Nově jmenovaný premiér Kyrgyzstánu čeká prezidentovu rezignaci

Kyrgyzstán zachvátily po parlamentních volbách ze 4. října nepokoje, protestující oznámili, že si přejí prezidentův odchod. V hlavním městě Biškeku kvůli hromadným protestům platí výjimečný stav.

"Lidé chtějí prezidentovu rezignaci," sdělil podle agentury Reuters Žaparov po skončení hlasování. "Dnes s ním budu jednat, abychom tento problém vyřešili," uvedl. Žeenbekov sám v pátek řekl, že je ochoten se vzdát úřadu, jakmile bude jmenován nový kabinet, což zajistí určitou stabilitu v zemi.

Parlament zvolil Žaparova již v sobotu, toto hlasování však mnozí zpochybnili kvůli nedostatečnému počtu přítomných poslanců, a tak dnes parlament volbu opakoval.

Bývalého jednapadesátiletého poslance Žaparova den po volbách osvobodili demonstranti z vězení, kde si odpykával několikaletý trest za organizaci nepovolené demonstrace. V minulosti Žaparov působil jako poradce bývalého prezidenta Kurmanbeka Bakijeva.

Nepokoje Biškeku vypukly, když politické strany, které podle výsledků oznámených ústřední volební komisí neuspěly, odmítly volby uznat. Ještě před samotným hlasováním se objevovala obvinění z volebních podvodů, především z nakupování hlasů ze strany nejbohatších politických uskupení. Dva dny po volbách komise výsledek voleb zrušila.

Stoupenci opozice obsadili část vládních budov a kromě Žaparova vysvobodili z vězení také exprezidenta Almazbeka Atambajeva, který byl však v sobotu znovu zadržen. Při protestech bylo podle Reuters zraněno nejméně 1200 lidí, jeden člověk zemřel.

#Kyrgyzstan ??: footage from inside the Kyrgyz parliament building in #Bishkek pic.twitter.com/RuwYguaWmY

Součástí výjimečného stavu v Biškeku je noční zákaz vycházení, zákaz hromadných akcí a speciální podmínky, za nichž mohou lidé do města přijet nebo ho opustit.

Středoasijský Kyrgyzstán, kde žije zhruba 6,5 milionu lidí, patří k nejchudším postsovětským republikám. Nepokoje touto zemí zmítají už potřetí za posledních 15 let. Revolty v letech 2005 a 2010 svrhly tehdejší prezidenty, v pozadí bylo i soupeření politických klanů o moc.