Japonsko je připraveno obnovit činnost dalších jaderných elektráren, jejichž provoz byl pozastaven po havárii jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011, a zváží vývoj jaderných reaktorů nové generace. Podle agentury Reuters to dnes uvedl japonský premiér Fumio Kišida.
Kišidovo oznámení, podle nějž chce japonská vláda rovněž zvážit prodloužení životnosti stávajících jaderných reaktorů, ukazuje, jak ukrajinská krize a rostoucí ceny energií mění názory veřejnosti i politiků ve prospěch jaderné energetiky, podotýká Reuters.
Zemětřesení následované cunami způsobilo v březnu 2011 ve Fukušimě největší nukleární katastrofu od havárie ukrajinské jaderné elektrárny v Černobylu v roce 1986. Po neštěstí, které bylo provázeno rozsáhlým únikem radiace, byl zastaven provoz všech japonských jaderných elektráren kvůli bezpečnostním prověrkám.
Japonští vládní úředníci se dnes sešli, aby vypracovali plán takzvané zelené transformace, jejímž cílem jsou změny třetí největší světové ekonomiky, aby splňovala ekologické cíle. Jaderná energetika, která byla po havárii ve Fukušimě japonskou veřejností odmítána, by se podle názoru některých členů vlády nyní měla stát součástí této transformace.
Zpřísněné bezpečnostní požadavky v současnosti splňuje v Japonsku 17 jaderných reaktorů, z nichž deset bylo již restartováno. Podle premiéra Kišidy udělá Japonsko maximum pro to, aby bylo do sítě zapojeno i dalších sedm. Japonská vláda již minulý měsíc vyjádřila naději, že bude moci včas restartovat více jaderných reaktorů, aby předešla možnému nedostatku elektřiny v zimních měsících.
Premiér Kišida dnes prohlásil, že vláda se bude rovněž zabývat možností prodloužení životnosti existujících reaktorů. Podle japonských médií by se takové prodloužení dalo mimo jiné zdůvodnit dobou, kdy zůstávaly reaktory odpojeny. V případě některých elektráren se jednalo o několik let.
Související
V Tokiu žije 33 milionů lidí. Nově je to až třetí největší město na světě
Japonsko se chystá restartovat provoz největší jaderné elektrárny na světě
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák