K doživotí odsouzený disident Askarov zemřel v kyrgyzském vězení, okolnosti nejasné

K doživotí odsouzený disidentský novinář a obránce lidských práv Azimžon Askarov zemřel v kyrgyzském vězení. Uvedl to dnes jeho právní zástupce, podle nějž byl devětašedesátiletý Askarov před smrtí převezen do vězeňské nemocnice s příznaky těžkého zápalu plic. Okolnosti úmrtí jsou nejasné, podle úřadů dlouhodobě trpěl několika chorobami a po hospitalizaci odmítl dýchací přístroj.

Coby příslušník uzbecké menšiny v Kyrgyzstánu byl Askarov opakovaně odsouzen za organizování masových nepokojů a údajné podněcování mezietnické nenávisti, jež vyústila v červnu 2010 v násilné střety na jihu Kyrgyzstánu. Ty si vyžádaly životy více než 450 lidí, z nichž většina byli etničtí Uzbekové. Desítky tisíc lidí tehdy uprchly z domovů. Právě během krvavých násilností byl Askarov zatčen.

Askarov trval na své nevině a soudní proces v roce 2010 označil za politicky motivovaný. Za politického vězně jej považovaly i mnohé mezinárodní organizace hájící lidská práva, které opakovaně žádaly jeho propuštění. Před svým uvězněním v roce 2010 více než deset let dokumentoval případy porušování lidských práv kyrgyzskou policií a vězeňskou správou v rodném městě u hranic s Uzbekistánem.

Podle advokáta Valerjana Vachitova nemohl Askarov v posledních dnech chodit. "Nikdo si ho nevšímal. Systém ho zabil," řekl agentuře AFP. "Přinesl jsem mu melouny. Říkal jsem mu, aby jedl, aby vydržel, že ho máme rádi," popsal svou poslední návštěvu Askarova minulý týden. "Plakal. Věděl, že umírá a nikdo ani nehne prstem."

Výbor pro lidská práva OSN v dubnu 2016 vyzval k novinářovu propuštění. Poukázal přitom na to, že byl svévolně zadržován, mučen a že mu bylo upřeno právo na spravedlivý proces. Kyrgyzský nejvyšší soud sice žádosti o nový proces vyhověl, doživotní trest ale potvrdil.

Spojené státy Askarovovi udělily v roce 2015 cenu za obranu lidských práv s odůvodněním, že se zasazoval o mírové soužití Kyrgyzů s uzbeckou menšinou. Výbor pro lidská práva OSN v dubnu 2016 vyzval k jeho propuštění, když uvedl, že novinář byl vystaven mučení.

Podle agentury DPA není jasné, zda zhoršení Askarovova zdravotního stavu souvisí s pandemií onemocnění covid-19. Šestimilionový Kyrgyzstán patří v regionu Střední Asie k nejvíce zasaženým zemím: úřady zde evidovaly více než 32.000 případů koronavirové nákazy a 1249 úmrtí.

Související

Azimžon Askarov (novinář)

Kyrgyzstán dupe po lidských právech. Nepohodlný novinář Askarov si odpyká doživotí

Kyrgyzský soud dnes znovu potvrdil trest doživotního vězení novináři uzbeckého původu Azimžonovi Askarovovi, jehož odsouzení za údajné podněcování k etnické nenávisti při násilnostech v roce 2010 vyvolalo mezinárodní kritiku. Osmašedesátiletý Askarov je považován za jednoho z nejdéle uvězněných politických vězňů ve Střední Asii, poznamenala agentura AFP.

Více souvisejících

Azimžon Askarov (novinář) kyrgyzstán lidská práva

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy