy, už jen z důvodu, že ničeho nedosáhla a pouze poskytla Pchjongjangu čas získat účinnější jaderné prostředky.

"Biden ví, že Severní Korea nepřestane vyvíjet nové jaderné a raketové technologie," pokračuje expert. Míní, že po představení masivní rakety na kapalné palivo Hwasong-16 během říjnových oslav pětasedmdesátého výročí vzniku KLDR je na čele Kimovy agendy zisk z ponorek odpalovaných raket a mobilních mezikontinentálních střel na tuhé palivo.

Severokorejci nazývají Bidena "vzteklým psem", který by měl být "umlácen k smrti", tudíž se nezdá pravděpodobné, že mu severokorejský vůdce Kim Čong-un bude posílat láskyplné dopisy, jaké údajně psal Trumpovi, uvádí analytik. Místo toho očekává, že Kim otestuje Bidenovu administrativu novými raketovými testy, včetně návratu ke zkouškám střel dlouhého dosahu, možná i dalším jaderným výbuchem.

Pchjongjang chová naději, že Biden bude jednat slabě a uchýlí se k diplomacii, která povede k americkým ústupkům, za něž KLDR prakticky nic nenabídne, naznačuje Davis. Sám ale takový scénář neočekává, protože Biden nechová vůči Kimovi obdiv, jaký projevoval Trump během americko-severokorejských summitů.

Předčasné přehodnocení strategie

Další test severokorejské střely dlouhého dosahu by mohl vést k rychlé reakci Bidenových Spojených států, prudkému zvratu v oslabování americko-jihokorejských vztahů a posílení vazeb mezi Washingtonem a Tokiem, soudí odborník. Dodává, že jaderný test by pak posílil americké odhodlání zatlačit na Pchjongjang velmi tvrdě.  

"Cena za návrat k raketovým a jaderným zkouškám by měla být Bidenem Pchjongjangu jasně sdělena krátce po jeho inauguraci," pokračuje autor komentáře. Nový prezident by podle něj měl svou rétoriku naplnit rychlým potvrzením jaderných garancí Soulu a Tokiu, které by posílilo důvěru amerických spojenců, že Washington bere vážně hrozbu severokorejského atomového arzenálu, a zároveň vyslalo jasný signál Pchjongjangu, aby nejednal nezodpovědně.  

Takový postup ale představuje pro Bidena výzvu, jelikož zatím nedefinoval postoj své administrativy k jaderným zbraním a potvrzení závazků jaderného odstrašení by mohlo jít proti aktuálním náladám v jeho Demokratické straně, přiznává Davis. Dodává ovšem, že americké konvenční síly rychlé reakce nedokážou poskytnout vůči jadernému odstrašení dostatečnou alternativu,  a tak Biden může zjistit, že přehodnocení amerického postoje k atomovým zbraním bylo tváří v tvář severokorejské jaderné a raketové hrozbě předčasné.

Za pravděpodobné tak analytik považuje posílení jaderného odstrašení Bidenovou administrativou a nápravu klíčového spojenectví s Jižní Koreou, které poškodila "přestřelka" o finanční aspekty přítomnosti amerických vojáků na jejím území. Díky tomu by Pchjongjang mohl pochopit, že čas na diplomacii končí, v platnosti zůstanou hospodářské sankce, nedojde k uzavření mírové smlouvy mezi korejskými státy ani ke stažení amerických jednotek z jihu Korejského poloostrova a Kimovi zbude v ruce jen jeho pomyslný jaderný klacek.

Kim se tak může chytit do vlastní pasti a místo toho, aby přistoupil na denuklearizaci výměnou za uvolnění sankcí, mírovou smlouvu snižující napětí na poloostrově a dlouhodobou perspektivu sjednocení Koreje, zatvrzele odmítá vzdát se atomových zbraní, poukazuje expert. Zdůrazňuje, že Spojené státy nemohou KLDR ustoupit a nic nezískat výměnou, přičemž prázdná gesta - například opětovná nabídka uzavření již dříve vyřazeného jaderného komplexu v Jongbjongu, kterou Kim loni přednesl na hanojském summitu - působí jako snaha prodat stejného koně dvakrát a nejde o podstatný krok směrem k denuklearizaci.  

Cestou, kterou by měl Kim zvážit ve vztahu k Bidenově administrativě, je postup krok za krokem založený na ověřitelné dohodě o postupné denuklearizaci, která povede k politickému a ekonomickému urovnání vztahu KLDR s USA a jejich spojenci, doporučuje Davis. Takovému vývoji ale nevěří a čeká, že nastane nové období vyostřeného napětí.