Obyvatelé Hongkongu vytvořili lidský řetěz napříč městem

Nošení masky na veřejnosti mohou úřady potrestat až ročním vězením. To však lidem nezabránilo, aby si obličej přesto zakryli a masky využili jako politický komentář.

Demonstranti mají nasazené podobizny čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, typické bíločerné masky hnutí Anonymous nebo Medvídka Pú. Čínské úřady obrázky dětské postavičky blokují na sociálních sítích od doby, kdy se z ní stal symbol politického disentu poté, co k ní Číňané začali přirovnávat právě čínského prezidenta.

Kromě podobizny čínského prezidenta zakrývaly obličeje mnoha protestujících také podobizny velmi nepopulární správkyně Hongkongu Carrie Lamové. Nejméně jeden protestující parodoval americkou basketbalovou hvězdu LeBrona Jamese, který tento týden dal za pravdu vedení Číny při rozmíšce mezi NBA a Pekingem. Impulzem k rozmíšce byl tweet generálního manažera jednoho z týmů, který hongkongským demonstrantům vyjádřil podporu.

Další demonstranti měli masku s obličejem jednoho z vůdců protestního hnutí Jimmyho Shama, kterého tento týden napadla skupina čtyř nebo pěti mužů s kladivy a noži, takže musel být hospitalizován. V davu se také objevily transparenty s nápisy "Všichni jsme Jimmy Sham. Je suis Jimmy Sham" (Jsem Jimmy Sham) v odkaze na heslo, kterým lidé vyjadřovali solidaritu po útoku na pařížskou redakci týdeníku Charlie Hebdo v roce 2015.

Protestující dnes měli v úmyslu vytvořit 40kilometrový řetěz napříč městem, který by kopíroval síť hongkongského metra. O podobnou akci se pokusili už v srpnu, dnes však nebylo jasné, zda se jim to podařilo. Podle AP byly v centru města v řetězu mezery.

Masky jsou jedním ze symbolů hongkongských protestů. Demonstranti jimi skrývají svou identitu, aby je policie nemohla později zatknout. Obávají se také potíží, které jim účast na demonstracích může způsobit v práci nebo ve škole. Správkyně Lamová zahalování zakázala 4. října, od zákona si slibovala ukončení násilných střetů demonstrantů a policie. Násilí a výtržnosti ve městě ale podle očekávání přetrvaly.

Několikaměsíční protesty původně v Hongkongu začaly nesouhlasem s navrhovaným zákonem o vydávání obviněných do pevninské Číny, ale mezitím se požadavky demonstrantů rozšířily na obecnější demokratické reformy.