Americký ministr zahraničí vydírá hongkongskou vládu a nedávná prohlášení ze strany Washingtonu jsou jasným zásahem do vnitřních záležitostí Číny. Podle agentury Reuters to uvedly čínské úřady. Reagovaly na slova Mikea Pompea, který ve středu prohlásil, že kvůli nedávnému zacházení s hongkongskými prodemokratickými aktivisty je pro USA těžší posoudit, zda území má stále rozsáhlou autonomii ve vztahu k Číně.
"Bedlivě sledujeme, co se tam děje," řekl šéf americké diplomacie na tiskové konferenci. "Před soudem stanuli přední hongkongští aktivisté Martin Lee a Jimmy Lai. Kvůli podobným krokům je pro nás obtížnější posoudit, zda Hongkong nadále požívá vysoké autonomie ve vztahu k pevninské Číně," dodal Pompeo.
Mluvčí Sie Fenga, nejvyššího představitele Číny v Hongkongu, v prohlášení uvedl, že Pompeovy kroky čínský lid nevystraší a že Peking bude dál chránit svou svrchovanost, bezpečnost a zájmy.
Hongkong má podle amerického práva speciální postavení. Americký prezident Donald Trump již loni v listopadu podepsal zákon schválený v Kongresu, který vyjadřuje podporu prodemokratickým demonstrantům v Hongkongu.
Zákon mimo jiné ukládá ministerstvu zahraničí USA, aby přinejmenším jednou ročně podávalo zprávu o stavu hongkongské autonomie. Trump tehdy rovněž podepsal nařízení, které zakazuje prodávat hongkongské policii zbraně a munice používané pro potlačování demonstrací,.
Protesty v Hongkongu začaly loni v červnu původně proti návrhu zákona, který měl umožňovat vydávání lidí podezřelých z trestných činů pevninské Číně, pod jejíž správu se bývalá britská kolonie Hongkong v roce 1997 vrátila. Postupně ale účastníci požadavky rozšířili na obecnější demokratické reformy, včetně svobodných voleb.
Opatření přijatá v Hongkongu, stejně jako v dalších zemích světa, ve snaze zastavit postup nemoci covid-19 v posledních týdnech utlumila protivládní protesty. Nedávné zatčení některých významných prodemokratických aktivistů a nové obavy z posilování nadvlády Pekingu nad Hongkongem ale prodemokratické hnutí oživily. Velká protestní akce je plánována na 1. července, což je výročí předání Hongkongu zpět Číně.
Související
Evropská unie plánuje uvalit sankce na čínské společnosti podporující Rusko
Jak funguje prodej amerických zbraní Tchaj-wanu a proč se Číně nelíbí?
Čína , USA (Spojené státy americké) , Hongkong , Mike Pompeo
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují
před 2 hodinami
Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem
před 3 hodinami
Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu
před 4 hodinami
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
před 6 hodinami
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
před 7 hodinami
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
před 8 hodinami
Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti
před 9 hodinami
Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony
před 11 hodinami
Počasí příští týden tropické teploty nepřinese, hrozí ale bouřky
včera
USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla
včera
Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA
včera
Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice
včera
Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová
včera
Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost
včera
Den D pro Kosovo se blíží. Voliči v neděli určí směřování země, exprezidentka důrazně varuje
včera
Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není
včera
Nevycházejte ven, slyšeli obyvatelé Petrohradu. Město čelí masivnímu ukrajinskému útoku
včera
Putin se vyjádřil k nabídce Zelenského na osobní setkání
včera
Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně
včera
Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety
Křehké příměří mezi Spojenými státy a Íránem čelí další zatěžkávací zkoušce poté, co si obě strany v oblasti Perského zálivu vyměnily sérii vojenských úderů. Americké síly nejprve zneškodnily íránské bezpilotní letouny a následně zaútočily na radarové stanice na jihoasijském pobřeží. Teherán na tento krok reagoval masivní raketovou odvetou namířenou proti americkým vojenským základnám v regionu. Podle dostupných informací byly do pohotovosti uvedeny obranné systémy v několika sousedních státech, což vyvolalo vážné obavy z opětovného rozhoření plnohodnotného konfliktu.
Zdroj: Libor Novák