Odplata za Hongkong: Čína zavedla sankce proti ochráncům lidských práv v USA

Za podporu extremistických a násilných aktivit v Hongkongu dnes Čína uvalila sankce na několik nevládních organizací sídlících ve Spojených státech. Pozastavila i vstup amerických vojenských lodí a letadel do této čínské poloautonomní provincie. S odkazem na čínské ministerstvo zahraničí to dnes uvedla agentura Reuters. Čína tak reaguje na nový zákon o lidských právech a demokracii v Hongkongu, který v listopadu přijal americký Kongres. Ve městě dnes vyhlásili pětidenní stávku pracovníci v reklamě.

Mluvčí ministerstva Chua Čchun-jing na tiskové konferenci řekla, že Čína zavádí sankce proti "nevládním organizacím, které si v Hongkongu počínaly špatně", a to zejména těm, jež se zabývají lidskými právy.

Kromě Human Rights Watch se má postih týkat také amerického Národního demokratického institutu pro mezinárodní záležitosti, nevládní organizace Freedom House a Národní nadace pro demokracii. V čem budou sankce spočívat, mluvčí neřekla.

Tyto organizace "nesou určitou odpovědnost za chaos v Hongkongu a měly by být potrestány" za podporu "extremistických a násilných kriminálních činů" tejně jako za "podněcování k separatistickým aktivitám v Hongkongu," řekla mluvčí Chua. Vyzvala také USA, aby napravily své chyby a přestaly se vměšovat do záležitostí Hongkongu. Pohrozila dalšími "nezbytnými akcemi" k zachování stability tohoto území.

Z Hongkongu v posledních týdnech přicházely zprávy o stupňujícím se násilí a srážkách demonstrantů s policisty. Skupiny jako HRW i Freedom House k tomu vydaly několik materiálů, podle nichž je Peking odpovědný za krizi lidských práv v Hongkongu.

V listopadu americký Kongres přijal zákon, který kromě jiného umožňuje uvalit sankce na ty, kdo budou v Hongkongu porušovat lidská práva. Zákon vyjadřuje podporu prodemokratickým demonstracím v Hongkongu a ukládá také vládě každoročně ověřovat, zda Peking dodržuje zvláštní přístup a poskytuje Hongkongu dostatek autonomie. Peking ostře protestoval a pohrozil protiopatřením.

Mluvčí ministerstva zahraničí dnes dále řekla, že Čína s okamžitou platností pozastavuje povolení americkým vojenským lodím a letadlům, aby využívaly Hongkong.

Jak napsala agentura Reuters, v klidnějších dobách využívaly některé lodě amerického námořnictva Hongkong několikrát ročně, aby posádkám dopřály oddych. Tato tradice byla zahájena ještě před rokem 1997, kdy Británie Hongkong předala Číně, ale zůstala zachována. Poslední americké plavidlo navštívilo Hongkong letos v dubnu.

V provincii dnes v čase oběda (brzy ráno SEČ) zahájilo pětidenní stávku několik stovek pracovníků v reklamě. Chtějí tak podpořit prodemokratické protestní hnutí. Jejich zástupci uvedli, že nebudou chodit do práce, ani vyřizovat pracovní e-maily či hovory. Svůj čas budou věnovat propagaci hnutí, například výrobou plakátů a letáků, řekl agentuře Reuters jeden z účastníků. Ti zároveň vyzvali pracovníky z dalších odvětví, aby se k nim připojili.

Demonstrace v Hongkongu začaly v červnu. Jsou namířeny proti vládě bývalé britské kolonie, která se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu a v současnosti je spravována podle principu jedna země, dva systémy. Ten má oblasti zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady.

Související

Ilustrační foto

Čínské roboty nechceme. USA zakázaly dovoz humanoidů i robotických psů

Americká Spolková komise pro komunikace (FCC) v úterý oznámila zákaz dovozu a prodeje čínských humanoidních robotů, přičemž jako hlavní důvod uvedla neakceptovatelná rizika pro národní bezpečnost Spojených států. Tento krok představuje další z řady opatření, jimiž se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží systematicky vytlačovat čínské technologie z amerického trhu.

Více souvisejících

Čína sankce Human Rights Watch USA (Spojené státy americké) Hongkong demonstrace v Hongkongu lidská práva

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

5. srpna 2026 21:12

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

5. srpna 2026 19:55

5. srpna 2026 18:31

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

5. srpna 2026 17:17

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy