NÁZOR - Dne 7. ledna 2020 zaútočil Írán balistickými raketami na americké základny v Iráku, připomíná politolog Bruce Bechtol v komentáři pro server National Interest. Profesor z Angelo State University poukazuje, že k útoku byly použity i rakety Quiam, které vycházejí ze severokorejského modelu Scud C, přičemž Pchjongjang Teheránu tuto technologii předal a zřejmě i pomohl vylepšit.
Progres je přenášen do Íránu
Jde pouze o poslední příklad hlubokého angažmá a podpory Severní Koreje v íránském raketovém programu, jejichž kořeny sahají do 80. let, konstatuje politolog. Dodává, že podle některých špatně informovaných analytiků sice spolupráce od konce 90. let upadala, ale ve skutečnosti představuje značnou hrozbu, která pokračuje a projevuje se zřejmě i aktuální přítomností severokorejských poradců a techniků v Íránu.
"Hrozba je ale zřejmě reálnější, než si většina analytiků uvědomuje," tvrdí profesor. Upozorňuje, že KLDR vyvinula, či pomohla vyvinout většinu íránských balistických raket na kapalná paliva a prakticky u všech íránských raketových systémů lze vysledovat původ v Severní Koreji či severokorejskou technologickou asistenci.
Příkladem jsou rakety Scud, No Dong, Musudan, Safir - schopné vypouštět vesmírné satelity - nebo Unha, které Írán provozuje pod názvem Simorgh a jejichž první stupeň využívá svazek čtyř motorů No Dong, uvádí Bechtol. Doplňuje, že íránští technici ostatně byli údajně přítomni u obou severokorejských odpalů raket Unha v letech 2009 a 2012.
Spolu s tím, jak severokorejský raketový program postupuje, progres je často přenášen i do Íránu, konstatuje profesor. Varuje, že KLDR dále vylepšuje své rakety středního i dlouhého dosahu a již v roce 2013 se objevily zprávy, že Severokorejci pomáhají íránských kolegům s vývojem "osmdesátitunové rakety", zřejmě s mezikontinentálním dosahem.
V roce 2015 se objevily zprávy o dodávkách uvedených raket ze Severní Koreje do Íránu, které probíhaly na pozadí rozhovorů o íránském jaderném programu, uvádí politolog. Podotýká, že po jejich zakončení o rok později, uvalilo americké ministerstvo financí sankce na íránské společnosti a vybrané jedince kvůli porušování sankcí dříve uvalených na KLDR.
V této době se uskutečnily vzájemné návštěvy severokorejských a íránských představitelů, které podle Bechtola měly umožnit, aby si Írán pořídil těžký raketový nosič, jehož vývoj tehdy probíhal v Severní Koreji, přičemž konkrétní jména zapojených osob firem lze stále najít v amerických oficiálních materiálech.
Co vidíme dnes v KLDR, uvidíme zítra v Íránu
Severní Korea v roce 2017 otestovala raketu středního dosahu Hwasong-12 s doletem 4.500 km, připomíná profesor. Vysvětluje, že raketu, jak se ukázalo, pohánějí motory RD-250, které byly pořízeny na Ukrajině, podle tamních úřadů nelegálně, bez souhlasu oficiálních míst. Tyto motory mají tah 80 tun na úrovni moře, a tak je pravděpodobné, že tvoří základ zmíněného osmdesátitunového raketového systému, na kterém KLDR údajně spolupracovala s Íránem, míní odborník.
Později, v roce 2017, Severní Korea otestovala dvě mezikontinentální balistické rakety, nastiňuje Bechtol. Uvádí, že první z nich byla Hwasong-14 s údajnou schopností zasáhnout území americké město Anchorage, zatímco druhá Hwasong-15 může podle mnoha analytiků dokonce doletět na východní pobřeží Spojených států, přičemž obě využívají jako první stupeň střelu Hwasong-12 s motory RD-250.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Co to znamená?" pokládá otázku politolog. Naznačuje, že KLDR zřejmě spolupracovala s Íránem na nejprve na raketách středního dosahu, posléze i na mezikontinentálních raketách, které otestovala v roce 2017, a následně mu tuto technologii předala.
Pokud tomu tak je, znamená to podle profesora, že Severní Korea předala Íránu technologii založenou na motorech RD-250, což výrazně posiluje íránské schopnosti na poli raket středního dosahu i mezikontinentálních střel. Pchjongjang tedy dosud předal Teheránu technologii raket Scud, No Dong, Musudan, Unha a Hwasong-12, 14 i 15, a íránské schopnosti na poli balistických raket tedy rostou stejně, jako ty severokorejské.
Další testy raket vycházejících z uvedené technologie v Severní Koreji a zřejmě i v Íránu očekává odborník v následujících dvou až pěti letech. "Nepochybujte, že pokud něco dnes vidíte v Severní Koreji, zítra to uvidíte v Íránu," dodává.
Související

Severní Korea nasadí proti Ukrajině až 30 tisíc vojáků

Ruská letní ofenziva na Ukrajinu se blíží. Pomáhat mají i tisíce vojáků z KLDR
Severní Korea (KLDR) , Írán , Rakety
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek