Katar. Jedna z nejbohatších zemí světa je díky válce ještě bohatší

Fotbal a stále nepostradatelnější palivo spolu mají sice málo společného, Katar ale díky nim získává obrovský vliv na světové scéně. Fotbalové mistrovství ukazuje, že Katar dokáže získat mezinárodní prestiž. Jeho postavení vyhledávaného dodavatele zemního plynu slibuje, že z malého poloostrova se stane větší hráč, o což vždycky usiloval.

Rostoucí ceny ropy způsobené válkou na Ukrajině podpořily producenty na Blízkém východě, jako Saúdskou Arábii a Kuvajt. Finanční a geopolitické výhody, které se nabízejí Kataru poté, co invaze Vladimira Putina donutila Evropu, aby se odstřihla od dovozu ruské energie, však dělají z Kataru výjimečného vítěze.

V posledních týdnech přiletělo do Dauhá několik nejvyšších představitelů Evropské unie, všichni s jasným vzkazem: potřebujeme váš plyn co nejrychleji. Naléhavost této situace se ještě zvýšila, když Rusko přerušilo dodávky do Polska a Bulharska.

Podle výpočtu agentury Bloomberg vycházejícího z vývoje v prvním čtvrtletí hodnota katarského vývozu energií letos poprvé od roku 2014 dosáhne 100 miliard USD (2,3 bilionu Kč). To zemi umožní utrácet ještě více na světových akciových trzích a za realizaci svých cílů v zahraniční politice, především prostřednictvím státního investičního fondu, jehož hodnota je 450 miliard USD (10,5 bilionu Kč).

Díky tomu se rok 2022 stane více než rokem, kdy se Katar zapíše do sportovního kalendáře. Země, která je již jednou z nejbohatších na světě, v tomto roce dále zbohatne a zvýší svůj vliv způsobem, který se ještě před rokem zdál nepravděpodobný.

Evropa se dožaduje zkapalněného zemního plynu, neboli LNG, poté, co Katar zahájil projekt v hodnotě 30 miliard USD (701 miliard Kč) na zvýšení svého vývozu LNG do roku 2027 o 60 procent. Dodatečná poptávka znamená větší konkurenci mezi odběrateli při uzavírání dlouhodobých smluv o dodávkách a s největší pravděpodobností i lepší podmínky pro Katar. Před vypuknutím války přitom někteří analytici pochybovali, zda bude dostatek obchodů, které by plán rozšíření ospravedlnily.

Pro Katar a jeho necelé tři miliony obyvatel je to velký obrat. Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a jejich spojenci se jej více než tři roky snažili ekonomicky přiškrtit, protože měl blízko k islamistickým skupinám v regionu a Íránu. Pandemie nemoci covid-19 stlačila cenu plynu na rekordně nízkou úroveň. Aktivisté za lidská práva pak Kataru vytýkali zacházení se zahraničními dělníky, kteří stavěli infrastrukturu pro fotbalové mistrovství.

Ekonomický bojkot ale skončil a ceny plynu v Evropě se pohybují na historických maximech. Emír šajch Tamim bin Hamad Sání je žádaný v USA i v Evropě.

Katar již sklízí ovoce. Podle Citigroup by ekonomika země měla letos vzrůst o 4,4 procenta, nejvíce od roku 2015. Hrubý domácí produkt na hlavu se vyšplhá na téměř 80.000 USD (1,9 milionu Kč), čímž se přiblíží na úroveň zemí jako Kajmanské ostrovy a Švýcarsko.

Otázkou nyní je, jak Katar s neočekávaným příjmem z LNG naloží. Podle toho, jak se choval doposud, se zřejmě bude ještě více snažit proniknout na globální akciové trhy, ale mohl by také podniknout další zahraničněpolitické výpady, které však v minulosti nebyly vždy v souladu s jeho spojenci v USA a Evropě. V minulosti Katar podporoval v Egyptě vládu Muslimského bratrstva, investoval do Gazy po jejím ovládnutí Hamásem a podporoval revoluci v Sýrii.

Podle informovaného zdroje by velká část peněz měla být použita na posílení katarského státního investičního fondu. Ten je nyní významným investorem do řady společností, od Barclays po Volkswagen, ale také do nemovitostí v New Yorku a Londýně. Další peníze by mu mohly pomoci urychlit vstup do technologických akcií.

Katar by mohl také peníze použít k podpoře svých regionálních cílů. Minulý měsíc slíbil investice do Egypta.

Cesta Kataru mezi důležité světové dodavatele plynu byla dlouhá. Zásoby plynu jsou převážně v Severním poli, obřím podmořském poli zasahujícím do íránských vod. Společnost Shell je objevila v roce 1971, nerozvíjela je však, protože plyn neměl velkou hodnotu, zvlášť když byl daleko na to, aby mohl být dopraven potrubím na hlavní trhy. V 90. letech se však katarská vláda rozhodla vsadit na plyn, protože spotřeba rostla a podařilo se snížit náklady na produkci LNG, kdy se plyn stlačí a ochladí na minus 161 stupňů Celsia, což umožní jeho přepravu po celém světě. Do roku 2012 se tak země stala největším světovým vývozcem plynu díky poptávce v Japonsku a na Tchaj-wanu. Evropa se však ukázala být těžším trhem kvůli konkurenci Ruska.

Katar zatím nedokáže vytěžit tolik, aby uspokojil potřeby Evropy, která z Ruska odebírá přibližně 40 procent plynu, který potřebuje. Státní producent Qatar Energy těží na plný výkon a více než 80 procent jeho dodávek směřuje do Asie, většinou na základě víceletých kontraktů. Ty Dauhá podle svých slov nehodlá zrušit, aby mohla odklonit dodávky do Evropy.

Morgan Stanley očekává, že odklon Evropy od ruské energie zvýší do roku 2030 celosvětovou spotřebu LNG o 60 procent. Goldman Sachs předpovídá, že spotové ceny plynu v Asii a Evropě budou nejméně do konce příštího roku 25 USD za milion britských termálních jednotek. To je více než šestinásobek ceny, která je nutná pro to, aby katarský projekt rozšíření kapacity nebyl ztrátový.

Jak dopadá válka na Rusko?

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, názory na jeho bankrot se liší. Podle nedávného vyjádření Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, zatím nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve stanovisku zaslaném redakci.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda je přesvědčen, že Rusko do bankrotu nakročilo. "Ruské ministerstvo financí uvedlo, že „plně dostálo svým závazkům“, i když danou částku 649,2 milionu dolarů vyplácí v rublovém ekvivalentu. Tento ruský postoj se nyní stane předmět posouzení ratingových agentur a mezinárodní finanční komunity. Výsledkem může být právě to, že Rusko vykazuje znaky platební neschopnosti, což znamená, že se ocitá v bankrotovém stavu. Není totiž schopno plnit své závazky vůči věřitelům v souladu se změním příslušných smluv," tvrdí.

Poté, co na konci února banka v důsledku prvních sankcí po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu sazbu více než zdvojnásobila na 20 procent, ale po pár týdnech překvapivě snížila základní úrokovou sazbu na 17 procent a koncem dubna na 14 procent. Ukazatelem, že se ruská ekonomika potýká s problémy v důsledku sankcí, ale mohou být například údaje ruského ministerstva hospodářství, podle kterých se meziroční míra inflace vyšplhala na 17,49 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za 20 let.

"Ruské ministerstvo financí uvedlo, že banky, které využívá, odmítly zpracovat dolarovou splátku věřitelům. Držitelé ruských státních dluhopisů mají v souhrnu obdržet 649,2 milionu dolarů. Protože řádná dolarová výplata této částky byla zablokována, přistupuje Rusko k její výplatě v rublech. Světově významné ratingové agentury, jejichž postoj je důležitým vodítkem pro globální finanční komunitu, však již dříve uvedly, že výplatu v rublech budou považovat za znak platební neschopnosti, jestliže je příslušné podkladové aktivum denominováno v jiné měně, než je rubl, a současně smluvně neumožňuje do rublů výplatu „přepnout“," uvádí Kovanda ve svém stanovisku, které má redakce k dispozici.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," tvrdí Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.